Trio JIŘÍKOVO VIDĚNÍ funguje od roku 1996, a pokud někde narazíte na srovnání s Mejlovou PŮLNOCÍ nebo FICTION, budete asi nejblíž realitě. Snad jen podíl elektroniky je oproti vzorům trochu výraznější, ale jinak dostanete typicky potemnělý kytarový bigbít podpořený trochou elektroniky, zajímavými melodiemi a zastřeným vokálem, který jede jako dobře namazaný stroj. Kapela od začátku evidentně přesně věděla, co a jak chce hrát, takže výsledek se v čase lišil pouze v detailech (více či méně elektroniky, drsnější či umírněnější kytary apod.). Aktuální album „Než bude svítat“ je vyrovnanou kolekcí čtrnácti skladeb, ve kterých se mísí post-punk s gothic rockem, shoegaze, dream popem a neo psychedelií, vše v perfektně vyváženém a dokonale sladěném poměru. Určitě v tom měl prsty i producent desky Moimir Papalescu, který má v tuzemsku pověst elektronického šamana (MOIMIR PAPALESCU AND NIHILIST nebo VANESSA). Jeho elektronické zvuky mi sice zní už poněkud archaicky, ale do celkového pojetí kapely zapadají víc než nějaká moderna, takže nakonec good. Nejvíc na mě zapůsobily skladby „Brouci“, „Někdy ještě sním“, „Nový den“ a samozřejmě taky cover Mejlovy skladby „Divnej svět“.
Michal Jakubík
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.
