I přesto, že domácí CRITICAL ACCLAIM vydali už svou třetí studiovou desku, prorazit do davů se jim zatím úplně nepodařilo. Může být bodem zlomu čerstvá věc „Vague Faces“? Na albu je znát jistý pokus o balanc a snahu zavděčit se širšímu publiku, tu najdeme hardrockové až metalcorové breakdowny, tamhle zase poprockově přehrávané tuctovky. Obvykle nebývá na škodu, když autor odhalí více stránek ze své škály tvrdosti, u CRITICAL ACCLAIM se však tyto rozdíly jeví jako neorganizovaná rozervanost. Svižné a hluboké pecky působí promyšleně a energicky, nacházíme v nich vliv tuzemských HAND GRENADE, s nimiž dokonce pánové v minulosti koncertovali. Co se týče klidnějších pasáží, povětšinou je z nich cítit plytkost a nejasnost. Jako kdyby se kluci pokoušeli trefit do stylu modernějších LINKIN PARK či IMAGINE DRAGONS, ale zároveň se nedokázali zbavit vesnické malosti. Tyto party pak připomínají levné zábavovky bez špetky přidané hodnoty. Zpěvák Petr Kadlec přitom ve svém hlase očividně našel bohatý potenciál, který například v songu „Bleeding Crown“ maximálně využil a místy jeho procítěné a naléhavé volání nahání až husí kůži. Pro CRITICAL ACCLAIM je album rozhodně skokem kupředu, i přes zmíněné nedostatky působí „Vague Faces“ dospěle a učesaně. Teď však z našeho pohledu na situaci vyvstává důležitá otázka: Kde se vlastně kapela vidí v příštích letech? Jsou-li cílem ušní bubínky masové veřejnosti sahající třeba i za hranice, držíme všechny palce v nacházení toho nejsprávnějšího zvuku.
Dominik „Dom“ Šidlo
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.