Mnoho tváří tuzemské scény
czechblade logo
Fresh Blood profily kapel
Karel Plíhal -

Podivně uspořádaná skříň s Plíhalem

Vydáno: 30.12.2015 14:00 v sekci Recenze - Ondřej Fischer

Zdálo by se, že když „best of“ album velikána folku Karla Plíhala sestavila další vynikající osobnost, hudební publicista Jiří Černý, musí být všechno v nejlepším pořádku. Bohužel tomu tak docela není.


Plíhal - Skříň s beduíny










KAREL PLÍHAL

Skříň s beduíny (The Best of Karel Plíhal)

Warner Music - 78 min

Folk ČR
Karel Plíhal je v českém folku mimořádnou postavou. Jeho tvorba tvoří úplný protiklad ke „krylovsko-nohavicovské“ větvi tohoto žánru, plné patosu a vážnosti, aniž by byla o cokoliv méně umělecky hodnotná či poetická. Nesměle působící a přesto vtipný písničkář s jemným hlasem i humorem a skvělou kytarovou technikou dokáže své zhudebněné básně podávat s lehkostí, přirozeností a nadhledem, jimž je těžko hledat obdoby. Zdálo by se, že když „best of“ album takového velikána (nazvané „Skříň s beduíny“ a vycházející třicet let po písničkářově první desce) sestavila další vynikající osobnost, hudební publicista Jiří Černý, musí být všechno v nejlepším pořádku. Bohužel tomu tak docela není.

První problém pramení už z neodbytnosti otázky, jestli je v Plíhalově případě takové kompilace vůbec zapotřebí; proč vybírat to nejlepší z diskografie, v níž není slabé místo? Na žádném z Plíhalových dosavadních alb nelze při nejhorší vůli nalézt stopu, která by se dala označit za špatnou, textově ani hudebně. Jiří Černý však překvapivě ani celou diskografii nezohlednil; podtitul „Výběr z let 1990 – 2005“ jasně říká, že byly opominuty dvě první alba z 80. let, jakož i nejnovější „Vzduchoprázdniny“. Výběr se tak zužuje na tři řadové (z toho jednu neautorskou) a dvě živé nahrávky. Z hlediska reprezentativnosti kompilace proto nelze nalézt rozumné vysvětlení; některé z nejtypičtějších písní se nacházejí právě na oněch z výběru vypuštěných nosičích. Přesto ani v tomto ohledu nebyl Černý důsledný, zařadiv závěrem alba písně „Padaly hvězdy“, „U spinetu“, „Nosorožec“ či „Modré králíci“, které datem svého vzniku spadají daleko před rok 1990, byť jsou zde v živém provedení z roku 2004. Určité ospravedlnění lze najít snad v tom, že Plíhalův debut s modrým obalem je instrumentačně velmi pestrý a barevný, a v kontextu jeho pozdějších minimalističtějších aranží by písně z něj mohly nepatřičně vyčnívat. Ale tím pádem zase nedává smysl nezastoupení „Vzduchoprázdnin“, na nichž Plíhal tento úsporný styl dovedl nejdále.

Karel Plíhal hraje na kytaruDramaturgie je jinak přísně chronologická – Černý bral nahrávky z vytyčeného období tak, jak vyšly, a z každé jednoduše uvedl několik písní hned za sebou. Album tak začíná výřezem z živé desky „Takhle nějak to bylo“ (protože prostě vyšla v 90. letech jako první), včetně potlesků a mluveného slova, které ovšem s přesunem do studia záhy a bez varování zmizí. Klobouk dolů před mazaným propojením písně „Černá díra“ s následující „Z minula“ (pocházející už z další desky) skrze Plíhalův závěrečný komentář, vztahující se sice k úplně jiné písni, přesto i v tomto případě příhodný. Nejhojněji je zastoupeno album „Králíci, ptáci a hvězdy“, naopak nejmenší pozornost zaznamenává „Nebe počká“, z něhož se posluchač dočká pouze tří písní; jedné Plíhalovy původní a dvou jazzových standardů otextovaných Josefem Kainarem. Jestli jejich uvedení na jinak veskrze autorské kompilaci bylo nezbytné, navíc v tak symbolickém počtu, je poněkud sporné.

Jiří Černý uvedl ve videorozhovoru k vydání alba, že klíčem k výběru pro něj bylo to, zda mu melodie písní zůstávaly v paměti. Skrze takové subjektivní síto je samozřejmě možné vybrat cokoliv, ovšem jinak se zde nějaký smysl hledá velice těžko. Ne snad, že by třeba písně za sebou vůbec dramaturgicky nefungovaly – většinou jsou totiž seřazeny úplně identicky, jako na svých originálních nosičích, čili to je práce už jednou udělaná někým jiným. Nutno říci, že tvorba Karla Plíhala je sama o sobě tak dobrá, že poslech „Skříně s beduíny“ je (navzdory všemu) velmi příjemným zážitkem. Ale koupit si jeho desky zvlášť se zdá přece jen jako mnohem lepší nápad; v případě kterékoli z nich je to koneckonců jistá sázka na kvalitu.


NAŠE HODNOCENÍ:
5/10

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
MONSTER MEETING 2020 - Plzeň, DEPO 2015, 26.6 2020 MONSTER MEETING 2020 - Plzeň, DEPO 2015, 26.6 2020
Vydáno: 08.07.2020 v sekci Naživo
Jen málokdo si ještě před měsícem dokázal představit, že se v nejbližší době dočkáme nějakého většího koncertu. Co se kulturních akcí týkalo, vládní pravidla jim příliš vstříc nevyšla, proto také většina... číst dále
Výběrovka od SEBASTIEN je na světě! Výběrovka od SEBASTIEN je na světě!
Vydáno: 07.07.2020 v sekci Aktuality
Album "Identity 2010 - 2020" mapuje první dekádu existence kapely, která se nadechuje do dalších let s velkými ambicemi... číst dále
Za Spark! Za Spark!
Vydáno: 29.05.2020 v sekci Aktuality
Koronavirus zasáhl do chodu Sparku více než jsme mysleli a chtěli. Situace není jednoduchá a my jsme museli přijmout opatření, abychom zachovali časopis v jeho stávající podobě. Mimořádně tedy uveřejňujeme úvodník šéfredaktora... číst dále
Je dobojováno! Vítězem Spark Fresh Blood 2019 je PURNAMA Je dobojováno! Vítězem Spark Fresh Blood 2019 je PURNAMA
Vydáno: 22.01.2020 v sekci Fresh Blood
Šestý ročník Spark Fresh Blood zná svého vítěze, je jím turnovská death/blacková smečka PURNAMA. V těsném závěsu za ní skončili tachovští NEUROTIC MACHINERY a táborští ENDLESS DRAIN. Všechny tři kapely však odvedly... číst dále
MASTER'S HAMMER míří do Jižní Ameriky MASTER'S HAMMER míří do Jižní Ameriky
Vydáno: 27.04.2018 v sekci Aktuality
Poptávka po vystoupení českých spiklenců ďábla utěšeně roste. Po loňské comebacku už stačili projet velký kus Evropy, což vzbudilo ještě větší pozornost zbytku světa. Štorm a jeho černá kohorta nově míří na jih... číst dále