Mnoho tváří tuzemské scény
czechblade logo
Fresh Blood profily kapel

2. Bruno Kovařík o životě, lidech, HYPNOS, KRABATHOR a budoucnosti - BURNING AGAIN! – část 2/2

Vydáno: 20.03.2015 00:00 v sekci Rozhovory - Gerd Muller

Sú ludia jebnutý?

 

V „Revoltikonu“ více jak čtyři sta stránek shrnuješ do dvou poselství: čtěte knihy a važte si toho, že žijete tam, kde žijete a jak žijete. Protože…

…protože ne všichni mají tu možnost žít na takové úrovni. Na toto téma třeba vedu tak trošku spory s Pegasem, protože Pegas… nechci říct, že je pesimista, ale je takový… má sklony se srovnávat s tím lepším. Možná ho to motivuje a bičuje. Mám-li být konkrétní – srovnává poměry na Slovensku, kde žije, s poměry v Německu nebo v západní Evropě nebo USA. Říká si: „Když Němec vydělává 3000 euro, tak proč je nevydělávám já?“

A já mu vždycky oponuju: „Hele, svět má sedm nebo osm miliard lidí. Kolik procent světové populace má aspoň takovou životní úroveň, jakou máme my dva? Já ti garantuju, že to je míň jak třetina, možná čtvrtina.“

Vím, že lidi v Africe nemají kde spát, lid ve střední Asii nemá co jíst, že lidi v Jižní Americe jsou rádi, že je tam zrovna ten den nikdo nezastřelí.

I v tomto kontextu je třeba vnímat bytí v tomto světě.

Vážím si toho, že jsem se narodil do klidné části světa, do civilizované části světa a do velmi liberální části světa.

Po pádu komunismu jsme dobré místo k životu. I zeměpisně. Podnebí máme stabilní, nejsou tady přírodní katastrofy… nejsou tady žádné války už sedmdesát let. To je taky potřeba ocenit. Podívejme se na Ukrajinu, podívejme se na Balkán. Podívejme se do Čečny. To jsou všechno blízká teritoria. Nebo stačí severní Irsko, co se tam dělo před dvaceti lety.

Ti lidé chodili se strachem po ulici. A my jsme byli toho všeho ušetřeni.

Vážím si toho a doufám, že si to budu užívat ještě dlouho.

 

U tebe, v hudbě, kterou děláš a v názorech, které se nebojíš prezentovat, je zajímavé to, že tvůj přístup je výrazně lidský, vnímavý, sociální…

…a přitom nejsem levicově zaměřený. To je zajímavé.

 

Pod pojmem sociální neberu to, zda jsi levicový, středový nebo pravicový…

Jasně, z lidského hlediska…

 

Není obvyklé, aby hudebník extrémního metalového stylu měl odvahu říct – přátelé, buďme pokorní. Buďme vstřícní k jiným…

… mějme respekt vůči tomu druhému. Když jsi zmínil Islámský stát – tam je za vším náboženství. Ale když bych šel ke kořenu věci, tak tam je podstata problému obecná neúcta člověka k člověku a obecný nerespekt k životu. Oni si neváží života. Islámský stát bere Alláha a náboženství jen jako zástěrku, kterou to zakrývá. Ale tam jde o to, že člověk v sobě objeví takovou strašnou nenávist a chuť páchat násilí. To je to, co mne děsí. To je zvrácené a patologické. Nemyslím si, že tohle je normální.

Když jsi zmínil, že jsem antimilitarista… samozřejmě jsem! Pro mne je každá zbraň synonymem smrti. Vidím pušku nebo pistoli a vidím zraněného člověka, zabitého člověka nebo zabité zvíře. Zbraň rovná se smrt. Takhle to mám od dětství zařazené.

Vím, že… svět bez válek není bohužel možný. Ale je jich zbytečně moc.

 

Bez válek by to bylo krásné…

Pegas by řekl: „Ludia sú jebnutý…“

 

To tam můžeme dát?

Klidně to tam dej! Ludia sú jebnutý.

 

Dám, to je filosofie, která nás omáčkáře zase usadí zpátky na pevnou zem a řekneme si: „Ano, sú.“ Pojďme dál…

Víš, když jsem byl asi o dvacet let mladší, tak jsem měl tendenci změnit svět. To má asi každý mladý člověk. Říkal jsem si, že moje liberální nebo pozitivní myšlenky mají možnost dění okolo zasáhnout… ale jak se píše v mojí oblíbené knížce „Slovácko sa nesúdí“: „…když mně bylo dvacet, tak jsem myslel, že sežeru svět, ale svět sežral mně.“ Galuška byl obrovský filosof.

