Mnoho tváří tuzemské scény
czechblade logo
Fresh Blood profily kapel

NASTY RATZ - Chceme být superhvězdy

Vydáno: 15.05.2015 00:00 v sekci Rozhovory - Michaela Petrošová

,,Chceme být superhvězdy, vše ostatní je prohra.“ Toto by se dalo lehce pojmout jako heslo čtyř glam-metaláků z Prahy. Tedy spíše tří. Budeník Rikki Wild dodává: ,, Chci se dotknout hvězd. A toho dosáhneš jen tím, že hraješ a hraješ…“ Parta mladíků hrající rock´n´roll dobře ví, jaké to je odcházet z pódia propocený, natáhnout na sebe suché hadry a jít někoho obtáhnout na záchod. Na pódiu však mezi sebou cítí chemii a vždy rádi ukážou, že i kluci s make-upem mají koule. Krásnou větou pro úvod však je: ,,Nejde jen o to, jak umíš hrát, ale i jak se chováš. Hrát se naučíš časem, ale chování máš dané.“

Před nějakou dobou se dost zajímavým způsobem rozvázala spolupráce s vaším baskytaristou. Než jste našli nového, měli jste záskok. Připomeňme si tu dobu a řekněte nám o chvilkovém záskoku něco více. Jaká byla tato spolupráce?

Jake: Serpenth byl úžasný. Nepoznat Tommyho, který je tím pravým na svém místě, litoval bych, že s námi nezůstal nastálo. Náš koncert v Lipsku zachránil. Některé koncerty jsme dokonce museli odehrát bez basy. V takových chvílích uvažuješ, že prodáš kytary a skončíš pod vlakem.
Stevie:
Ty chvíle byly strašné. Hrát hard rock bez basy je jako pít nealko. Vystřídali jsme asi tři kluky, kteří se snažili držet s námi tempo, ale z různých důvodů to nezvládli.
Rikki:
Tommy je senzační basák a bez něj to stálo za hovno. Každopádně díky všem fanouškům a Serpenthovi, že nás podrželi. Obecně na tu dobu ale nevzpomínám rád.

Brzy poté jste se dali dokupy se současným členem Tommym Christenem. Jak jste se seznámili a co bylo tím rozhodujícím, proč jste vybrali právě jeho?

Jake: Tommyho jsem znal dlouho před tím. Dokonce jsme spolu už jednou málem hráli… Tento konkurz jsem mu naschvál trochu ztížil (jedinému jsem neposlal noty), ale i tak předvedl nejlepší výkon a hrdost musela jít stranou. Teď jsme kámoši a já jsem nesmírně vděčný za každý koncert s ním.
Stevie:
Tommyho jsem před příchodem k nám neznal. Poprvé jsem ho poznal na koncertě v Praze. Vypadal dobře. Když jsem odcházel z místnosti s plnýma rukama aparatury, podržel mi dveře. Překvapivé gesto v dnešním zkaženém světě. Je to skvělý člověk, kterých je dneska málo. Z výběru basáků, kteří přišli na konkurz, měl jako jediný feeling. Prostě jasná volba.
Rikki:
Vzpomínám si na příchod kluka s americkým úsměvem. Ale nejde jen o to, jak umíš hrát, ale i jak se chováš. Hrát se naučíš časem, ale chování máš dané.

Koukněme se na vaše skladatelské schopnosti. Jak u vás probíhají nové nápady na songy a jaký je celý průběh toho, než vznikne konečná verze? Kdo se nejvíce vyzná, kdo má rozhodující slovo a kdo se naopak moc nevyjadřuje?

Jake: Dost těžko říct; některé songy složí Tommy, některé Stevie, některé já. Obecně ale platí, že aranže ke svému nástroji si každý dělá sám. Poslední dobou Stevie a Tommy skládají instrumentální formu a já si dosadím melodie, text a nasměruju je v back vokálech.
Stevie: Je to tak nějak jak říká Jake. Poté song hrajeme do doby, než si řekneme: „Jo, z toho budou vlhnout kalhotky.“
Tommy:
Každý děláme něco. Jsme jeden tým, všichni máme rozhodující slovo.
Rikki: Tím líným jsem asi já. Neumím skládat. Kluci to ale zvládají skvěle. Někdy se to líbí a hraje se to, někdy ne, tak jedeme dál.

