Jiřího „BigBosse“ Valtera není třeba českým metalovým fanouškům představovat. Tenhle nestor českého metalu je spojen především s legendou (nejen) tuzemského black metalu kapelou ROOT, kromě domovské skupiny se však také věnoval a stále ještě věnuje sólovému projektu BIGBOSS BAND. S ním vydal čtyři desky a ta pátá právě vychází u Metalgate Records. Má poměrně pochmurný název „Než zemřu“, který ale mnohé říká o tom, co posluchače čeká. Zpověď, něco velmi intimního, bilancování i loučení.
Začíná se pěkně od počátku života. S úvodní skladbou „Zrození“ můžete zapomenout na cokoliv podobného s ROOT. Jedná se totiž o akustickou skladbu, která je velice klidná a dramatickou ji činí pouze místy vypjatý BigBossův zpěv. V sedmiminutovém „Moje dětství“ prvním dvěma dominují relaxační monotónní klávesy, poté se skladba překlopí v akustickou baladu, kterou zdobí skvěle nazvučený zpěv. BogBossův hlas se tu objevuje v několika polohách, intenzitách a barvách. Někdy vrčivý, jindy skoro jak Rob Halford. Výsledek je velice emotivní a nápaditý. V závěru písně se objevuje i příjemné sólo na elektrickou kytaru.
„Na dně“ zní jak úplně nová kapitola desky. Úvod patří klavíru, ale poprvé se posluchač dočká i metalu. Tak jak BigBoss dospívá, setkává se s temnotou a proto přichází i takové hudební zabarvení. Hudba je stále poměrně klidná, zní smutně a nabízí výborné propojení lyrické a hudební složky písně. Deprese a melancholie provází „Ztráty“, pochmurnou píseň s krásně nazvučenými kytarami. BigBossův hlas je zde spíš „pouze“ vypravěčský a ze nahrávky čpí velice zvláštní zadumaná atmosféra. Hard rock, trocha gotiky a povedené melodie, to je „Dlouhá cesta vzhůru“, jež trochu prosvětlí pochmurnou náladu desky. Kytary drsně řežou, ale velký prostor má i klavír.
Temnota a satanismus k BigBossovi zkrátka patří. Pro fanoušky ROOT bude jistě nejlepším kouskem alba „Per Aspera Ad Astra“. Při poslechu budete mít pocit, že s BigBossem opravdu jste na černé mši a budete čekat, odkud vyleze nějaká pekelná šelma. „Hudba je můj život“ je klasická rocková vypalovačka, jejíž název jasně říká, z čeho se autor písně vyznává, zároveň představuje i závěr střední (rock-metalové) části desky.
Závěr alba zní…zvláštně. Již se nejedná o klasické písně, ale jakési vzkazy posluchačům. „Můj život byl...“ má takřka magickou atmosféru. Hudba tu není, jen BigBossův smířlivý hlas rekapitulujícího a vyrovnaného člověka. Může být depresivnější název poslední písně než „Čas odejít“?. Navíc když v ní BigBoss žádá, ať ho necháme odejít? Klávesy, klid, mír a podivný pocit konce, v němž atmosféra působí až příliš „definitivně“.
„Než zemřu“ je krásné a smutné emotivní album. Deska je žánrově variabilní v závoslosti na tom, jak se střídají životní období. Na akustický, písničkový začátek navazuje dramatičtější rock-metalový střed a vše je zakončeno zamyšleným a klidným závěrem.Album je v podstatě tečkou za působením (až na několik vystoupení v letošním roce) BIGBOSS BANDU. Jiří Valter s muzikou úplně nekončí, ROOT by měli jet dál, v každém případě je tato nahrávka jeho odkazem a svébytnou zpovědí.Tomáš Marton