Mucha má koule

Vydáno: 25.08.2015 00:00 - Gerd Muller

A ještě něco vám řeknu. Jsem šťastný muž ze šťastné země.

Na Colours of Ostrava jsem byl ohulen a ošlehnut brizantním setem samorodé frontmanky Mucha (čti Mucha, francouská transkripce je v tomto případě fakt nežádoucí).

Muší ansámbl syčí a vymetá třeskutou koncentraci toho nejzemitějšího v současném česko-moravsko-slováckém bigbítu.

Ovšem hlavně principálka a zároveň dáma Frau Mucha v barokní podkasané suknici s Fenderem na hrudi je více než hrdou dcerou národa Jana Žižky s ekrazitem v hrdle a koulemi v hlavě.

Už dlouho jsem neztvrdl ze zjevení hudebně a významově něčeho tak prdlého, přirozeného, krásného a vymakaného.

Hudební a textové klenoty Made in Mucha jsou geniálně jeblé. A ve své přirozeném náhozu do posluchčstva neuvěřitelně odvážné. A chytře vychytralé.

                



Jsem šťastný muž ze šťastné země.

V Moskvě minulý týden si tlupa pravoslavných fanatiků s kladívky vyřídila účty s exponáty výstavy moderního umění. Jedna ze sošek prý Krista měla prý rysy astrálního prý ufouna.

U nás během produkce Muchy o tom, jak ji křoustá Syn boží v hlavě, nezadoutnal ani jeden domácí kostelík a žádný katolík nevytáhl na umělce plamenomet.

Máme přece přirozený rozum a pekelný smysl pro humor a nadsázku, ne?

              

Zatím si davy jen smělě pogují, protože „chlapisúkokotichlupatíroboti“.

Ale není daleko doba, kdy z muších přesmyček, esperanta hříček a poťouchlostí budou studenti skládat jednu z maturitních otázek. Nevěříte?

Nebudu nechci nemůžu nemůžu nechci nebudu musím můžu chci budu muset chtět

(Mucha, Automatická)

Nebo že by rovnou do čítanek?

Jsem pro.

Prostě ta Mucha na to ty koule má. Jsme šťastní lidé ze šťastné země, když je Mucha s námi.

I když to tak někdy nevypadá.

Mucha utrum never!


DOPORUČENÉ ČLÁNKY


© 2000-2020, SMILE MUSIC s.r.o. ISSN xxxx-xxxx

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.
Přepnout na klasické zobrazení