O ELBE jsem nikdy předtím neslyšel, ale když jsem si poprvé pustil jejich novinku „Eschatology“, hned mě napadlo, že tihle borci budou nejspíš odněkud ze severu. Tipoval jsem Beskydy nebo Jeseníky a bingo! Šumperk je navíc město, kde aktuálně trávím hodně času, takže to tak nějak všechno pěkně zapadlo dohromady. Jejich druhá studiovka je oproti čistě instrumentálnímu post-rockovému debutu „Sudety“ posunuta víc k doom metalu, navíc snovým vokalistou v některých polohách trochu zhrubla. V jediné česky zpívané skladbě „Jizvy“ mi zpěvák Jan Insomnic frázováním a barvou hlasu připomněl Petra Stanka z S.T.P. (Soubor tradičního popu), kteří v první polovině 80. let byli jednou z nejdůležitějších kapel undergroundového indie rocku u nás. Jeho výrazový rozsah je ale samozřejmě podstatně širší a pohybuje se od growlingu přes hrubý řev až po čistý melodický vokál, který mně osobně sedí k hudbě ELBE nejvíc (jako např. v „To the Mountains“). A ještě jedna poznámka, co se týká češtiny... jistě mají pro angličtinu nějaký dobrý důvod, ale osobně bych to postavil přesně obráceně. Myslím, že by pak byl dojem z jejich hudby ještě silnější. Pokud chcete nějaké hudební vzory, nejspíš bychom sáhli po ISIS, MINSK nebo RUSSIAN CIRCLE s lehkým dotekem TYPE O NEGATIVE, ale to berte pouze jako orientační stylový rámec, protože ELBE se snaží jít svou vlastní cestou. Parádní kytarové dialogy vrství jednu zvukovou strukturu na druhou a vzájemně se ideálně doplňují, podporované dynamickou rytmikou, s důraznou basou a rozvážnými bicími. Kapela trpělivě, vrstvu po vrstvě, buduje atmosféru sladkobolné melancholie, která je pro tento žánr naprosto zásadním prvkem a v tomto případě i jejich nejsilnější zbraní. Tak syrový a autentický pocit z podzimních Jeseníků zahalených do cárů šedých mlh jsem prostřednictvím hudby ještě neměl... snad jen přímo v horách.
Michal Jakubík
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.