Vaší současnou největší novinkou je videoklip k písni „N.A.S.T.Y.“ . Zajímalo by mne, proč jste zvolili na klip právě tento song?

Jake: Chtěli jsme prostě tvrdý, úderný song, který skončí dřív, než se z něho lidi vzpamatují. Spousta kapel se dneska odrovná tím, že zvolí na první klip šestiminutovou onanovačku bez náboje.
Stevie: Je úderná, drzá a stylová - přesně jako my.
Tommy: Když jsem přišel já, už bylo rozhodnuto, ale myslím, že ta skladba je tvrdá a úderná jako rána do rozkroku.
Rikki: Protože má koule. Je to jednouché, NASTY RATZ mají první videoklip „N.A.S.T.Y.“ Kdyby se nám nelíbila, zvolíme jinou, jasný?!

Musím uznat, že kamera je opravdu moc kvalitní a hodně celé scéně pomohla. Kdo za tímto dílem vlastně stojí? A jak probíhalo vůbec celé natáčení?

Jake: Duo Michal Hnojský (kamera) a Jiří Duchoslav se postarali o tu podobu, kterou můžete vidět. Hodně tomu pomohlo natáčení ve stripu, kde se k nám i teď, když se tam přijdeme podívat, chovají jako ke králům.
Stevie: Za klipem stojí dvojice skromných kluků, kteří se toho nebáli. Natáčelo se v největším strip baru v Praze, kde nám neuvěřitelně vycházeli po celou dobu vstříc. Dát dohromady stylové záběry netrvalo dlouho.
Tommy:
Natáčelo se to v luxusním Hot Peppers. I přes časová omezení jsme s výsledkem spokojeni.
Rikki: Michal, udělal vše, o co jsme mu řekli. S prvotní myšlenkou ale přišel Jake. Musím přiznat, že když jsme to natáčeli celý den, tak ten song mi lezl pěkně krkem. Když to hraješ 50x a ve 40°C, začne ti z toho pěkně hrabat.

Jaro je v plném proudu, brzy přijde léto a velká spousta festivalů a dalších koncertů. Jak se na tuto dobu připravujete? Které největší či nejnáročnější hraní vás čeká?

Jake: CZ festivaly nás opět minou. Pozvánky jsme dostali, ale už jsme se naučili, že jestli chceme hrát i dál, nemůžeme hrát za párek, pivo a polovinu nákladů na cestu. Hned z kraje jara se chystáme už počtvrté do Německa a na konci nějaká Itálie. Osobně doufám, že klapne po dvou letech i Slovensko.
Stevie: Zkoušíme tak často, jak to jen jde. Hudba, show, efekty, choreografie; je toho dost. Itálie - to bude asi letos nejnáročnější. Bude to veliké. Taky koncert v Lipsku bude určitě skvělý.
Tommy:
Makáme na sobě, co to jen jde. Náročná bude zase cesta do Itálie. Ale stojí to za to!
Rikki: Na to se připravíš jen hraním a hraním. Osobně vnímám každý koncert jako náročný, protože do toho dávám vždycky 100%. Před koncertem jsem nervózní, ale to končí s prvním potleskem.

V květnu se odehraje dvojkoncert s názvem (ve zkratce) BIG 4. Jedná se o čtyři ,,největší“ tahouny české glamové scény, které se ukážou nejdříve v Praze a poté v Ostravě. Jak se tento dvojáček těšíte-chystáte a jak vnímáte být vůbec zařazeni právě do největší čtveřice?