Ale jdu teď na všechno jinak. Jdu od sebe. Jsem středobod dění, a jdu postupně na své nejbližší okolí a potom dál. Chci působit na svoje přátele, na svou rodinu, a přes přátele dál.

Jsem taková buňka, která to vyzařuje všemi směry, a pokud nás takových buněk bude víc - pokud nás třeba v Hradišti bude deset takových, tak když každý ovlivníme takových padesát lidí, ovlivníme jich nakonec pět set.

A takhle od jádra možná donutíme společnost aspoň trošičku přemýšlet.

Vždy jsem říkal i na konto mých textů: „Nepotřebuji, aby se mnou lidi souhlasili. Ale budu rád, když si nad tím zapřemýšlí a zaujmou vůči tomu nějaký názor. Byť by byl opačný než ten můj. Ale pokud o něm budou přemýšlet, je to pro mě dostatečná satisfakce.“

 

Pozitivní komando

 

Možná bude pro čtenáře a tvé posluchače důležité zjištění toho, že ve vidění světa jsi velmi pozitivní. SEX PISTOLS je destrukce a HYPNOS jsou konstrukce?

Jo! Mám dokonce takovou vizi… Chtěl bych dokonce další desku HYPNOS pojmout trošičku koncepčně…

 

Myslíš tu, kterou chystáš? Nebo až tu další?

Tu, která teď bude! Tak nějak si představu, jak by to mohlo vypadat, skládám v hlavě…

Ale chtěl bych, aby poselství desky bylo pozitivní! Aby nebylo o smrti, o zabíjení… ale… nevím ještě přesně, jak to pojmu. Budou tam samozřejmě reflektovány negativní jevy… ale já se na ně chci podívat skrz možnost nápravy. Byť přes tu malou buňku každého z nás.

Chtěl bych, aby posluchač, který se dostane na konec alba, z něj měl pozitivní dojem, že je dobré být na světě. Že je dobré, že jsme tady. A že je šance, jak se svět dá zlepšit.

Asi jsem v tomto trošku naivní. Nevím… Ale tato myšlenka je v rámci death metalu jako žánru docela unikátní.

Protože když pominu křesťanské kapely, které pracují s pozitivním médiem v textech a v poselství desky, tak u nich je to postaveno na iracionálním náboženském základě. A to úplně neberu.

Ale takhle obecně na lidském základě, osekaném od jakýchkoliv ideologií a filosofií … myslím, že jsem se nesetkal s nikým, kdo by to vzal takhle z bílé strany.

 

Jde ti o to, že chcete, aby po vás s odstupem času zůstalo něco, co obdivujeme u svých předků? Je tady historické město, stavba, dílo…

 

Ne, to ne…

 

Jde ti o vyjádření vztahu k něčemu?

Jde mi o aktuální zlepšení daného stavu. Samozřejmě, budu rád když si někdo po dvaceti letech vzpomene na HYPNOS nebo KRABATHOR a bude na to vzpomínat v dobrém…

Chceme hlavně vytvořit pozitivní vztahy mezi lidmi. Aby si odfiltrovali negativní emoce.

Chci lidi obrátit na to, aby filtrovali podstatné věci a méně podstatné věci.

Protože pro mne osobně podstatná věc, o kterou v životě jde a kterou řešíš a znepokojuješ se jí, je vážná nemoc a smrt.

To jsou dva stavy, které opravdu ruinují vztahy, rodiny, psychiku. Vyvolávají traumata. A jsou to věci, se kterými těžko něco udělám.

Ale v kontextu s nimi všechno ostatní, veškeré spory kvůli práci, majetku, kvůli kapele nebo fotbalu, kvůli náboženství jsou naprosto povrchní.

Obraťme se na rodinu, na děti, neubližujme.

Vím, že je to takové až náboženské, to co tady říkám… až takové farářské.

 

Není to náboženské, je to duchovní podstata člověka…

Podstata bytí na světě.

 

Kdyby na tvém místě seděl zkušený indiánský náčelník nebo šaman...

Tak by řekl něco podobného!

 

Možná by řekl – neplašme ty bizony…

Oni mají svůj život, nechme je být… nic nám nedělají, jen si žijou! Nechme je být.

 

Až budeme potřebovat lovit, tak si jich několik ulovíme… ale jen to.

Když jsme zmínili Islámský stát… dobře, mají nějakou vizi. Mají nějaké přesvědčení. Ať si ho tam řeší. Ale oni postupují dál. Vezmou zbraně a chtějí dobývat další a další území, které není na jejich straně. To je v tom to znásilnění toho jiného…

Ale odbočili jsme od muziky.

