TRANSLUNARIA - Děláme to pro lásku k hudbě, kterou sami posloucháme a pro posouvání limitů kompozice

Vydáno: 18.07.2022 10:41 - Víťa Magua

Přerovská TRANSLUNARIA označuje svůj styl jako progresivní melodický death metal s vlivy black metalu a misantropickými texty. Kapela měla po roce 2011 osmiletou pauzu, ale nyní se zpět v plné síle představila na letošním Czech Death Festu v Červeném Kostelci. V březnu loňského roku začali opět společně tvořit muziku kytarista Petr Pruš a bubeník Lukáš Jelínek, kteří se společně pustili do odpovědí i s baskytaristou Jaccobem.
Vzpomenete si na časy, když jste se dali dohromady a založili progresivní, death metalovou bandu ROMANTIC LOVE, předchůdce kapely TRANSLUNARIA?
Lukáš: Na začátek bych jen upřesnil, že už ani přinejmenším nejsme přerovská kapela. Tři členové ze čtyř bydlí v Ostravě a v okolí, čtvrtý člen tu stejně studoval, takže spíše ostravská nebo moravskoslezská (smích). Jestli mě paměť nešálí, s Pecou jsme začali hrát v roce 1997, kdy se přidal ke mně a kytaristovi Jirkovi, který však později součástí TRX nebyl. Byly to skvělé časy, pořád jsme zkoušeli a hráli, navíc se přidaly první koncerty a také studiová zkušenost, jež přinesla jediné demo ROMANTIC LOVE “Hopeless Anxiety” v roce 2000. Ihned po studiu jsme k sobě přibrali i čtvrtého člena, basmajstra Laďu. Docela hojně jsme koncertovali, třebaže jsme hráli komplikovanější odnož death metalu, sklízeli jsme poměrně slušné ovace a maximálně si užívali muzikantského života v éře dvacátníků.

Proč došlo k ukončení skupiny ROMANTIC LOVE a vzniku kapely TRANSLUNARIA?
Lukáš: Hlavním důvodem rozpadu ROMANTIC LOVE byla nechuť kytaristy Jiřího pokračovat v nastoleném hudebním směru. Jirka začal více inklinovat k jazzové hudbě, metal ho přestal prakticky zajímat. My jsme s Pecou a Laďou chtěli pokračovat, a tak jsme po několika měsících zkoušení s bývalou přerovskou kapelou TOXIC DEATH založili zprvu bezejmenné seskupení, které jsme nazvali TRANSLUNARIA někdy v roce 2005.

Během existence TRANSLUNARIA jste natočili cd "Beyond The Astral Misanthropy", na které v médiích i mezi fanoušky šly mnohé pozitivní ohlasy, nicméně v roce 2011 jste přestali být aktivní. Jaký byl důvod k dočasnému přerušení činnosti?
Petr: Hlavním důvodem přerušení činnosti TRX byl asi můj odchod do “hudebního důchodu” někdy v roce 2011. Chtěl jsem se věnovat i jiným věcem, takže víceméně bych to nazval osobními důvody, které je dnes zbytečné rozvádět. Kluci můj odchod moc dobře nenesli a to byl hlavní důvod dočasného konce kapely. Nicméně jsme se nerozešli ve zlém. Tedy aspoň myslím (smích).

