Pokud jste si mysleli, že tachovští NEUROTIC MACHINERY řekli po znamenitém albu „Nocturnal Misery“ (2019) své poslední slovo, po poslechu jejich novinky „A Loathsome Aberration“ budete muset začít přemítat. Zvolnili kluci, nebo přidali na zcela jiném formátu své muziky? Kořeny jsou zde jasné a NM se jich nevzdali. Právě naopak! Zabalili je do jiných dimenzí, místy se vydali hledat do zádumčivých hudebních nálad a poloh, které jim dle mého sedí. Určitě nevyměkli, ale zmoudřeli. Pokud budou chtít, vždy vás agresivně rozsekají na malé neurony, které nebudou vědět, kam se mají vlastně vydat, kam své poselství doručit. Klasické droplé kytary, moderní death/corové fígle. Vichřice, bouře, ale i hodně odlehčených, místy proggy povedených poloh. Perfektní hrdelní „souboje“ vokalistů Ondry a Honzy hezky vyplňují místo, kde si to mohou rozdat. Osobně bych to asi tak dlouho v klidu nevydržel a musel zařvat. Kluci vědí, co chtějí, a dělají to náramně. Moderní podání technického death metalu s notnou dávkou blízkého kolegy death/coru. Vše naservírováno na stříbrném podnosu. Když se ve dvou skladbách „Patricles“ a „Transcendental“ objeví saxík, mám husinu. Tohle je opravdu v metalu nedoceněný nástroj a přitom má obrovskou sílu. V „Self-Suppresed“ mě dokonale zaskočil ženský zpěv. Na první dobrou mi hlavou proletěla zrzavá holandská pěnice Anneke, ale jsem samozřejmě vedle. Tohle je asi „nejpopověji“ laděná skladba, přitom má skvělé koule, ocásek mainstreamu, který by rádia nerozdýchala. Jsem přesvědčen, že pokud by další album vyšlo u Nuclear Blast nebo Arising Empire, nikdo by se nemohl divit.
Vláďa Třískala
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.