Mnoho tváří tuzemské scény
czechblade logo
MYDY RABYCAD - Intergalaktický zážitek smyslů a emocí

MYDY RABYCAD - Intergalaktický zážitek smyslů a emocí

Vydáno: 18.12.2015 17:00 v sekci Rozhovory - Michal Křížek

Být originální, naprosto charakteristický a svojí image unikátní je snem skoro každé kapely. Pražští MYDY RABYCAD na tohle nejspíš znají recept. Mají svůj vlastní styl, nezaměnitelné vystupování a navíc odvahu, sebevědomí a koneckonců i hudební um. O to větší nám může dělat radost fakt, že MYDY RABYCAD výrazně vystrkují drápky směrem k zahraničí. A není se čemu divit. Nebo je snad česká hudební scéna na tenhle intergalaktický zážitek připravena? O tom, jak sami sebe vnímají, nebo o tom, na co se můžeme těšit do budoucna, se nám rozpovídali všichni členové – Žofie, Mikuláš, Honza i Néro.


Být originální, naprosto charakteristický a svojí image unikátní je snem skoro každé kapely. Pražští MYDY RABYCAD na tohle nejspíš znají recept. Mají svůj vlastní styl, nezaměnitelné vystupování a navíc odvahu, sebevědomí a koneckonců i hudební um. O to větší nám může dělat radost fakt, že MYDY RABYCAD výrazně vystrkují drápky směrem k zahraničí. A není se čemu divit. Nebo je snad česká hudební scéna na tenhle intergalaktický zážitek připravena? O tom, jak sami sebe vnímají, nebo o tom, na co se můžeme těšit do budoucna, se nám rozpovídali všichni členové – Žofie, Mikuláš, Honza i Néro.

S tvrzením, že jste na naší scéně doslova zjevením, se asi setkáváte často. Zajímalo by mě, ale jak to vnímáte vy. Je vaším záměrem být jiní a unikátní, nebo jen prostě hrajete muziku, která vás baví?
Nèro:
Pořád je to asi víc o tom, že děláme, co nás baví. Díky tomu, jak se máme rádi a jaký kolektiv se kolem nás sešel, pak vzniká něco unikátního. Ale pokud máte na mysli „unikátní“ v tom smyslu, že se snažíme pořád někam posouvat a pracovat na sobě, tak to je určitě taky záměr. Mimochodem, fakt, že nás někteří nazývají zjevením, nám neskutečně lichotí.
Žofie: Zkrátka musíme mít vždycky něco extra, no! (smích)

MYDY RABYCAD 2015 - koncertováníVy jste často v minulosti vystupovali i v zahraničí. Kde všude to bylo? Dá se nějak porovnat, jak na vaši tvorbu hledí tam a jak na ni koukáme tady?
Honza:
Hráli jsme už ve spoustě evropských zemí. Od našich sousedů až po dalekou Anglii. Celkem často koncertujeme hlavně v Německu. Každé publikum má svoje specifika, u zahraničních koncertů je mnohem víc vidět, že lidi chodí i na kapely, které neznají, což je pro nás plus. V Česku naopak spíš chodí „skalní“ fanoušci. Oboje má svoje výhody i nevýhody. Co se týče pohledu na naši tvorbu, tedy na hudbu, v tom rozdíly nevidíme.
Mikuláš: Myslím, že největší rozdíl je znát v prvních třech písničkách, kdy se noví čeští posluchači musí nejdříve naladit na naši vlnu. V cizině takové „nalazení“ není třeba, myslím, že lidé jsou otevřenější. Na druhou stranu jsou čeští fanoušci velmi věrní, takže nám opravdu nevadí snažit se je tři písničky přesvědčit, že za to stojíme.

Co vaše fanouškovská základna? Dalo by se ji nějak obecně popsat a charakterizovat? Kam byste ty lidi zařadili? Jsou to jazzoví fanoušci, nebo mají rádi taneční muziku?
Nèro:
Tohle je právě hrozně zajímavé. Chodí na nás celé spektrum lidí. V publiku často vídáme jak puberťáky, tak i třeba lidi nad padesát let. Na jednom anglickém koncertě byl dokonce věkový průměr obecenstva odhadem třeba padesát let, tam na nás trsali i sedmdesátiletí důchodci.
Mikuláš: Myslím, že to je způsobeno tím, jakou hudbu hrajeme, protože inspiraci bereme velmi často hodně ze široka. Každý si tam tedy může najít to „něco“, co mu správně zahraje na srdíčko, a proto se může stát, že na náš koncert přijde třeba maminka s dcerou a užijí si to obě (tuhle dvojku si pamatuji z našeho koncertu v Lucerna Music Baru).