 

Neodbočili… hudba je projev něčeho, co se ti vytvoří v hlavě, v těle, v genech nebo v DNA jako ochranná reakce hudebníka vůči tomu, co zažil, viděl, slyšel, co cítí…

Já to cítím tak, že - když nebudu mluvit za kluky, ale jen za sebe – mám hudbu jako prostředek vyjádření, sebereflexe. Ať už hudebního vyjádření – což je o určité energii, nebo textového – což je o filosofii a přístupu k životu.

Takže když mluvím z pódia na lidi, snažím se jim sdělit svoje postoje a názory…

 

A víš, že na pódiu působíš uklidňujícím dojmem?

Jo?? Fakt?

 

Ano, jako frontman máš schopnost na svou vlnu dav naladit. Poslední koncert HYPNOS v Uherském Hradišti – ten dav byl příjemně naladěn, pozitivně. Nebyla to taková ta tupá agrese…

Jakoby ta zvířecí…

 

A lidé po koncertu odcházeli a usmívali se… což u metalové kapely není obvyklé.

Víš, čeho si všímám u hradišťských koncertů? Tam se začaly scházet partičky hlavně z 90. let.. a dokonce třeba i manželky fanoušků, muzikantů si tam dávají rande na příští rok! Za rok se tady zase sejdeme… A že se z toho stává takový pravidelný kulturní fenomén.

Tak to mne těší… nevím… je to strašně příjemné zjištění.

 

Snad to tak nevidím pouze já, ale v Míru (klub Mír v Uherském Hradišti) je to strašně příjemné. Setkali jsme se, těšíme se, bylo to výborné, zařvali jsme si a v klidu jdeme domů…

Vrátím se ke klišé… můj projev na pódiu – vím, že má obrovské rezervy, snažím se na sobě pracovat. Ale chci hlavně působit přirozeně. Chci lidem říkat něco, čemu věřím, o čem jsem přesvědčený … a nesnáším takové ty křečovité postoje, když zpěvák dojde a: „Nazdááárjaksemááááte!!“ Začne fakovat, začne být sprostý…

Ale to jsou tisíckrát předtím a tisíckrát potom řečené větičky. Nepřináší nic nového. A hlavně – nejsou skutečnou reflexí toho, kdo je sděluje. Je to póza.

Spousta frontmanů… oni jsou rozpačití, neví co s rukama. Neví co s davem… Neví, co jim říct. Neví, že se mohou chovat úplně normálně. Oni to různě maskují a zakrývají těma siláckýma gestama a pózama. Je to zbytečné… nelíbí se mi to.

Proto mluvím z pódia normálně, srozumitelně. Chci, aby mi lidé rozuměli. Chci, aby věděli, co říkám a aby nad tím třeba i přemýšleli. A to, že texty jsou nesrozumitelné… to už k tomu patří. Death metal je takový, že projev je nesrozumitelný…

 

Bridge over trouble water

 

V Josefově jsi řekl během koncertu KRABATHOR na Brutal Assault něco v tom smyslu, že je mnohem těžší mosty stavět…

… mnohem lepší je mosty stavět, než bourat.

 

Bylo to velmi přirozené… ale kam až se ve stavění mostů s KRABATHOR ještě můžete dostat?

Máme most postavený. My už po něm chodíme, že…

Já nevím, jak to vidí kluci. Ale osobně to vidím tak, že pro mne je nejdůležitější obnovení vztahů. Lidská rovina. To je alfa omega všeho. KRABATHOR je bonus k tomu, se kterým jsme se po těch patnácti letech, kdy jsme se začali spolu bavit, ani nepočítali. Při prvním setkání po patnácti letech jsme o hraní ani nemluvili.

Ale já už s KRABATHOR osobně nemám žádné ambice. Ještě donedávna jsem popíral vůbec jakékoliv svoje účinkování v KRABATHOR. Takže už i toto je dost výrazná změna, že jsem vystoupil s KRABATHOR na Brutal Assault a že teď pojedu s KRABATHOR turné.

Ale dokážu si představit, že bychom jednou za čas takhle sporadicky fungovali. Že Kryštof jednou za čas přiletí z Ameriky sem a že si zahrajeme nějaký koncert jenom proto, aby se viděli staří přátelé, abychom si pokecali, abychom si zahráli a udělali radost lidem, kteří KRABATHOR měli a mají rádi.