Jake: Předvedeme nové songy, novou show, novou energii, ale upřímně, to bychom předvedli i tak. Vážíme si pozvání mezi čtyři jediné glamové kapely tady, které jsou, tím pádem, největší. Je hezké někam patřit, ale vnímáme to spíš jako sraz šestnácti kamarádů, co ukážou, že i kluci s make-upem mají koule
Stevie: Tohle zařazení pro mě osobně nic neznamená. Nechceme se porovnávat s tuzemskými kapelami. Jsme sice moc rádi, že nás do tohohle pozvali, nicméně, nějaké speciální přípravy se nekonají. Dáme do naší show vše, jako obvykle.
Tommy:
Osobně bych nepoužíval označení Big 4, ale budiž. Jsou to pro nás další koncerty, do kterých půjdeme naplno.
Rikki: My se k nim úplně neřadíme. Ať už se koukneš na image, nebo poslechneš naše skladby, je to něco jiného.

Kapely i členové samostatně tráví po skončení svého hraní čas různorodě. Někdo odchází rovnou na bar nebo za fanynkami, někdo shání drogy, jiní ihned balí a odjíždí… Jak nejraději trávíte čas po koncertě vy, utečete domů, schováváte se v backstagi nebo jdete mezi fanoušky a přátelé?

Jake: Jak kdy... S větší aparaturou chodí i větší zodpovědnost. Osobně si rád užívám čas po koncertě s fanoušky a přáteli. Drogy komentovat nebudu. Krásné to bylo v Crossu, kdy párty skončila až druhým dnem večer. Většinou ale záleží na kvalitě dámského osazenstva.
Stevie: Je to různé, podle nálady a momentálního rozpoložení. Když hrajeme někde „venku“, obvykle balíme a odjíždíme. Když je čas na neřesti, tak se jim věnujeme.
Tommy: Hodím na sebe suché hadry, protože kdo neodchází propocený, nedal do toho všechno
. Pak zajdeme na pár drinků, případně se párkrát podepíšeme a vyfotíme s fanoušky.
Rikki: Nemůžu říct, že se nenapijeme. Raději ale popíjíme s přáteli. Nejsem schopen dělat skoro nic po koncertě, ale někdy je prostě chuť řádit, nebo někoho prostě obtáhnout na záchodě.

V České republice se nová vlna glam-rocku stále ještě rozjíždí. Někteří byli na vrcholu a spadli, jiní raději prchli do zahraničí, další měli dobře našlápnuto, ale bohužel to nějak nevyšlo… Co si myslíte o současné konkurenci právě v oblasti glamu-rocku u nás? Jsou tady skvělé kapely (právě z BIG 4) jako SLEAZY ROXxX, SWEET LEOPARD, BAD JOKER´S CREAM, ale také nezahálí ani FORTY LIES, TONEHUNTER, HAIRY GROUPIES apod. Jak s těmito kapelami vycházíte? Berete nějakou jako opravdovou konkurenci nebo naopak jako někoho, kdo vás ohrozit rozhodně nemůže?

Jake: Kdo to je?  Ne, samozřejmě to může působit, jakože si jdeme po krku atd. To by bylo smutné, ne? Někdo je horší, někdo lepší a pokaždé v něčem jiném. Prostě se snažíme rozjet každý koncert, vycházet si vstříc a kdybychom se fakt nesnášeli a báli se konkurence, nekončíme ve většině případů v nonstopech. Už jsme sdíleli i pár holek dokonce... 
Stevie: Jako konkurenci je rozhodně nebereme. Snažíme se s většinou jmenovaných kapel vycházet dobře. 
Tommy:
Neřekl bych, že tady někdy vůbec nějaká vlna glam metalu byla. Se všemi zmíněnými vycházím dobře. Jako konkurenci je neberu.
Rikki: Někteří z nich jsou super kámoši a někteří nafoukaní pitomci
. Proto si držím odstup. Celkově je jako konkurenci ale asi neberu.

Když se tu tak bavíme o té konkurenci, co si myslíte, že máte navíc? Jaké jsou přednosti vaší kapely a co je vašim hlavním tahounem? Na co u sebe samotných opravdu vsázíte?