Co bylo impulsem k tomu, že je TRANSLUNARIA po pauze zpět na scéně?
Lukáš: Mohutným impulsem k reinkarnaci TRX byla především znovunalezená chuť hrát a dokončit druhou desku, kterou jsme měli víceméně hotovou už v roce 2011. S Pecou jsem se opět začal scházet někdy v roce 2019, vyříkali jsme si zbytečná nedorozumění z minulých let a s čistým štítem jsme se vrhli na rozpomínání si na jednotlivé riffy, skladby a nápady z již hotových songů. Trvalo to další tři roky, než jsme sehnali adekvátní náhradu za Laďu, který se již nechtěl comebacku účastnit kvůli nedostatku času, v podobě Jaccoba a taktéž jsme potřebovali doplnit vokální post. Prvně byl samozřejmě nabídnut Fredovi, původnímu zpěvákovi, ale ten prakticky zmizel z aktivní hudební scény a nabídku odmítl. Asi tři měsíce před avizovaným vystoupením na Czech Death Festu jsme naštěstí narazili na Ondru (nebo on na nás?) a pilně jsme v rámci možností připravovali a cizelovali náš set.
Petr: Kapelu jsem se pokoušel dát znovu dohromady už během roku 2013, kdy jsem oslovil všechny bývalé členy. Lukáš byl v té době vytížený hraním v jiných kapelách, a tehdy s TRX hrát odmítl. Sam (druhá kytara) byl bohužel v Anglii. S ostatními bývalými členy (Laďa - basa, Fred - zpěv) jsme tehdy zkoušeli v Brně, kde se k nám přidal velice talentovaný bubeník Honza Poledna (KEEP ON ROTTING, MORTHYMER), a pracovali jsme na zkoušení jak starších věcí z CD, tak i nového materiálu. Přes počáteční nadšení a chuť hrát bohužel tato snaha o návrat a oživení TRX nevyšla a po roce a půl zkoušení byl návrat kapely odložen na neurčito. Proto jsem velice rád, že jsme se v roce 2019 začali s Lukášem opět scházet v Ostravě, kde měl zkušebnu. Zprvu jen na připomenutí starých dobrých časů. Rychle jsme ale oba zjistili, že nám hudba, kterou jsme tvořili v TRX nesmírně chybí a to byl i hlavní impuls pro znovuzrození kapely.
Translunaria

Navážete s obnovením činnosti kapely na svou starší tvorbu nebo se chcete do budoucnosti zaměřit pouze na nový materiál?
Lukáš: Moje vize je taková, že songy z připravované druhé desky budeme určitě na dalších koncertech hrát, možná, že se vrátíme i k nějakému songu z první desky a opět jej nazkoušíme, ale osobně bych se zaměřil spíše na novou tvorbu a nový materiál, jelikož nápadů je stále více než dost.
Petr: Materiálu na tvorbu nových skladeb je stále dostatek. Mám spoustu nápadů, které jsou staré i více než deset let, ještě z dob prvního fungování kapely a rád bych je zakomponoval a upravil do nové tvorby. Takže o budoucnost TRX se po stránce skládání muziky rozhodně nebojím (smích).
Jaccob: Přesto ale budeme usilovat třeba aspoň jeden nebo dva songy z první desky nazkoušet s novými aranžemi a zvukem, a v novém kabátě je představit lidem naživo (smích).

Koncertní premiéru po tak dlouhé pauze jste uskutečnili na letošní letošním Czech Death Festu. Jak se vám po takové době hrálo a jaká byla odezva od lidí?
Lukáš: Já jsem byl i nadále aktivní v rámci scény s jinými kapelami i projekty, takže živé hraní skutečně zbožňuji, ale přiznávám, že po letech kapelní nečinnosti s TRANSLUNARIÍ jsem byl trošku nervózní (smích). S kluky jsem se domluvil, že bych rád odehrál nejen tento koncert na své vlastní bicí, takže ten pocit byl prostě neskutečný a skutečně skvělý. Jelikož zatím nevyšel jediný report na náš reunionový koncert, můžu se odvolat pouze na několik fanoušků, známých a přátel, kteří nás vesměs docela chválili. Rozhodně pozitivně vnímám i jisté kritické hlasy (že, Dejvy?), jež nás nasměrují k lepším výkonům ve všech ohledech na dalších koncertech. Celkově jsem byl s naším výkonem docela spokojen, i když pár chybiček by se určitě našlo. 
Petr: Za sebe mohu říci, že tak dlouhá pauza, kterou jsem nestál na pódiu, na mně byla znát. Za krátkou dobu na pódiu nazvučit, dobře odehrát set, nezkazit to klukům a spousta dalších věcí, nicméně i přes to jsem si pocit stát opět na pódiu neskutečně užil a ještě jednou díky celému kolektivu kolem CDF za šanci si zahrát na skvělé akci.
Jaccob: Chtěl bych rozhodně poděkovat MetalGate za projevenou důvěru, přece jenom to chce velký koule si na české poměry velký festival pozvat kapelu, o které nebylo deset let nic slyšet, a věřit, že to zvládneme, aniž by slyšeli cokoliv z nové tvorby. Za tohle a vůbec i za to, jaký festival společně s TORTHARRY pořádají, jim náleží obrovský respekt, jde vidět, že jsou to opravdoví srdcaři a osobně si nedokážu představit lepší festival pro náš návrat. Ne náhodou jim na Břitvě 2021 náleží první příčka ve festivalech.

