Foto: oficiální facebook KALLE, Matěj Hošek
A ještě něco vám řeknu.
Mám rád minimalismus.
Mám rád překvapení.
A mám rád KALLE.
Konečně je mezi námi někdo, kdo se netrápí dvě sezony s přípravou materiálu.
Aby se poté nimral další rok s předprodukcí, bicí nahrával celé jaro střídavě v Mexico city a na Islandu, basové party dotvářel v Hongkongu, mixoval v Los Angeles a obaly si nechal tisknout na recyklovaném papíru ze skládek druhotného odpadu v Sao Paulo.
A to celé pod přísným dohledem tří producentů, kteří vyšlechtí tento skvělý hudební produkt tak, aby mohl vyjít na japonském trhu v červnu se šesti bonusy, v Evropě v dubnu bez bonusu a v USA a Kanadě až v září, ovšem s titulní písní ve španělské verzi zkrácené o pět taktů intra.
S tím je u KALLE šmytec.
Konečně máme někoho, kdo nemá komplexy z toho, že opravdu není z Prahy, kdo nemá strach experimentovat a kdo je tak nečekaně nadčasový a světový, že to o něm v republice možná tuší už tři nebo čtyři hudební publicisté.
Netuší to ovšem ale žádný dramaturg v rádiích, protože ti jsou pekelně zaneprázdněni namáhavým hledáním nových, svěžích a neokoukaných tváří na české domácí scéně.
Konečně je tady někdo, kdo se nebojí svoje hudební fantazie nahrát na magneťák v pokoji mezi sedačkou a knihovnou a vydat si ji na kazetě. A to v celkovém počtu 240 kusů.
Konečně je mezi námi někdo, kdo byl skvělý od útlého prvopočátku - v dnes dávno opomenutých VEENA – aby si hudební radosti užíval paralelně v křehkém duu KALLE a nakřáple kylessovitém kvartetu NOD NOD.
Konečně někdo, kdo si pro svůj koncertní set neokázale vystačí s kytarou, krabičkami, hlasem a mikrofonem.
Hudbu KALLE je mimořádně těžké a vlastně naprosto zbytečné popisovat, analyzovat a škatulkovat.
Stačí poslouchat.
Naslouchat.
A užívat si.
Jak ti KALLE pěkně válí.
KALLE jsou:
Veronika Buriánková – zpěv
David zeman – kytara
Album: Live from the Room – 2014
http://kallesound.bandcamp.com/