Jake: To se musí zažít. Těžko říct jak to mají kluci z ostatních kapel, ale u nás na pódiu cítím chemii, kterou jsem nikdy nezažil. Ten moment, kdy se třeseš před koncertem, aby to z tebe mohlo spadnout a tys mohl otevřít oči…mmmm…Prostě tohle.
Stevie: Přijďte na naší show a uvidíte.
Tommy:
Naší předností je to, že jsme hlavně skvělá parta, kde se všichni vzájemně respektují. Pokud budete hrát s virtuozama-idiotama, stejně to nikam nepovede.
Rikki: Táhneme za jeden provaz, hrajeme pro lidi a trochu jinak než ostatní. Prostě přijď kamkoliv na naší show a uvidíš.

Za dva roky jste hráli šedesát koncertů jak u nás, tak i v zahraničí. Na kterou výpravu vzpomínáte nejčastěji a kterou akci berete za nejzběsilejší? Co nejšílenějšího se vám takto podařilo zažít?

Jake: Nejdelší koncertní pauza byla měsíc, kvůli mým zdravotním problémům. Pamatuju si ale, jak jsme jednou jeli na Slovensko a předjela nás německá SPZ s asiatama uvnitř, kteří se nás pak snažili blokovat. Když jsme je předjížděli, Rikki na ně ukazoval za jízdy holou prdel asi deset minut vkuse
Stevie: Za relativně krátkou dobu jsme toho stihli docela dost. Každý zahraniční koncert byl něčím crazy.
Tommy: Velká šílenost byl lednový koncert v Crossu, Praha. Tak to pro mne bylo nej. Pak taky Itálie, kde nám došly prachy. V Rakousku se nám dokonce rozbil kufr a my jsme pak museli shánět po obchodech něco, čím ho udržíme, aby nám nevypadaly věci na dálnici.
Rikki: Pro mě byla nejlepší Itálie. Ty cesty autem bych za nic nevyměnil. Všechno bylo super krom okamžiku, kdy jsem si o ráfek přerazil prst na začátku koncertu.

Již jsem výše zmínila, že máte něco málo odehráno i v zahraničí. Jak se vám tam hrálo a jak jste byli publikem přijati? Jak jste se vůbec vy sami cítili na ,,cizí“ půdě? Získali jste něco nového, co vám jakožto čtyřem osobnostem dalo něco důležitého do života?

Jake: Můžeš tam jet úplně s holou zadnicí a vždycky se tam najde někdo, kdo ti zaparkuje auto, naladí nástroj. Pomůže, s čím si řekneš, zajistí, co si řekneš a ještě se ti omlouvá, že nemá něco navíc. Lidi tam na tebe paří, jak kdyby tě měli vidět naposled, a po každém koncertu za hranicemi sleduješ jen lajky na FB, views na youtube apod. Lidi tam muzika opravdu zajímá a je smutné, že pro CZ publikum často kapela končí koncertem.
Stevie: Především jinakost lidí, žádná závist. Na mém prvním koncertě v Lipsku, už při druhém refrénu, s námi lidi zpívali. Nemám tušení, odkud znali naši tvorbu, když jsme v té době neměli ještě ani EP. Taky mě překvapila profesionalita zahraničních zvukařů.
Tommy:Zahraniční publikum nás vždy vřele příjme a celková atmosféra i organizace je lepší.
Díky nim jsem se podíval do klubů a míst, kam bych se jinak podíval asi jen těžko.
Rikki: Nikdy nevíte, co tam na vás čeká. Kéž by takhle milí lidé byli i v ČR. Každopádně jsme získali spoustu zkušeností s přípravou zvuku atd.

Určitě máte jako kapela velké plány a sny. Čeho byste rádi dosáhli vy? (Jen prosím vynechte takovou tu klasiku, jako být slavný a bohatý…) Chcete se držet české scény, nebo vyrazit do zahraničí? Jak chcete popularity dosáhnout?