MetalGate Czech Death Fest je fanoušky vyhledávaná a oblíbená akce, ale letos se tam děly i poměrně nepěkné věci jako krádeže, lidé si ve velkém donášeli do areálu vlastní pití.. Zaregistrovali jste něco podobného?
Jaccob: Zaregistrovali jsme to stejně jako ostatní až zpětně na Facebooku. Situace nás nesmírně mrzí a osobně jsem z toho byl naprosto v šoku. CDF byl vždycky trochu jiný, atmosféra je tam tak kamarádská, že člověk nemá ani pocit, že tam je nějaká ostraha, a celý fest se nese v rodinném duchu. Jsou tam i děti se svými rodiči, kteří si prostě přišli užít kapely a pohodu bez davů a bezpečnostních koridorů. O to víc mě chování hrstky hlupáků, kteří se pořadatelům takto "odvděčili", vytáčí do nepříčetnosti a opravdu tohle chování nechápu. Ještě ten den jsem kontaktoval pořadatele a navrhnul, že aspoň část škody za ukradené vybavení jako kapela zaplatíme a vytvoříme výzvu pro ostatní kapely, ať se připojí. Možná se pak někteří "fandové" chytnou za nos, když jejich oblíbené kapely platí za jejich skutky. CDF je pro mě a pro spousty lidí naprosto srdcová záležitost a byl bych moc smutný, kdyby se kvůli pár idiotům musela měnit pravidla směrem k různým restrikcím, to přece nechceme.

Poměrně překvapivá zpráva byla ta, že se novým zpěvákem skupiny stává Ondřej Šebestík, známý ze sestav SKLEPMASTER, SILENCE BEFORE DECAY nebo z hudebního pořadu Reaktor. Z kolika adeptů na tento post jste vybírali a čím vás Ondřej nejvíce zaujal, že rozšířil sestavu kapely?
Jaccob: Tohle je naprosto typický příběh každé kapely, která někoho shání, a jako mnoho ostatních ho vyřešil klasický inzerát na internetu. Člověk by řekl, že sehnat zpěváka do death metalu nebude problém, když vlastně na nic nehraje a "jenom křičí" (smích). Nicméně opak je pravdou a opravdových frontmanů s potenciálem a zároveň aspoň trochu na volné noze je jako šafránu, většina kvalitních zpěváků má minimálně dvě aktivní kapely. I Ondra zároveň zpívá v SILENCE BEFORE DECAY, ale naštěstí si na nás najde čas. Proces námluv nového zpěváka nám trval bezmála rok, kdy se nám vždycky někdo ozval, ale vždycky v tom bylo nějaké "ale". Buď neměl moc čas, aby vůbec přišel, nebo by se nejdřív musel přestěhovat z Anglie, frajeři, co jako první odpověď na inzerát odpoví "A kolik mi budete platit?" by zasloužili svoji vlastní kategorii (smích). O to víc jsem byl nadšený, když se mi ozval Ondra. Znal jsem ho už z pořadu Reaktor na YouTube, stejně jako z kapely SKLEPMASTER, se kterou moje bývalá kapela kdysi sdílela lokální pódia Moravskoslezského kraje, takže tam nebylo o čem přemýšlet a okamžitě jsme se domluvili na schůzce na zkušebně. A můžeme říct, že jsme nadšení, že jsme Ondru "ulovili", protože se skvěle popral jak s texty, které už byly vymyšlené (zpívat cizí frázování není nikdy jednoduché), tak i s vymýšlením textů nových, a to v opravdu rekordním čase. Není vždycky pravidlem, že by byl frontman takto iniciativní, o to víc vážíme toho, že Ondra je ta výjimka potvrzující pravidlo.

