Jaké by bylo být kaňkou inkoustu, často nechtěnou součástí psaného projevu? To se snažila hudbou, textem i videem ztvárnit kapela MANU. Kaňka je nejen vadou na esteticky dokonalém papíře, v tomto případě se jedná o metaforu. Stejně tak se může cítit člověk ve společnosti kam nezapadá. Píseň dodává naději. Vždyť i kaňka se někomu jeví jako chyba a druhý ji ocení.
„Potkávám spousty lidí z různých skupin a společností. Do některých z nich je pro mne velmi snadné zapadnout. Někdy mám však pocit, že jsem na úplně jiné vlně a je obtížné se cítit na daném místě příjemně. Myslím, že se to stává mnohým z nás. Je důležité vyhodnotit, zda je potřeba za každou cenu být tam, kde se necítíme dobře. Ať už je to v práci nebo jiném kolektivu. Občas je těžké vyrovnat se s odmítáním společnosti, jen je dobré vědět, že jinde nám může být líp. Hodně lidí na to zapomíná. Sama se to učím. I proto jsem napsala Kaňku, je mi velmi blízká a pro mě důležitá. Občas se prostě cítím jako ona,“ říká o skladbě její autorka a zpěvačka Anna Knauerová.
Facebook MANU: