A ještě
něco vám řeknu. Tento blog (psáno 24.prosince AD 2014) je provoněn jak
cukrovím, tak koncertními zážitky skomírajícího roku
Něco jsem ale ještě zanedbal. Kdo je u mne v českém metalu, rocku, bigbítu a popu osobností roku 2014?
Ano, čeká mne coming out. Mám už to napsat? Podpořen odvahou mezinárodní špičky nejroztodivnějších hudebních alternativních směrů si pomaličku dodávám odvahu. Vždyť Mikael Akerfeldt z OPETH se svými dcerami byl letos viděn v kotli na turné ONE DIRECTION. Eric Hernandez, bubeník KYLESA, se během jarního turné po střední Evropě nenechal v tourbusu odtrhnout od poslechu vypalovačky Michala Davida „Nonstop“. Andy LaPlegua z COMBICHRIST si ulevuje u Dolly Parton, a s parťáky z kapely během volných chvilek pidliká autentické country. O tajné lásce norských blackmetalistů k šlágrům ABBA se v undergroundu šeptalo tak dlouho, až se GHOST vytasili na světlo boží s mollovým coverem Agnety, Bennyho, Björna a Anni-Frid.
Ale co tím chci vlastně říct. Osobností českého a slovenského rocku 2014 je pro mne Karel Gott.
Nebudu skrývat, že moje maminka je až na pár nicotných dnů stejně mladá jako Mistr Karel. Jako učitelka ve výslužbě by si zcela jistě dokázala na šňůře zjednat mezi fanoušky patřičný respekt. I ten její hlas je po desítkách let před tabulí stejně silný a pevný jako Mistrův božský tenor. Při vší úctě by však to turné vlastně asi ani absolvovat moc nechtěla. Jednat s produkcí, pilovat repertoár, připravit rozpis tour, zkoušet s kapelou a sborem. Čekat v hotelu na zvukovku a pak čekat na koncert a pak čekat na snídani… A čekat na novináře, kteří v rámci očekávání pokládají stále tytéž očekávatelné otázky. A navíc – to věčné dilema – co já si dnes večer vezmu na sebe??? Celé to vystupování a hraní a zpívání je obrovská řehole. Což Karel Gott naopak rok za rokem zvládá s důstojností, důsledností a nadhledem sobě vlastním. A neutuchajícím zájmem fanoušků.
A že náš Slavík zatím na poli rocku a metalu nemá slyšitelnějších zářezů? Nechme se překvapit! Nikde není psáno, že pokud takový comingout mohu podepsat po skvělém koncertu HYPNOS já osobně, Mistr ve volných chvílích zatím nenotuje sám se sebou a pro sebe nějaké svižné rockové opusy.
Navíc, jak Karel Gott občas připustí, rád by si obohatil repertoár. Snad nebude drzé a neslušné Mistrovi napovědět… Takový duet Gott – Jorn Lande na vizovické pláni by mohl být fenomenálním hudebním zážitkem. Červencová noc. Těch svíček a zapalovačů. Ruce nad hlavou. Větráky na stage. A máme tady vrchol Masters of Rock 2015. Tobbí, promiň.
Mistře, netuším, jak to děláte, ale děláte to sakra dobře. A vězte – i na našem hudebním břehu máte své obdivovatele. Jářku, moc božských triček na metalových festivalech, undergroundových koncertech a v potemnělých klubech nevidím, ale po tom vašem show na Masters of Rock by se to radikálně mohlo změnit.
Hudbě zdar a Karlovi Gottovi zvlášť!