Znamení od šíleného démanta

Vydáno: 14.04.2015 00:00 - Michal Čížek

Je tomu pár dní, kdy jsem se vrátil z krátké návštěvy britských ostrovů. Dostal jsem letenku od svého velmi dobrého přítele, abych ho přijel navštívit do Londýna, kde žije a pracuje. Také zde prožívá svoje depky v baráku, který okupují další podivní tvorové-tuzemští spolubydlící, kteří ho díky svojí výjimečné povaze tak trochu nenávidí. Ale co, já ho mám rád. Je to celkem neobyčejný přítel. Bručoun, ale srdcař. Při této příležitosti jsme se společně rozhodli navštívit v Anglii i pár míst spojených s hudební historií. Povím vám třeba tuhle…

Druhý den mého krátkého výletu jsem s Pavlem naplánoval návštěvu do Cambridge, rodiště legendárních PINK FLOYD. Jsem neskutečně rád, že se mi tohle město spojilo svého času v Londýně právě s mojí srdeční záležitostí. Popravdě řečeno jsem ani moc netušil, jak krásné a magické tohle městečko je. Prohlédli jsme si zdejší univerzitu a v rozlehlých zahradách již hledali na internetu informace o tom, kde se narodil a zemřel Syd Barrett. Ten tajuplný první frontman Floydů, který se na konci sedmdesátých let psychicky zhroutil po experimentech s LSD. Od té doby žil Syd bez komunikace s médii ve svém rodišti v Cambridge po boku své matky a sestry. Objevili jsme rodný dům, kde žil malý Roger do tří let, o kterém jsem ani nevěděl. Dům s popisným číslem 60 na modré smaltované ceduli je klasický cihlový anglický dům, celkem posmutnělý. Žádné zvláštní vibrace v duši se nekonaly. Začalo poprchávat a tak jsme se domluvili, že ještě vyčmucháme dům, kde Syd žil po odchodu z PINK FLOYD až do své smrti v roce 2006. Asi po deseti minutách jízdy autem jsme na konci slepé ulice zahlédli menší, celkem prostý domek, který jsem již důvěrně znal z fotografií. Stále stejná výrazně modrá barva dveří, která byla i na posledních snímcích zachycujících vystrašeného holohlavého Rogera Keitha Barretta, jak zní jeho celé civilní jméno. Zaparkovali jsme přímo u toho obyčejného domu a chvilku jen tak zírali. Byl to celkem zvláštní pocit. Genius Loci začal fungovat ihned po tom, kdy kamaráda napadlo zažehnout jointa. Věřte mi nebo ne, ale to, co vám teď povím, je pravda pravdoucí! Zhruba v půlce té čarovné cigarety, při stálém zírání na malý cihlový domek se zahrádkou se nám vyskytl naprosto úžasný zážitek. Přímo nad Sydovým posledním útočištěm se objevila naprosto úžasná duha. Její obě strany z jednoho úhlu, jako by lemovaly hranice sledované parcely a spektrum barev zářilo zatemnělým firmamentem. Bylo to něco neuvěřitelného. V tu dobu zíral i můj kamarád na celou scenérii se zasněným úžasem a já mu vyprávěl o skladbě „Shine On You Crazy Diamond“. Ten efekt byl dokonalý. Jsem pevně přesvědčen, že jako věrný fanoušek PINK FLOYD mi byl tento jev darován. A s jistou nadsázkou doufám, že to bylo i jakési znamení tam shora. Tahle vzpomínka se zaryla velmi hluboko do mé rockové duše.

Blogger Michal Čížek: Znamení od šíleného démanta

DOPORUČENÉ ČLÁNKY


© 2000-2020, SMILE MUSIC s.r.o. ISSN xxxx-xxxx

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.
Přepnout na klasické zobrazení