"Drowning"

„Glamtronic“. Takhle se jmenuje vaše poslední deska. Jak se na ní díváte s odstupem času a je něco, co byste třeba dneska udělali jinak?
Nèro:
Důležitější je pro mě asi spíš to, jestli jsme pro výsledek udělali všechno, co jsme mohli. Z mého pohledu to tak je, a proto jsem s deskou dodnes plně spokojen. S odstupem samozřejmě vidím věci, které šly udělat jinak, otázkou je, jestli by to tak bylo lepší. Na nahrávce neslyším chyby, beru to prostě tak, že na tom místě jsme jako kapela v té době byli a to jsme do alba otiskli nejlíp, jak jsme uměli.
Mikuláš: Otisk je nejdůležitější. S odstupem času začínáme vidět věci v novém kontextu a myslím si, že i to nás může posunout kupředu při dalším počinu. S deskou jsme samozřejmě spokojeni. Měli jsme kolem sebe skvělý tým producentů, kteří nám podali pomocnou ruku ve chvíli, kdy jsme sami váhali a tím nám nesmírně pomohli. Především tedy Tomáš Konůpka, Risto Sokolovski, Yarda Helešic, Lukáš Martinek.

Mně se strašně líbí vaše koncertování, které se trochu přibližuje k tomu, co v sedmdesátých letech začaly dělat různé psychedelic/artrockové kapely, a to je snaha zaujmout i vizuálně. K tomu patří nejenom vaše kostýmy, ale i videoprojekce. Jaký je váš skutečný záměr?
Honza:
Vizuální stránka koncertů je pro nás hodně důležitá. Uvědomujeme si, že lidi musí bavit nejenom poslouchat naši hudbu, ale i na nás koukat. Taky tím dokážeme jednodušeji upoutat pozornost diváků, zvlášť na festivalech a větších akcích, takže se u nás zastaví a pak je pravděpodobnější, že je chytne i naše hudba. Zároveň je to všechno další možnost, jak se vyjádřit.
Mikuláš: Myslím, že v kostýmech má velkou zásluhu především naše zpěvačka Žofka. Odjakživa si uměla vzít něco zajímavého a originálního a v kapele to začala uplatňovat i na nás. Vizuální stránka je neoddělitelná i z důvodu dnešního vnímáni popkultury. Pokud ji bereme trochu jako nové „náboženství“ ve společnosti, bez symbolů se neobejdeme a když jdou lidi na koncert, měli by si odnést intergalaktický zážitek smyslů a emocí se vším všudy. To bez světel, obrazů a kostýmů zkrátka lze jen těžko.
Žofie: Přesně tak, skutečný záměr je zaujmout po všech stránkách, aby to pro lidi opravdu bylo něčím nezapomenutelné. Protože pro nás rozhodně je! Kluky je naštěstí radost oblékat, s jejich (našim) zvráceným vkusem to jde jedna báseň! S tím vlastně souvisí i to, že se často nebojíme udělat si ze sebe srandu a nebrat se moc vážně (v tom nelichotivém smyslu) a to se taky hodí, i lidé se pak často víc odvážou.

MYDY RABYCAD 2015 - zpěvačka ŽofieJednou z nejsilnějších zbraní ve vašem uskupení je zpěvačka Žofie. Její pěvecký záběr je totiž neskutečně široký a navíc dokonale přizpůsobivý. Jak se to projevuje při procesu skládání nové muziky? Je to Žofie, kdo má jasnou představu o tom, jak bude zpívat, nebo tam je někdo, kdo ji musí vést?
Žofie:
Děkuju! Jsou to kluci, kdo mívá jasnější představu, konkrétně pak Nèro. Já vždycky sedám až k téměř hotové věci, abych dala dohromady zpěv.

Kapela vůbec je složená z velmi silných osobností a hlavně vystudovaných muzikantů, kteří se věnovali a věnují mnoha dalším projektům. Z toho, jak na mě „Glamtronic“ působí, je ale patrné, že musíte mít docela jasnou představu o tom, jakým směrem se vydáváte. Funguje tam chemie, energie a vlastně všechno. Probíhá opravdu vždy všechno v takhle  přátelském duchu?
Nèro:
Při skládání nového materiálu si nikdy neříkáme „uděláme teď takovou a takovou věc“. Tak by to asi ani nefungovalo. Prostě to necháváme plynout a čekáme na překvapení, co z toho vznikne. Milujeme se a navzájem se hodně respektujeme, takže nás baví sledovat, jak se konkrétní hudební nápad mění ve chvíli, kdy k tomu další z nás přidá něco ze sebe.
Žofie: Musím říct a zároveň si poklepat na čelo, že i mimo skládání a nahrávání tam ten přátelskej duch je opravdu pořád! Nikdy by mě nenapadlo, že po třech letech fungování se mi hned druhý den po koncertě bude po klucích stýskat! (smích) Už nám to občas začíná být i podezřelé, ale radši se v tom nepatláme a užíváme si to!

