MORGUE SON se posunuli od předcházejícího alba dál a výš. A proti času. Což není vůbec nepříjemné.
Epidemie records 2014
Stopáž: 43:11
Čerstvé album MORGUE SON se od prvních vteřin první skladby „With the Glass of Jack“ příjemně poslouchá. Uvolněné tempo, atmosféra jako v roce 1976 někde v baru v Dublinu. Nahuleno. Pološero. Uvnitř teplo, venku to zebe. Chytrá melodie, vkusné stylové aranžmá. Basa někdy klouzavě, jindy důrazně basuje, klávesy pidlikají a kytara v autentickém zvuku nejlepší epochy rokenrolu ještě před nástupem spratků z PISTOLS heroicky sóluje. A to bez ohledu na to, že bych dal osobně přednost Mr. Jamesonovi před Jackem. Nálada jak vyšitá z večírků fans UFO, SABBATH a BTO. Žádné retro, prostě jen to velmi dobře mému uchu zní. Hned následující skladba „Každý záblesk udusíš“ je zaslouženým favoritem alba. Nad rámec hitových parametrů písně udělal svoje i český text. Hned je to ještě zajímavější. Nelze hudebníkům radit, ale podle mého názoru toto je ta cesta k dalšímu vývoji a směřování. O bloumání a bloudění nočním polosvětem by se toho v jazyce Haška, Hrabala a Gellnera dalo říci více, než by dokázal celý suchopárný literární výkvět Albionu. Atmosférické a hudebně netriviální „Fireflies“ se rozžehnou a ve „Walk the Line“ to důrazně zahřmí a zablýská. No fakt výborné! Náladotvorné, leč důrazné „Sleepy Flower“ nás přenese na tancovačku v době, kdy ještě hrávali v první lajně bratři Holíkové s Nedomanským. Vadí to někomu? Já jsem nadšen. Jenom sakra ta ingliš… opravdu s tím něco udělejte. Protože vaše hudební invence a cit pro atmosféru včetně skvělých kytar a stylových kláves si to zaslouží. „Slowmotion Lashes“ – moc pěkné, zajímavě rytmicky, melodicky a harmonicky vystavěný potemnělý song by asi šel zahrát ostřeji, ale na koncertě to může být šleha. „Citylights“ – chytrá píseň, z ošklivého kačátka pěkně se vyklube rocková labuť. Změny nálady, tempa i motivů mne nutí si tento skvělý song porcovat na dílky jak pomeranč. Po kouscích chutná nejlépe. A obzvláště pozoruhodná je pasáž někde od času 03:10 do konce. A riff a sólo a jdeme na finále grande. „Wondering No More“ – velmi, velmi příjemná kratičká skladba na rozloučenou a gudbáj susedi. RelaxInfo Jdu si vytáhnout z hlubin garderoby džísku, rifle do zvonu a kecky. A pak si tu Večernici – Nočnici propluji ještě jednou. Bude to stylovější. Další doušek of Jameson, prosím.
Hodnocení: 5/6 (p.s.: půlbod navíc je závdavek na příští album)
Album nahráno v sestavě:
Slav - guitars, voices, visual taste
Beňa - bass
Sloper - drums
Vlastik – guitar
Werlinga - keyboards