Jake: Chceme být superhvězdy, vše ostatní je prohra! K tomu Ti CZ ani EU scéna nestačí. A nemůžeme přeci říct, jak to chceme udělat, aby nás někdo náhodou nepředběhl, ne?
Stevie: Jak říká Jake: „Chceme být superhvězdy, vše ostatní je prohra.“
Rikki: Dotknout se hvězd. Toho dosáhneš jen tím, že hraješ a hraješ. Sním o dni, kdy místo do práce pojedu za klukama do zkušebny.
Tommy: Chceme se živit hudbou. Směřujeme to hlavně na zahraničí, kde pojem „glam“ něco znamená. Chceme vydat spoustu desek a videoklipů.

Venku je EP, singl i videoklip. Na co se chytáte dále – máte nějakou perličku, kterou můžete prozradit a na kterou se tak již nyní fanoušci mohou těšit?

Jake: V současnosti pracujeme na dalším singlu, který pustíme ven rovněž s klipem. Ten zároveň ukáže, kam se budeme ubírat…
Stevie:
Další klip, spoustu i zahraničních koncertů a hlavně celovečerní LP s názvem „First Bite“.
Tommy: V plánu máme dlouhohrající desku (na které se už v podstatě pracuje) a dále spoustu koncertů.
Rikki: Nevím, co můžu a nemůžu prozradit. Snad jen to, že první kousnutí se už blíží.


Diskografie:
2014 - I Don’t Wanna Care

Sestava:
Jake Widow – hlavní zpěv/ rytmická kytara, Tommy Christen – baskytara/ vokály, Stevie Gunn – sólová kytara/vokály, Rikki Wild – bicí/vokály

Web:
www.facebook.com/NastyRatz
www.twitter.com/NastyRatz
www.reverbnation.com/NastyRatz
www.instagram.com/NastyRatzOfficial
www.bandzone.cz/NastyRatz
www.n1m.co/NastyRatz
www.myspace.com/NastyRatz

www.pinterest.com/NastyRatz 

 

NASTY RATZ - Chceme být superhvězdy
 

 


DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Vilém ČOK - Ten, kdo ke své vlasti necítí nic, je sám nic Vilém ČOK - Ten, kdo ke své vlasti necítí nic, je sám nic
Vydáno: 25.05.2020 v sekci Rozhovory
I když by si Vilém Čok mohl užívat svého legendárního statusu, opak je pravdou. Tento slavný člen Pražského výběru je totiž aktuálně ve studiu, kde pracuje na nové desce své kapely Vilém Čok & BYPASS. Současné koncertn... číst dále
HYPNOS chystá česko-slovenské turné s DOOMAS a MADE BY ZERO HYPNOS chystá česko-slovenské turné s DOOMAS a MADE BY ZERO
Vydáno: 25.05.2020 v sekci Aktuality
Letošní podzim bude v táboře HYPNOS ve znamení nového alba “The Blackcrow”, které bude logicky podpořeno hlavně na pódiu... číst dále
SALAMANDRA bere na svá bedra evropské starosti SALAMANDRA bere na svá bedra evropské starosti
Vydáno: 25.05.2020 v sekci Aktuality
Skladba "Europe Worries" je první vlaštovkou z nově chystané desky české powermetalové stálice... číst dále
Je dobojováno! Vítězem Spark Fresh Blood 2019 je PURNAMA Je dobojováno! Vítězem Spark Fresh Blood 2019 je PURNAMA
Vydáno: 22.01.2020 v sekci Fresh Blood
Šestý ročník Spark Fresh Blood zná svého vítěze, je jím turnovská death/blacková smečka PURNAMA. V těsném závěsu za ní skončili tachovští NEUROTIC MACHINERY a táborští ENDLESS DRAIN. Všechny tři kapely však odvedly... číst dále
MASTER'S HAMMER míří do Jižní Ameriky MASTER'S HAMMER míří do Jižní Ameriky
Vydáno: 27.04.2018 v sekci Aktuality
Poptávka po vystoupení českých spiklenců ďábla utěšeně roste. Po loňské comebacku už stačili projet velký kus Evropy, což vzbudilo ještě větší pozornost zbytku světa. Štorm a jeho černá kohorta nově míří na jih... číst dále