Pražské stonerrockové trio ACID ROW funguje na tuzemské, potažmo evropské scéně někdy od roku 2012 a za tu dobu má na kontě tři studiová alba a společné koncerty s CLUTCH, BONGZILLA, RED FANG či STONED JESUS. Jejich čtvrtá studiovka „Magic" s gustem zkoumá i další hudební teritoria, jako je doom, sludge nebo psychedelie, a v každé poloze se ACID ROW cítí komfortně a naprosto přirozeně. Nemají problém jednotlivé polohy vzájemně prolínat a měnit i během skladby, čímž je zajištěna výrazová pestrost a barvitý posluchačský zážitek. Vliv BLACK SABBATH snad ani nemá cenu zmiňovat a spíše mám dojem, že mají blíž současným představitelům žánru, jako jsou třeba BRIMSTONE COVEN, MAMMOTH STORM nebo MOUNT SALEM. Umí to samozřejmě i rychleji, jako třeba v úvodní „Let's Find Out", kde zpěvák a baskytarista Alex Fonar občas frázuje jako Jello Biafra (no fakt), nebo „Wizardkind", která se sice trochu potácivě, nicméně naprosto nezadržitelně dere vpřed, ke svému pofidernímu cíli.
Nejlépe se ale ACID ROW cítí, když se jejich obrovské kytarové riffy plazí po zemi jako nějaká opancéřovaná prehistorická obluda, basa otřásá základy Země a bicí zarážejí do lebky jeden kamenný klín za druhým. Vrcholem je pro mě skladba „The Last Knight" inspirovaná příběhem Josefa Menčíka, „posledního rytíře", jenž jako správný Don Quijote vyrazil v roce 1938 na koni v plné zbroji proti nacistům, kteří na něj nejspíš zcela vyvedeni z míry ani nestříleli. Stejnojmenný klip pak dle mého velmi podařeně přenáší tento motiv do současnosti. ACID ROW si desky vydávají striktně vlastním nákladem, ale popravdě moc nechápu, proč už nejsou dávno u nějakého vhodného labelu, osobně bych je ideálně viděl třeba u Heavy Psych Sounds, kde by se i v mezinárodní konkurenci určitě neztratili. Michal Jakubík