Před deseti lety jste na desce „Klasika“ zpívali, že už je vám padesát. Dáte si něco podobného k šedesátce? To se nedá potvrdit ani vyloučit. Každopádně, téměř nikdy neděláme songy prvoplánově. To musí vzniknou tak nějak spontálně..
Aktuálně máte na trhu novinku „Anarchie a totál chaos“. Jak bys ji popsal těm, kteří ji ještě neslyšeli?
Je to bomba!!! Ne, toto fakt musí posoudit posluchači a zatím jsou recenze i chvála fanoušků výmluvné. Líbí se to a je to vskutku hodně různorodé. Já jsem s albem v zásadě spokojen, Je totiž potřeba si od nahrávky udělat určitý odstup, protože vnitřně cítíš, že toto by se dalo udělat líp, jiné by se mohlo zdařileji aranžovat, ale otázkou je, jestli by to nebylo už přes čáru. Byl by to ještě punk? Punk má být energický a přímočarý, a to, co z toho dělají některé kapely, je spíš ostudou punku a jedná se o punkový popík. A to nechceme. Další věc je, že na tomto albu je pět tvůrců skladatelů, pět lidí, kteří mají mnohdy naprosto odlišný názor. Někdy je to fakt na nervy a album fakt chvílemi vznikalo v atmosféře anarchie a totálního chosu. Na druhou stranu tahle deska nenudí, je tam pět různých pohledů a punkových stylů. Od hardcore punku, přes street punk, reggae punk, hard rock punku až po pop punkovou pecku…
Desky už delší dobu vydáváte v pětiletém rozestupu. Proč vám vyhovuje tak volné tempo?
To ale není naše chyba! To čas letí jako splašená punková kráva! Vždycky si říkáme, že se za dva až tři roky sejdeme k natáčení znovu, ale najednou jsme v uvozovkách rádi, že nás manažer Martin Dr. Cerveza kope do zadku a říká.“Jděte točit, do prdele!!“. Jsou to u nás dost paradoxy, ačkoli tři z nás jsou bohémové, bez jiného dalšího příjmu, tak pořád někdo nemá čas. Nedávno jsem četl, že E!Ečka taky nemají čas. Od smrti Bakči (cca 7 let) natočili jen jeden singl. Přes týden chodí do práce a téměř všechny víkendy hrajou a lejou tak, že jsou v pondělí rádi, že se vůbec doplazí do práce (smích).
Sousloví „Anarchie a totál chaos“ jste použili už na minulém albu, konkrétně v titulní skladbě „Punkový království“. Proč jste ho teď oprášili?
Album se mělo původně jmenovat „Pičus“. Je na něm skladba „Pičus“, pak se slovo pičus objevuje i v songu „Nestojí mi“ a Pičus je zároveň socha slovenského výtvarníka Viktora Freša, synka skvělého baskytaristy Fedora Freša, kterou nám půjčil a vozili jsme ji na naše koncerty, kde stála na pódiu. Jelikož při nahrávání, jak už jsem výše zmiňoval, panovala „Anarchie a Totál chaos“, tak jsme nakonec zvolili tento název.
To že bude „Punkový království“, „Padesát“ a jiné songy hity, to jsme původně také nevěděli. Hitem se songy stávají časem. Mě osobně se líbí Honnyho (Jan Haubert, zpěvák VZ, pozn. aut.) pecka „Pičus“, to je dost dobrá jízda, z mých songů se mi líbí „Nestojí mi“, která se hitem nestane, protože je na hit příliš ostrá a pak by se ještě hitem mohla stát „Polednice“, což je též moje muzika s textem K.J. Erbena.
Od debutového singlu „Hymna šibeničních bratří“ hrajete pořád ve stejné sestavě. Čím to je, že jste ji nikdy nezměnili?
V prosinci to bude osmatřicet let, co hrajeme ve stejném složení. Zajímavou úvahu na toto téma pronesl před patnácti lety Magor Jirous, kterej řekl doslovně: „Přemýšlel jsem dlouho, proč tadle kapela hraje tak dlouho ve stejném obsazení a pak jsem na to přišel. Je to proto, že by s těma pitomcema nikdo jinej hrát nechtěl“.
VISACÍ ZÁMEK hraje vlastně už skoro čtyřicet let. Považujete se za průkopníky punku v Čechách?
Pokud se na to díváš v těchto historických souvislostech, tak rozhodně ano! Nejenže patříme do první vlny československého punkrocku a začínali jsme mezi prvními, ale vydrželi jsme doposud a dali punkovýmu národu velké množství songů, které zlidověly. Vždy nás překvapí, když někde i u ohně slyšíme hrát naše písničky.
Nejúspěšnější byla asi vaše první dvě alba „Visací zámek“ a „Start 02“. Bylo to podle tebe dáno euforií z porevoluční doby nebo je na nich prostě jen nejlepší materiál?
To spíš ten punkově přímočarý materiál, prověřený léty totality. Je na těch peckách cítit, že jsme se s tím nemazlili. Nebylo v tom žádné klišé, dělali jsme si to všechno po svém a kašlali na to, jak zní punková scéna jinde i ve světě. Nekopírovali jsme. Nejlepší recept na originální hit bylo se pořádně nacucat pivem Ve Studentský, či na Hrádku, pak se dorazit vínkem ve vinárně Orlík, kde měli do tří do rána, v půl čtvrtý zapojit na koleji kombo a začít skládat. V tomto stavu byl člověk naprosto volný, oproštěný od všech klišé a sraček, které se ti neustále snaží vecpat do hlavy.
No jasně a doba nám dala za pravdu!! Nebylo pro punk lepších basníků..
