THE ILLS„ZOYA“ 2014
Exitab – 57:12
Post-rock/progressive rock Bratislava
Nové, v pořadí třetí album THE ILLS „ZOYA“ je všechno, jen ne stereotyp. Jen ne kopie. Jen ne ozvěna slyšeného a směrovka být někým.
Výtečně instrumentálně a kompozičně obdařený kvartet z Bratislavy hraje tak, jako by nebyl a ani nechtěl být spojován s naším lokálním hudebním prostředím a dispozicemi.
Albem „ZOYA“ produní a prosviští osma instrumentálních songů, nabitých dynamičností, náladotvornou atmosférou, energií a emocemi. Je těžké vytrhnout byť jen jednu skladbu z celku už i proto, že album je nečekaně vyrovnané vysokou hladinou posluchačského zážitku. Ale budiž - úvodní „Born Under the Mournstar“ se během skoro devíti minut stopáže probourá do hlavy posluchače stupňující se gradací tématu, které vyvrcholí během celé té epické jízdy s psychedelickým ocáskem ve finále grande nabustrovaným baskytarovým riffem. A pokud se vám třeba prvoplánově nepozdává škatulka post –rock a shoegaze, ale rochníte si naopak u „Achilles Last Stand“ od Cepelínů – jsme tady doma.
A když jsme u těch historických souvislostí – „ZOYA“ se nahrávala jako jednička Cepelínů naživo v jednom prostoru. Jak kapela sama potvrdila, dodatečně doplnila jen dvě sóla.
Vokálu u THE ILLS absolutně není třeba. Nechybí. Naopak. Dává prostor bezbřehé nástrojové invenci. Hm, po Mariánu Vargovi je stejně tak zbytečné požadovat verze- refrén-verze.
Mým osobním favoritem na albu je „Scent of Rain“ – vybroušený diamant autorského, aranžérského i hráčského nadání hudebníků THE ILLS. Podobně objevný hřejivý pocit jsem měl naposledy snad jen u OPETH v období „Damnation.“ Zklidňující snová pasáž od času 5:06 a pak odkaz na úvodní motiv s naivními čistými tóny xylofonu … chce se mi napsat opravdu velmi, velmi silný výraz, jak je to zatraceně dobré, chytlavé a posluchačsky návykové. Nechám si to zařvání na koncert. Pánové, pokud vám už někdo neřekl, že jste nadějí slovenského rocku, tak vám to napíšu já.
Tak nezpychněte, hrejte, tvořte a k tomu nám dopomáhej rockový bůh.
P.S. Málokdy se můžeme kochat nadprůměrným komplexním hudebním dílem, které je dotaženo k dokonalosti i vysokou úrovní mixu nahrávky a skvělým grafickým návrhem obalu.
Hodnocení: 6/6
Recorded in Haderslev, Denmark from 21st to 28th february 2014 by
Dominik Suchý
Mastered by Gargle & Expel in Dublin, Ireland
Coverart by Roberta Sabadošová
Design by Filip Drábek