OCELOT - Bordell Roll

„Ace of Spades všichni znají,“ vyřvávají znojemští OCELOT v textu titulní skladby svého osmého alba „Bordell Roll“ a v tomhle konstatování je zahrnuto základní poselství téhle desky. Ne že by každý tón řval touhou kapely vzdát poctu MOTÖRHEAD, ale svět špinavého, divokého a neurvalého mixu metalu a rock’n’rollu je OCELOT už léta velice blízký. A i když třeba ještě na sedm let starém „Rock n’ Roll Dog“ mi jejich výraz přišel umělý a tlačený na sílu, u „Bordell Roll“ jim věřím dravost, syrovost, ležérnost i oprásklost. Díky těmhle vlastnostem je „Bordell Roll“ veskrze přímočará, energická, hudebně i textově poměrně drsná (přičemž využití některých vulgarit je ryze samoúčelné) deska, díky kombinaci animální melodičnosti a agresivity i bezprostředně přitažlivá a zábavná. I když to pánské části ansámblu výborně šlape, momenty, kdy do hry vstoupí hostující zpěvačka Štěpánka Schneiderová, jsou prostě zabijácké (což v kousku „Další hajzl“ platí takřka do slova a do písmene). Do konceptu alba mezi celkem ulítlé položky, tažené zejména titulní „Bordell Roll“, u které si pamětníci kapely rádi zavzpomínají na předchozí nahrávky kapely, živočišnou mejdanovkou „Pohřební kapela“ či syrově chytlavým „Homelesákem“, trochu nezapadá těžká bluesovka „Vostrá jako břitva“, ale ani ta živelnou jízdu nezabrzdí. Čistá hlava, nevázaná nálada, prostě rock’n’roll.