HOLOTROPIC
"Permeate"
Vlastní náklad – 44:01
progressive metal s orientálními prvky - Bratislava
Velmi dobrých progressive metalových desek se za letošní rok urodilo jako šafránu. To, že se debutová deska „Permeate“ od bratislavských HOLOTROPIC dostala do dvou zahraničních žebříčků, z nichž jeden dokonce vyhrála a nechala za sebou taková jména jako NE OBLIVISCARIS, FALLUJAH a mnoho dalších, představuje úspěch nejen pro samotnou kapelu, ale také pro celou slovenskou metalovou scénu. Asi vám nemusím vykládat, že jsem se nemohl dočkat, až se o kvalitách tohoto vysoce hodnoceného počinu přesvědčím na vlastní uši.
Míchat extrémní metal s orientálními prvky je docela ošemetná záležitost. Problém nevězí v tom, že by k sobě tato dvě hudební odvětví neseděla. Kámen úrazu spíše spočívá v prvoplánovosti, která s touto kombinací jde často ruku v ruce. Oriental metalových kapel jsem slyšel už pěknou řádku, ale kvalitní uskupení tohoto ražení v čele s izraelskými MELECHESH bych spočítal na prstech jedné ruky. Od nedávna se mezi ně řadí i HOLOTROPIC, z čehož mám osobně velkou radost, obzvláště když vezmu v potaz fakt, že se jedná o formaci našich slovenských sousedů. Na druhou stranu řadit tuto smečku do škatulky orientálního metalu také není úplně nejpřesnější. Deska „Permeate“ totiž dokázala obsáhnout daleko širší rádius nejrůznějších hudebních stylů a vlivů. Když se pořádně zaposloucháte, uslyšíte plejádu rozmanitých interpretů, zmiňovanými MELECHESH počínaje a SKYHARBOR či HAKEN konče. Tím však v žádném případě nechci tvrdit, že kapela někoho kopíruje nebo, nedej bože, vykrádá. Jen si vzala inspiraci z různých koutů extrémní muziky a vytvořila mistrovsky namíchaný koktejl, jenž chutná opravdu královsky. Jejich písním nechybí lehce zasněná, místy až ambientní atmosféra a chytlavé melodie. Zároveň ale kapela neopomíjí technickou stránku věci, se kterou se může směle rovnat světovým jménům progresivního metalu. Nechybí rychlé střídání temp, mnoho různých meziher a v neposlední řadě množství perfektních kytarových sól. I přes to přese všechno jsem si k této desce relativně dlouho hledal cestu. Možná to bude znít vzhledem k tomu, co jsem napsal výše, trochu jako protimluv, ale zpočátku jsem neměl z tvorby HOLOTROPIC tak dobrý pocit jako teď. Sice mi už prve došlo, že mají nepochybně potenciál, jenže mi ze začátku, nejspíše kvůli nedostatečné posluchačské pozornosti, unikalo mnoho důležitých aspektů jejich hudby a teprve po určité době jsem si v plné šíři uvědomil komplexnost a nesporné kvality této desky.
Všechny písně na „Permeate“ jsou kvalitativně velmi vyrovnané a dalo mi velkou práci vybrat jeden, který by pro mě osobně byl tím nejlepším. Kýženého vrcholu se mi dostalo až na úplném konci alba. Závěrečná „Integral“ během své jedenáct minut dlouhé stopáže dokonale
vystihuje téměř všechno podstatné, co činí tuto desku tak mimořádnou. Klasicky techničtější začátek je následován výtečnou vsuvkou tvořenou jazzově znějícími rytmy, jež tento song posouvá na samou hranici avantgardy. Následně jsem se stal svědkem dalších kytarových smrští, přerušených až nádhernými snovými melodiemi. Po doznění závěrečného outra jsem jen s údivem klesl do křesla a rozdýchával tento nevšední zážitek, kterého se mi právě dostalo.
Nemám ve zvyku ve svých recenzích házet šestkami jen tak do větru a absolutní hodnocení si pečlivě schovávám pro hudební kousky mimořádných kvalit. V tomto případě jsem ale dlouho váhat nemusel, jelikož desce na úrovni „Permeate“ plným právem náleží. HOLOTROPIC jsou teprve začínající kapela a přesto se jim povedlo nahrát hudebně vyspělou desku, o níž si může řada zavedených jmen, nejen česko-slovenské scény, pouze nechat zdát.