V současné době probíhá konkurz na kytaristu. Jak konkurz probíhá a co musí muzikant splňovat, aby byl vybrán do kapely? Máte vyzkoušené nějaké adepty nebo se ještě nikdo vhodný nepřihlásil?
Jaccob: Ve hledání kytaristy opět postupujeme způsobem inzerátů na internetu a sociálních sítích, jak už se nám osvědčilo se zpěvákem. Konkurz však není to správné slovo. TRANSLUNARIA i vlivem desetileté odmlky zatím není ve stavu, kdy by se do ní hlásily davy potenciálních spoluhráčů (smích). Navíc naše hudba je dost náročná na techniku hraní, která nesedne každému na první dobrou, takže hledání vhodného člověka může nějakou dobu trvat. Nicméně se na nás zatím štěstí usmívá, takže máme potenciálního kytaristu, se kterým touto dobou secvičujeme materiál na koncerty a případnou desku. Pokud si všichni sedneme jak po hudební, tak lidské stránce, jsem přesvědčený, že další koncerty budeme hrát už v pěti lidech.

Translunaria

Dnes plní stadiony pivní halekačky na pár akordů a náročnější muzika podobná té, kterou se TRANSLUNARIA prezentuje, vyžadující soustředěný poslech, zůstává dál v klubech většinou pro několik desítek nadšenců. Co si o tom myslíte a může tohle být i osud vaší kapely?
Jaccob: Upřímně řečeno nás tříakordovky a jejich popularita nijak zvlášť neuráží, chápeme, že lidé jako celek vždy budou inklinovat více k něčemu, co pochopí napoprvé, můžou si to hned i zazpívat a cítit se jako součást tělesa, které vidí na pódiu, to je podle nás v pořádku, i "halekačka" se musí udělat správně (smích). Samozřejmě bychom byli rádi, aby hudba podobná té naší byla ve větší masové oblibě a s tím spojenými benefity jako sláva a peníze (smích), ale to není, proč to děláme. Děláme to pro lásku k hudbě, kterou sami posloucháme a pro posouvání limitů kompozice. Snažíme se komponovat hudbu tak, aby bavila nás a nám podobné lidi, takže přesto, že se zdá, že hrajeme "prog" nebo "tech" death metal, pořád to musí být písnička, která má hlavu a patu, a není to guláš náhodně poskládaných riffů na sebe. Po koncertě na CDF mi někdo říkal: "Hele, kámo, vy jste takoví jakoby DEATH a NECROPHAGIST dohromady", což teda mně osobně udělalo neskutečnou radost, protože tyhle dvě kapely jsou odkaz, ve kterém bychom rádi pokračovali, jen prostě po svém (smích).

Máte potvrzeny pro letošek mimo proběhlého Czech Death Festu nějaké další akce nebo zůstává prioritou najít druhého kytaristu a sehrát s ním aktuální repertoár?
Jaccob: Nějaké nabídky na koncerty proběhly, ale rozhodli jsme se nejdříve soustředit na implementaci druhé kytary, aby naše koncerty byly opravdu plnohodnotný zážitek. Jakmile seznáme, že jsme připraveni komplet, tak na pódia vtrhneme s vervou sobě vlastní, doufáme, že jste připraveni, protože my určitě BUDEME!

Bandzone TRANSLUNARIA
Facebook TRANSLUNARIA
Instagram TRANSLUNARIA
 
Vznik: 2003
Místo: Ostrava/Holešov
Styl: death-progressive
 
Diskografie:
2007 – Beyond the Astral Misanthropy
 
Sestava:
Ondřej Šebestík - zpěv
Petr Pruš - kytara
Jakub Moj - baskytara
Lukáš Jelínek - bicí

DOPORUČENÉ ČLÁNKY


© 2024 SMILE MUSIC s.r.o. | Prolidi.cz

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.
Přepnout na klasické zobrazení