POTHEAD - Skunk Fiction: The Tales from Žižkov

Viktorka Žižkov? Sport ne. Tohle budou gangsta veselé „huličské“ příběhy ze stejné čtvrti, kterou kdysi dávno proslavil skinheadský ORLÍK. Po pěti letech přichází další porce muziky a bude se trsat. Hiphopově laděný začátek s drsňácky znějícím vyprávěním. Náladu zjemňuje klavír a vy vstupujete do žižkovských ulic. Pak už přichází podladěné kytary, vrnící basa a hrdelní zpověď. O mikrofon se v POTHEAD dělí Potdogg a CJ. Zvuky, které dokážou ze svých útrob vyloudit, jsou opravdu neskutečné. Nevím, jestli jim ve studiu občas nepomohla nějaká krabička, ale tohle všechno ke goregrindu jednoznačně patří. Lidé to v pitu zkoumat nebudou. Kytarové základy tvoří deathové, HC/crust/punkové čtyřakordové opakující se riffy a základ „jointa“ je na světě. Teď tam ještě něco nasypat. Bubeník Ganjosh sype opravdu hezky. Rytmičák vás v tom „bordelu“ bude držet nad vodou. Pak už jenom stačí přidat zřejmě nejpopulárnější, nejtanečnější riff a rytmus „umca, umca, truka, truka“ a máte vyhráno. Tak to dneska chodí. Lidé se chtějí jednoduše bavit. Příběhy o trávě, nebezpečném Žižkově by mohly být stravitelnější než krvavá gore fikce nebo brouzdání se ve výkalech. Nicméně pokud si rozklíčujete název alba, pravdu vám poví asi jenom šestice spotřebitelů skunk fiction – POTHEAD. Za mě dobrý vzorek. Vláďa Třískala