Patříte k těm kapelám, které se chtějí za každou cenu posouvat a které budou experimentovat, nebo se budete držet stylu, se kterým se prezentujete v současné době?
Nèro:
Hudební styl glamtronic je čistě náš vynález, takže máme výhodu v tom, že ať budeme dělat cokoliv, vždycky to bude glamtronic. Výplody naší společné práce se samy od sebe neplánovaně posouvají dál a dál, pokaždé trochu někam jinam. Vývoj byl znát už na albu „Glamtronic“, ale jako experimentování jsme to nebrali. Skládat hudbu podle receptu zatím neumíme, ale i kdybychom uměli, nebudeme chtít zůstávat na místě.
Mikuláš: Jak říká Nèro, vlastní pojmenování našeho stylu paradoxně umožnilo ještě širší pojetí hudby tak, jak ji my sami vnímáme. Funguje v tom chemie, naše osobní vztahy i inspirace toho, co nás baví. Neznamená to, že budeme najednou hrát třeba lidovky, ale zkrátka až si od nás lidi pustí desku, měli by si to především spojit se jménem MYDY RABYCAD a glamtronic, což se prozatím naštěstí daří. Myslím, že pro kapelu je jedna z nejdůležitějších věcí mít svou tvář, na čemž se snažíme neustále pracovat a doufám, že se nám to i daří.

Jaké koncerty máte v nejbližší době v plánu?
Honza:
Plánujeme hrát jak doma, tak v zahraničí. V současnosti jednáme hlavně o koncertech na příští léto. Bohužel nemůžeme prozradit podrobnosti, prozradíme aspoň, že budeme hrát minimálně na třech velkých českých festivalech. Ze zahraničí můžeme zmínit například plánovaný výlet do Jižní Koreje, Dánska nebo Francie.
Mikuláš: Pražskou klubovou sezónu jsme už bohužel uzavřeli, ale aktuálně nás čeká koncert v Anglii a Nizozemí. No a Silvestra slavíme v Norimberku!

Foto: Adam Maršál


DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Singly z Anny Kareniny RockOpery Praha sklízejí uznání od fanoušků Singly z Anny Kareniny RockOpery Praha sklízejí uznání od fanoušků
Vydáno: 14.10.2019 v sekci RockOpera
RockOpera Praha odehraje 16. října reprízu rockové opery Anna Karenina, kterou podpořila také novým singlem "Můj Karenin". Ten se skladbami "Ona není já" a "Kopačky" tvoří první ochutnávky z chystaného dvojalba... číst dále
Oslavte s UDG dvacáté narozeniny kapely Oslavte s UDG dvacáté narozeniny kapely
Vydáno: 14.10.2019 v sekci Aktuality
Skupina UDG má za sebou vyprodané jarní turné a skvělou letní sezónu. Ke konci letní sezóny si kluci naděli krásný dárek v podobě vinylové desky s jejich akustickým živákem... číst dále
Skupina WOHNOUT má nový klip k písni Skupina WOHNOUT má nový klip k písni "Mandragora"
Vydáno: 13.10.2019 v sekci Aktuality
Hutný kytarový riff od skupiny WOHNOUT a čáry máry režiséra Michala Skořepy. To je nový klip na píseň "Mandragora" z poslední wohnoutí desky "Miss maringotka", se kterou kapela od listopadu vyráží na podzimní turn... číst dále
Otus Hobst a Martin Schuster představují společný singl Otus Hobst a Martin Schuster představují společný singl
Vydáno: 12.10.2019 v sekci Aktuality
Otus Hobst (MINORITY SOUND) a Martin Schuster (FACE THE DAY ) spojili síly, aby společně nahráli singl nazvaný "Torn to Pieces... číst dále
IMMER - Tears of Blood IMMER - Tears of Blood
Vydáno: 11.10.2019 v sekci Recenze
VLASTNÍ NÁKLAD, death’n’roll – 50:49... číst dále