Symfonický metal veden ženou má v českých zemích na růžích ustláno a popularita kapel jako NIGHTWISH, WITHIN TEMPTATION či EPICA inspiruje i domácí muzikanty a muzikantky k vlastní tvorbě. Východočeské kvarteto SYMMERYA toho budiž krystalickým příkladem. Vedeni symatickou Ivetou Jonovou (ex-WISHMASTERS) s operní vokální výbavou prezentují svůj dlouhohrající debut "Rozbřesk". Konzervativně ladění příznivci symfonic-metalových postupů jásají, neb SYMMERYA hltá z žánrové učebnice plnými doušky. Ať už jde o stavbu melodií, rytmických kytar či vokálních linek, písně se drží osvědčených receptů. Což nutně není na škodu, přece jen někdy kus poctivě odehraného speed metalu s klávesovým cukrováním a vysoko položeným ženským hlasem potěší. Fanoušky žánru dokonce opakovaně. Texty, toliko důležité v české metalové kotlině, rovněž poplatně odpovídají zvolené metalové odnoži a zavádí posluchače do snových a místy klišovitých poloh. Sympatickou se pak jeví snaha o orientální melodie ve skladbě "Sahara". kde pěkně souzní Iveta i kytara. Předělávka "Šípkové Růženky" s operně laděným vokálem není špatná, leč překonat Jirku Schelingera a jeho band prostě nelze. Co však "Rozbřesk" trápí, je zvukový kabát, který působí průměrně až archaicky, případně před mixingem. Zejména klávesové zvuky jako kdyby zněly z přelomu tisíciletí a zřejmě naráží na limity studiové techniky. Debut SYMMERYE je vcelku příjemnou metalovou procházkou sadem s růží mezi trním se stravitelnou dávkou klišé a očekávaných zvratů.SYMMERYA na Sparkshopu
Tomáš Vítek