CODA - Struck By Lightning

Sociologickým průzkumem, který nezasáhl domovské končiny veteránů CODA, jsem došel k poměrně zajímavému zjištění – o existenci kapely CODA ví v této zemi prakticky každý příznivec rockové hudby. Převážná většina z nich se celkem bez váhání shodne na tom, že jde o jednu z našich nejlepších a nejvýraznějších kapel, věnujících se staromilskému hard rocku. Jen málokdo dokáže vysypat z rukávu název některého z alb kapely, natož vyjmenovat celou její diskografii. Aktuální album „Struck By Lightning“, které se na svět klubalo hodně dlouho, tenhle trošku tristní stav asi nezmění. Což je škoda. Novinka karlovarské šestice je velice nevtíravá a zdánlivě nenápadná kolekce příjemně vyzrálých a trošku vousatých bigbítových písniček, vyrůstajících ze stejného kořene jako tvorba URIAH HEEP. Jenže když dáte prostor houpavě rozvážné „Oltář i kříž“ s její naléhavostí, dobrou gradací a především zásluhou kláves (ty jsou celkově výraznou dominantou alba) budovanou atmosférou, melancholii v „Nespokojenosti“ s až zraňujícím textem, syrově kousajícím kytarám v zemité „Dva vlci“, či energicky nekomplikovanému bigbítu „Sezame, otevři se“, zjistíte, že se tahle muzika strašně snadno zarývá pod kůži. Nadhled se trochu vytratí v průhledném cajdáčku „Vrátím se“, který spolu se slaďoučkou závěrečnou „Když nemůžu v noci spát“, v níž zazní dětský sbor, do předchozí silné nálady úplně nepasuje, ale nic to nemění na tom, že CODA s příjemným odérem taneční zábavy zachází velmi obratně a přesvědčivě. Poctivá písničková muzika pro pamětníky.