IQ:60 - Rock n roll na mlíku neuděláš

Ambice založit v sedmnácti letech punkovou kapelu mohou být různé. Chtěli jste tenkrát "změnit písní svět" nebo pařit na akcích s kámoši, chlastem a holkami?
Je to kombinace všeho, co zmiňuješ. V sedmnácti chce změnit svět asi každý, odtrhnout se, ukázat se, prostě revolta. Hrát při tom v kapele je přímo ideální příležitost, jak to ventilovat. Samozřejmě k tomu potřebuješ kámoše a kámošky (smích). A já ještě tvrdím, že rock´n´roll na mlíku neuděláš (smích).

Zakládat punkovou kapelu dnes a v dobách totality jsou dva různé pojmy. Co bylo na tom nejtěžší? Měli jste například dostatečnou podporu od rodičů, školy atd.?
O podpoře školy se nedá vůbec mluvit. Chvíli nám tolerovali zkoušení ve škole, ale velmi rychle nás z ní odsunuli. Chodil jsem na spodní gympl v Havířově, byla to osmdesátá léta. Ředitel byl urputný komunista, takže pro představu, jak tolerovali jakoukoliv odchylku od tzv.normálu uvedu, že po nějakou dobu platil zákaz nosit do školy džíny a potištěná trika. Po koncertech nás zase honili policajti, takže občas to moc sranda nebyla. Naštěstí nám fandili rodiče, kteří přetrpěli i zkoušky v mém pokoji.

Stáli jste se Zrzkem a Milanem Jonštou u zrodu kultovní hardcore kapely RADEGAST.  Milan Jonšta, duše RADEGASTU hrál s vámi v IQ:60 na bicí a kytaru. Bylo to tehdy tak, že fungovaly obě kapely současně? Že v IQ:60 jste se chtěli věnovat punku a v RADEGASTU rozvíjet u nás rodící se hardcore?
RADEGAST se vymykal tomu, co v té době hrálo. Zdálo se mi to zajímavé, takže jsme to s Milanem začali zkoušet a já také částečně přispěl autorsky. Nejznámější můj počin je asi "Vlajka", kterou máme na současném playlistu. IQ:60 fungovalo samostatně. Milan po nějakou dobu zaskakoval za bicíma Pavla Hrnčíře, a po odchodu basáka Krypla na vojnu jsme s Milanem kutili RADEGAST. Tak nějak se to překrývalo, Zrzek hrál basu, rodil se český HC.

V roce 1985 jsi odešel na vojnu, ale po svém návratu ses do RADEGASTU nevrátil a věnoval ses naplno IQ:60. Bylo to z důvodu, že v RADEGASTU již "bylo plno"?
Z vojny jsem přišel v roce 1987 a RADEGAST už jel naplno. Nemělo smysl bořit to, co fungovalo. Obnovili jsme činnost IQ:60 s jiným bubeníkem a zpěvákem.

Zhruba rok po tvém návratu z vojny ovšem IQ:60 ohlásili konec činnosti. Co bylo tehdy příčinou, že jste se rozprchli do jiných kapel a jako IQ:60 už nechtěli dál pokračovat?
Přestala fungovat souhra, chuť rozvinout to dál. Je třeba si uvědomit, že veřejně vystoupit v osmdesátých letech, bez oficiálního povolení, tzv. "přehrávek", bylo obtížné, takže i tato skutečnost určitě sehrála svou roli.

Zpíváte v kapele mimo jiné skladby staré několik desítek let. Stalo se, že jste některé písně přestali hrát, případně pozměnili text z důvodu, že dnes už některé věci vidíte úplně jinak?
To je přirozený vývoj. Ne vše, co se ti zdá v sedmnácti, osmnácti perfektní, je takové i po letech a vlastně v jiném politickém režimu. A nejde jen o texty. Začínali jsme koncerty předělanou skladbou "Kaťuša", což v osmdesátkách bylo dost provokativní. V dnešní době to už ztratilo smysl.

Tento rok je to čtyřicet let od vzniku kapely. Éterem prolétla informace, že brzy vyjde vaše nová deska. Půjde o nahrávku nových skladeb nebo best of složené ze starších věcí k tomuto výročí?
Letos to je skutečně čtyřicet let od vzniku kapely. Avizovali jsme vydání desky a nyní jsme ve finální fázi. Bude to mix starých skladeb a nových, které už aktuálně na koncertech hrajeme. Je vlastně fajn, že se to tak sešlo. Vydat desku jsme měli v úmyslu již dříve, ale podařilo se to až letos. Moc se těšíme na reakce a doufám, že se bude líbit, tak jako se líbí nám.

Výročí svádí i k myšlence sezvat bývalé členy kapely včetně Milana Jonšty na jedno pódium v rámci nějaké speciální akce. Uvažujete o něčem podobném?
Na podzim se chystáme pokřtít novou desku a nabízí se samozřejmě myšlenka uspořádat nějakou extra sešlost. Nebude to vůbec jednoduché, protože se všichni rozprchli po světě, ale uvidíme. Snad se to podaří nějak dát dohromady.

Loni proběhla změna v sestavě na postu bubeníka, Lukáše Hrnčíře vystřídal Milan Adámek. Proč došlo k této změně a jak jste si s Milanem za bicími "sedli"?
Lukáš se odstěhoval kvůli pracovní nabídce a nebylo možné to skloubit s hraním. Naštěstí se rychle naskytla plnohodnotná náhrada. Milan, který působil v kapele TROCHUMOC, mezi nás perfektně zapadl, a že ho to s námi baví, je slyšet i na nové desce (smích).

Vzpomínáte raději na časy, kdy se hrálo přes stará rádia někde na statku se strachem, že vše ukončí policie, ale zároveň se na akci dovedly sjet party nadšených fanoušků ze širokého okolí nebo je lepší současná situace hrát v zajímavých klubech se špičkovým vybavením, kde se začátkem koncertu není v sálu občas nikdo více než zvukař a barman?
Na to není lehká odpověď. Zrovna nedávno mně touto otázkou zaskočil fanoušek ze Slovenska. To jsou dva odlišné světy, akce v osmdesátkách měly příchuť zakázaného a možností někde zahrát bylo poskrovnu. Takže to byla vždy velká událost. Jak pro kapely, tak pro lidi, kteří se tam nebáli přijít a zajímavé na tom bylo, kolik se jich sešlo i bez oficiální propagace. Dnes už je to pravěk. Nesrovnatelné podmínky v klubech nebo festivalech, ale na druhou stranu hrozí, že hraješ pro pár nadšenců. Ale to je vývoj, každý má podobné startovní podmínky. Nehrozí, že tě po koncertě zatknou, teda doufám (smích), tak jen zbývá přesvědčit lidi hudbou, aby na nás přišli.

Bandzone IQ:60
Facebook IQ:60