Na albech „Three Locks“ a „Sex“ jste trochu změnili tvář, na jednu stranu jste byli více metaloví, na druhou (zejména na „Sex“) měli alternativnější nádech. Máte ještě dnes chuť na podobné experimenty?
„Three Locks“ je diametrálně odllišná od „Sexu“ a do dnešních dnů je to převelice ceněná deska. A to i přes svůj divnej vytunelovanej zvuk (smích). „Sex“ byl skvělá kytarovka, kterou ale pohřbila ruka zvukaře ve studiu Sono. Je až k neuvěření, co se stane, když utáhnete na nahrávce kytary o několik decibelů dolu. Z obrovské jízdy se rázem stala hrozně hodná, i když zajímavá deska. Jsou to desky své doby a o tom, co budem hrát příště, nepřemýšlíme.
Můžeš objasnit dobu kolem alba „Visací zámek znovu zasahuje“? Tenkrát jste prý byli blízko rozpadu a to kvůli problémů Jana Hauberta. O co tehdy šlo?
Tak tos mě překvapil! O tom vůbec nic nevím (smích). Ale fakt?? Problémy a ponorka vznikly až při nahrávání alba „Punk!“
Dobře, souhlasíš ale s tím, že Visací zámek chytil druhý dech právě s deskou „Punk!“ a od té doby všechno jde, tak jak má?
Mě osobně se „Visací zámek znovu zasahuje“ moc líbí! Skvělá deska a hity. Jen bych tam nyní s odstupem času přidal víc zpěvu a bicích. „Punk!“ je zvukově kvalitnější, ale proslavila jej hlavně pecka „Známka punku“, která původně na desce ani neměla být. To zvýšilo o nás zájem.
Když jste tenkrát psali skladbu „Známka punku“, čekali jste, že se z ní stane jakási hymna české punkové kultury?
Jak jsem řekl, ten song tam ani neměl být. Některým členům se při zkoušení ani nelíbilo to množství předrážek, které tam jsou. Vlastně jsem snad nikdy neslyšel kapelu, která by ten song zahrála správně. Nakonec jsem tu píseň nahrál sám a pozval jsem kluky, aby dohráli své party. Honny text již měl a ten song spolu s úžasným videoklipem skvěle nakopnul.
Od té doby pravidelně hrajete také na metalových festivalech. Dá se to brát jako známka, že dávné tahanice mezi metalisty a punkery je už dávno minulostí?
Hele, já nevím, jak to mají ostatní punkový kapely, ale nás zvali metalisti na kšefty odjakživa. Hráli jsme mnohokrát na Masters Of Rock ve Vizovicích, Metal festu v Plasích, Rock festu v Dačicích a mnoha dalších. Když jsme jako VISACÍ ZÁMEK začínali, říkali jsme si metal punk.
Když si vezmu poslední čtyři alba, tedy od „Punku!“ až po „Anarchii a totál chaos“, zdá se mi, že materiál na nich je hodně vyrovnaný. Které z těch alb je podle tebe pro Visací zámek nejcharakterističtější?
Těžko říci… Všechny jsou dost dobré. Nejvíc mě asi bere „Punk!“ a „Punkový království“. Album „Anarchie a Totál Chaos“ ještě nemám strávené. S některými songy jsem se seznámil až ve studiu, pět minut před nahráváním (smích). A to doslova. (smích)
Novinku jste vydali ve skutečně nešťastně době, kdy muselo být zrušené i turné k ní. Nemáš strach z toho, že než se znovu postavíte na pódia, tak ta deska zapadne?
Doufám že ne. A kdyby přece jen, tak ji lidem na koncertech připomeneme. Na podzim už máme naplánovanou ultra dlouhou šňůru i s křestem. Tam jim to ukážeme!
Ty sám máš na jednom českém rádiu pořad „Známka punku“. Baví tě pořád objevovat nové a nové kapely nebo se spokojíš tím, co se hrálo v sedmdesátých a osmdesátých letech? Které nové kapely tě zaujaly?
Jo, baví mě to pořád! Ale je to děsně náročný, protože každý týden musím naposlouchat desítky songů a z těch deset až třináct vybrat pro rádio. V poslední době mě z cizích kapel zaujali černošští kluci Radkey z USA. Ti to dělají fakt jinak, z naší scény mě v loni zaujalo vzkříšení Inkoustu pana Boučka a pak se mi líbila pecka „Povodí Ohře“ od kapely Povodí Ohře a další a další.
Je to bohužel dost možný… V současné době vzniká dost plytká muzika a sraček, který s opravdovostí a energií původních rockových kapel mají fakt hodně málo společného. Je to hlavně zvukově a vizuálně hóóódně nabubřelý, ale nové generaci posluchačů se to, jak je vidět, zřejmě líbí.
Dají se vůbec takové kapely jako GREEN DAY, BLINK-182 nebo u nás RYBIČKY 48 považovat za punk? Jak se na to díváš z pozice matadora scény?
Tyto kapely původně do ranku pop či neopunk patřily. To samozřejmě s původní street punkovou a hardcore punkovou scénou nemá nic společného. Dneska se ale třeba RYBIČKY přesunuli k pop rocku a užívají si řádně všeho s tím spojeného. Plní si své dětský sny. Velké stěny kytarových aparátů, plameny, ohňostroje, metače konfet, buřtů s cibulí, obrovský světelný park a hóóódně holek před podiem. No komu by se to nelíbilo? (smích)
Dovedeš odhadnout, jak dlouho ještě VISACÍ ZÁMEK bude koncertovat a vydávat nová alba?
Dokud budeme zdraví a živí budeme hrát a to buď na živo, nebo naše hologramy. (smích)
Facebook VISACÍ ZÁMEK
Autor: Pepsi Stone
Původně zveřejněno na METAL FOREVER & METAL MAN