Ale nějaké filosofické ambice budovat kapelu, tvořit ji, její výraz a směrování… na to už nemám a nevím, zda bychom toho byli schopni…

A navíc mně fakt strašně naplňuje HYPNOS. Duševně. Furt o tom přemýšlím, furt to řeším, i s dlouhodobým horizontem rok, dva, tři dopředu…

Nechci se rozptylovat myšlenkami na něco jiného. Vždycky jsem chtěl hrát v jedné kapele, abych maximum mohl věnovat jen tomu jednomu. Abych nebyl rozptylovaný tím, že musím teď hrát s někým jiným.

Nedokážu se přepnout… a i kdybych to dokázal, tak mne v ten moment bude líto času, který nevěnuju tomu hlavnímu.

Mám už teď trošičku problém i s tím, že nehraju jen v HYPNOS a budu hrát v KRABATHOR.

Jo, udělám to! Ale na jednu stranu je mně trošičku líto i času, který jsem mohl věnovat skládání pro HYPNOS, že deska mohla být dřív…

Ale na druhou stranu se možná obelhávám trošičku i tím, že comeback KRABATHOR by mohl HYPNOS taky trošičku pomoct.

Že se zmedializuju, že přijdou na koncert KRABATHOR lidi, kteří HYPNOS ani moc neznají…

Takže beru to tak, že je to symbióza, která může pomoci oběma stranám. Když už to takhle je, tak si to musím nějak okecat… (směje se)

 

 

Je něco, co KRABATHOR za dobu své existence neřekl a teď by to mohl napravit?

To asi ne. Myslím, že KRABATHOR ve své době řekl to, co měl… v čase, který mu byl vymezený.

A navíc si dokážu připustit, že by to nemusely být poslední koncerty KRABATHOR.

Už krátce před Brutal Assault jsme říkali, že když to dobře dopadne, mohli bychom nějaké koncerty přidat.

Protože ne všichni se na Brutal dostali…

A měl jsem v hlavě – no, nechci říct výčitku… když už jsme zahráli na Brutalu, tak jsem se styděl, že bychom si s KRABATHOR nezahráli v Hradišti. Doma. Před lidma, co nás udělali, kteří nás od úplného začátku, kdy jsme nic neznamenali, podporovali.

Je to takové vyjádření díků Hradišti. Pro mne to bude obrovská satisfakce.

Už jen fakt, že sobotní koncert je vyprodaný a ten druhý k tomu směřuje…

 

A v tomto okamžiku bychom to mohli Mírem…

…Mírem a smírem!

Mírem a smírem ukončit!


DOPORUČENÉ ČLÁNKY
ALOCATION pokřtí album Victory v kladenské Poldofce ALOCATION pokřtí album Victory v kladenské Poldofce
Vydáno: 09.08.2020 v sekci Aktuality
Rocková kapela ALOCATION je v době koronaviru více než akční – 25. února vydala debutové album s názvem "Victory" a začátkem července k němu také natočila pilotní videoklip ke skladbě "HellBitch". Křest alba kapela chystá na 18... číst dále
SEBASTIEN roztáčí své Tornádo SEBASTIEN roztáčí své Tornádo
Vydáno: 08.08.2020 v sekci Aktuality
Domácí symfonická střela SEBASTIEN se nadechuje k novým velkým věcem. Nadcházející desku „Integrity“ se rozhodla nazpívat celou v češtině a prvním singlem „Tornádo“ ukazuje svou novou tv... číst dále
Brněnští REGON představili novou sestavu, se kterou připravují nové album Brněnští REGON představili novou sestavu, se kterou připravují nové album
Vydáno: 08.08.2020 v sekci Aktuality
Brněnská heavymetalová legenda REGON se musela začátkem tohoto roku opět potýkat s kapelním obsazením, když ji opustili hned dva původní členové – bratři Jiří a Pavel Štěpánkovi. To se ale podařilo zdárně vyřešit, a... číst dále
Festival hlásajúci návrat k rock/metalovej tradícií v Martine ohlásil hlavnú hviezdu Festival hlásajúci návrat k rock/metalovej tradícií v Martine ohlásil hlavnú hviezdu
Vydáno: 07.08.2020 v sekci Aktuality
Mesto Martin má dlhoročnú hudobnú tradíciu v modernej pop-music. Spomeňme len kapely ktoré sa tu sformovali, cvičili, obrusovali svoje hrany a zvýrazňovali svoje inštrumentálne umenie – napr. TEAM, HORSKÁ CHATA, HOMO SAPIENS a in... číst dále
Za Spark! Za Spark!
Vydáno: 29.05.2020 v sekci Aktuality
Koronavirus zasáhl do chodu Sparku více než jsme mysleli a chtěli. Situace není jednoduchá a my jsme museli přijmout opatření, abychom zachovali časopis v jeho stávající podobě. Mimořádně tedy uveřejňujeme úvodník šéfredaktora... číst dále