SWARM
Enrua
Bez vydavatelské společnosti – 30:58
progressive deathcore/death metal Česká republika
Po EP „Invasion“ a singlu „Hopes Die Last“ se
českobudějovická progressive deathcore/death metalová formace SWARM odhodlala
vydat debutovou desku, která nese jméno „Enrua“. První alba většinou bývají
jakousi zkouškou ohněm. Podařilo se kapele dostát očekávání fanoušků anebo nám
naservírovala nahrávku, která se utopí v bahně průměru?
Celá deska
obsahuje třináct skladeb o celkové délce kolem třiceti minut. Jestli si právě
teď říkáte, že na progresivní počin to není zrovna dlouhá stopáž, tak nejste
sami. Popravdě, je to málo. Pánové v některých skladbách začnou rozvíjet
docela zajímavé motivy, člověk by čekal jakousi gradaci, či vyvrcholení, ale
ono nic. Tento jev se opakuje hlavně v druhé polovině alba, kde se
podobných polovičatých písní nakupilo víc, než by bylo zdrávo. Je velká škoda,
že si SWARM s těmito skladbami více nepohráli a nedokázali je dotáhnout do
konce. Na druhou stranu se songy, jejichž délka nepřesahuje čtyři minuty, album
neztrácí na tempu a posluchače většinu času nenudí. Nenajdete tu mnoho vaty a
téměř nikde jsem neměl pocit již jednou slyšeného. Bohužel částečně za cenu
toho, co jsem již uvedl výše.
„Enrua“
začíná krátkým úderným intrem ruku v ruce s minutovou jednohubkou „The Human
Expulsion“, která nastaví neúprosné tempo typické pro celou desku. Poté již
následuje plejáda plnohodnotných songů, jimž dominují hlavně technické hrátky
pana sólového kytaristy. V první polovině alba se dle mého názoru nachází
to nejlepší, co „Enrua“ může posluchači nabídnout. Kytarové vyhrávky jsou
svěží, mají nápad a dotváří lehce black metalový nádech, který umně zapadá do atmosféry
jednotlivých skladeb. Jeden z nejlepších momentů pak přichází se songem „Rise
Of The New Empire“, kde si najdou své jak fanoušci atmosférických věci, tak
příznivci menších technických orgií. Tyto dva skvěle spojené elementy dělají
z této věci jeden z vrcholů celé nahrávky. Čistých vokálů,
v poslední době hodně typických pro core žánry, se na začátku alba téměř
nedočkáte, což je zde jen ku prospěchu věci. Písně díky tomu běží plynuleji bez
zbytečného rušivého efektu.
Jak se postupně blížíme k druhé polovině
desky, tak přímo úměrně přibývá čistých vokálů. A to se bohužel stalo velkým
kamenem úrazu. Proti čistému zpěvu jako takovému nic nemám, ale někdy se jeho
užití prostě a jednoduše nehodí. To platí naneštěstí i v tomto případě.
Čisté vokály zde působí velmi rušivě a svou přítomností naprosto nabourají
strukturu skladeb, čímž často přeruší zrod velmi dobrých motivů. S tím
možná trochu souvisí i další problém, se kterým se potýká druhá polovina desky.
Dovolte mi, abych ho demonstroval na jednom příkladu. Téměř na konci tracklistu
se nachází song „Flight Past Trumpler“. SWARM se tu podařilo vytvořit celkem
slušné hlavní téma, ale k mému velkému zklamání se tento koncept nikam
neposunul a celé to po dvou a půl minutách jaksi vyšumělo do ztracena. „Flight
Past Trumpler“ není bohužel ojedinělý případ a v druhé polovině alba se s podobnými
výkřiky můžeme setkat relativně často. Je to škoda, protože pánové na to
evidentně talent mají, jen by to chtělo příště věnovat skladatelskému procesu
trochu více času.
Ačkoliv mám k tomuto počinu některé větší, či
menší výhrady, o žádnou tragédii se v žádném případě nejedná. Na „Enrue“
najdete vcelku kvalitní materiál, který určitě stojí za vyposlechnutí a své
příznivce si jistě najde. Skladby jsou navíc oděny ve velmi slušném zvukovém
kabátě, k němuž nemám větších poznámek (možná jen čisté vokály mohly být
nahrány lépe). Já jen doufám, že SWARM do budoucna vychytají některé mouchy a
vypustí do světa vybroušené hudební dílo. Potenciál na to určitě mají.
Hodnocení: 3,5/6
