AWAKE si dali s debutovým albem opravdu na čas. Pod názvem „Never Too Late To Fly“ vyšlo v roce 2016, deset let po vzniku formace. Písně na něm jsou ovšem rockově šťavnaté, melodické a energické. Na otázky odpovídal kytarista Milan, zpěvák Vlasta a bubeník Tom.
Vaše debutové album vyšlo loni, po jedenácti letech existence kapely. Z jakého období písně na něm jsou, kdy vlastně začaly vznikat?Milan: Musím říct, že jsem v duchu přepočítával, že je to opravdu už jedenáct let. No nazdar, to je pomalu spíš na best-of, než na první desku. Důvod je ten, že jsme po tu dobu hráli především covery kapel jako AC/DC, Guns N’Roses a podobně.
Vlasta: Hodně nám to ale dalo. Myslím, že jsme se na tom dost naučili a spoustu věcí si o muzice uvědomili.
Milan: To určitě. Zpět k otázce, všechny písničky jsou nové, s výjimkou Why, ta je fakt asi těch jedenáct let stará. Tvrdíte, že jste si založili kapelu, na kterou byste v Česku rádi chodili, ale ona tu chybí. Jaká tedy kapela jste, na čem stavíte a co preferujete?
Milan: Jo, to často říkáme, ale nechci, aby to vyznělo namyšleně. Myslíme to spíš žánrově – mě se zdá, že v Čechách je buď pop-rock, anebo když to někdo rád tvrdší, rychle se překlopí do metalu. Ostrý, západně orientovaný a melodický hard rock na nakotlené Marshally, ovšem bez metalových prvků, tu moc kapel nehraje.
Vlasta: Je to tak. Třeba Milan mi sice dovolí ječet, ale Tom má zakázanou dvojšlapku.
Tom: Jo, strhávají mi za to prémie. Jaké jsou vaše zahraniční vzory?
Vlasta: O mně se v kuloárech ví, že miluju AC/DC a Iron Maiden.
Tom: Kolik máme v článku místa? Jen půl strany? Ok, tak s výjimkou dechovky a českého country si něco najdu ve všem. Od QUUEN po VADER. Jsem tak spíš metalista, ale to se v AWAKE nesmí říkat.
Milan: Já mám také rád hodně různorodé muziky, ale jestli si někoho troufnu nazvat vzorem, tak poslední desku a koncerty DEAD DAISIES. Ty fakt miluju a energie a zvuk té kapely je pro mě inspirující. Běžte na koncert a ten tlak vás vyhodí komínem! O čem vaše skladby jsou, jaká jsou témata textů?
Milan: Texty píšu já s naším americkým kamarádem Ianem Taylorem. On tvrdí, že píšu metaforicky až poeticky, ale nemyslí to zle. Rozhodně neřešíme globální oteplování ani politiku, ale spíš civilní témata ze života. Tak to má podle mě v písničce být. Nejvíc si asi cením textu ve skoro-ploužáku Sure Tomorrow, což je taková upřímná omluva ženám za to, jací my chlapi muzikanti jsme. Nemají to s námi lehké. Tímto zdravím svou ženu Danu. Daří se vám koncertovat?
Milan: Dosud bylo koncertů jen pár, protože plné složení kapely se dalo dohromady relativně nedávno. Ale už se to začíná rozjíždět, na březen máme naplánované miniturné Brno, Hodonín, Krnov, pravidelně hrajeme na festivalu Saňař cup, v jednání jsou festivaly Rockfest Kuřim, Rockové Chrlení, Basinfirefest, Beer fest, pivní slavnosti Holba a dál se uvidí. Jaké máte nejbližší plány?
Vlasta: Já mám dva. Svůj hlasový rozsah zvýšit o dva tóny a svůj hmotnostní rozsah snížit o dvacet kilo
Tom: Já si chci koupit obrovský rockový kopák, ve kterém se vyspím. Jak to budeme vozit, je starost někoho jiného.
Milan: Tak to já už jen suše dodám, že děláme na materiálu na druhou desku, která by hráčsky i zvukově měla být zas o level výš. Mám kamaráda Kubu, který má asi dvacet zesilovačů a patnáct kytar a dost s tím experimentujeme. Chceme být přece ta kapela, na kterou bychom sami chodili. Vznik: 2006
Místo: Brno
Styl: hard rock
Zajímavost: V kapele hraje Tom Brtník, který v minulosti hrával v PANDEMII a RATTLE BUCKET Diskografie
2016 – Never Too Late To Fly Sestava
Vlasta Hemzal – zpěv
Milan Čapoun – kytara a zpěv
Jiří Javorský – kytara
Lukáš Kůra – baskytara
Tom Brtník - bicí