MINCING FURY AND GUTTURAL CLAMOUR OF QUEER DECAY: Postapokalyptická vize světa

Zapamatovat si celý název brněnské deathgrindové kapely MINCING FURY AND GUTTURAL CLAMOUR OF QUEER DECAY je prý těžké i pro některé její členy. A tak se na scéně pohybuje pod zkráceným pojmenováním MINCING FURY (chcete-li familiárně Miciny) a nedávno vydala čtvrté dlouhohrající album „Thousand Years of Emptiness”.
„Kořeny kapely sahají až do roku 1996, tehdy ale existovala spíše teoreticky. Dva členové, kteří ji založili, už v ní ale nejsou. Kapelou v praxi se ovšem stala až na přelomu tisíciletí,“ vysvětlil zpěvák Reef, který jako jediný ze současné sestavy pamatuje nahrávání dnes již kultovního debutu „Lamentations“ z roku 2002, který kapelu dostal do širšího podvědomí celosvětové undergroundové grindové scény.
Kapela v počátcích vycházela z ryzího grind coru, dnes do něho zasadila více death metalu a Reef říká, že ji na koncerty zvou pořadatelé akcí zaměřených na oba styly. V její hudbě je však i spousta stylových přesahů, inspiraci bere z více zdrojů.
„Nehrajeme ani čistý grind core, ani čistý death metal. Škatulky pro nás nejsou podstatné, každá naše písnička je trochu jiná. S novým albem jsme ale hudebně zase trochu dál. Je to i tím, že v minulosti se u nás měnili lidé, každou desku natočil například jiný bubeník. Aktuální sestava je však spolu už docela dlouho a její členové mají na tvorbu stejný pohled. Sedli jsme si lidsky i hudebně a funguje to asi nejlépe za celou dobu,“ prozradil Reef.
V textech na novém albu je jakási postapokalyptická vize světa, která se dotýká toho, jaké to z politického i sociálního hlediska na planetě dnes je. „Dál bych to asi nerozebíral. Každý ať si udělá obrázek sám,“ zůstává trochu tajemný Reef.
Kapela, která je známa svou živelnou show občas hraničící s naprostou šíleností se na poslední desce představuje v sestavě Reef a Milcunt zpěv, Motorák kytara, Had baskytar a Dicko bicí.