Tvorba hudebníka, skladatele a zpěváka Vladimíra Václavka má dva protichůdné póly. Jednak výčet všech kapel, sdružení, projektů a autorské a interpretační spoluúčasti jmenovaného je natolik obsáhlý a různorodý, že volá po samostatném olbřímím katalogu a archiváři. A druhý pól? Hudební stopa Vladimíra Václavka je natolik originální a nepopsatelná, že se jakémukoliv škatulkování brání.
Baskytarista, kytarista, skladatel, aranžér, šaman, občasný spisovatel a zpěvák Vladimír Václavek je múzami políbený a hýčkaný umělec samouk, který umně spřádá své nezaměnitelné rytmické a harmonické vzorce a figury. Václavek v kožené bundě buď hřímal a duněl v originálních a netuctových kapelách jako byl avantgardní DUNAJ nebo minimalističtí E, nebo dopřává ne nepodobný Buddhovi posluchači duševní nirvánu v akustických arabeskách svých sólových projektů. Anebo nabídne svoje omamné hudební elipsy a kruhy cinkajících a zvonivých alternativních kapel jako byl například DOMÁCÍ LÉKAŘ, RALE nebo EDLER.
Až by se dalo říct – ze všeho, čeho se Vladimír Václavek dotknul, tryská krásná hudba. Ve své většině hudba meditativní, uklidňující, léčící repetitivními motivy, neokázalým deklamativním zpěvem a citem autora pro text, někdy báseň a nebo nosný slogan.
Václavek má jedinečnou kouzelnou schopnost vystavět silnou píseň s magickým dozvukem pouze za použití akustických kytar, orientálně modulovaných houslí a barvou svého rozsahem nevelkého, o to však více svébytného zpěvu.
V původem guinejské hudební hříčce „Taj, taj“ se Václavek v akustické podobě vzdáleně vrací k názvukům kořenů minimalistického tria E, kdy Ostřanského kytara sekala a porcovala rytmus, Kokolia zpíval zpoza stříbrné masky na očích a stojící Václavek hrál současně jak na basu, tak na šlapací buben a hajtku.
Jedna z nejkřehčích a nejkrásnějších písní - básní soudobé české moderní hudby. Neokázalá, neuchopitelná, nepopsatelná. Slovo básníka a řeč hudebníka je dovedena k takové harmonii, že i můj jinak milovaný chlapeček dohola ostříhaný tiše promine.
Svlečena v salóně
Kde ve věcech čas dřímá
Budeš jak vřeteno
Světelné bílé třtiny
Nad rudým ohništěm
S nohama zkříženýma
Naslouchat hlasu zimy
Kleknu na kolena
Pažemi obemknu ti
A ty se usměješ
Tenká jak mladé proutí
A až se přitisknu
Hlavou k tvé kyčli jemné
Tvá něha rozpláče mne
Text: Julian Tuwin
Další se sbírky meditativních skladeb „Drakův let“ odkazuje k pozdějšímu Václavkově sólovému albu – „Písně nepísně“. Rafinovaná rytmická struktura, předivo akustických kytar, hostující viola, emotivní vyhrávky elektrické kytary a opět mámivé názvuky z delty řeky Mekong – to vše je podáno autorem a jeho hosty takovým způsobem, že násobná četnost poslechů v řadě za sebou je zaznamenáníhodná. A těžce návyková.
Věřím v peklo věřím v hroby
A věřím v nesmrtelné bohy
Věřím v kruh bolesti a strachu
Člověka v koncentráku
Věřím ve tmu co zhasíná
Kočka svýma očima
Věřím v Buddhovo mlčení
Věřím v návrat a taky v loučení
Text: V. Václavek
Václav Václavek si žije, hraje a sní svoje sny. A naštěstí pro nás – posluchače – se s nimi i umí podělit.
Hledím k nebi a říkám si:
Můj život je snad bez cest.
Na počátku i na konci
jsou růže nejspíš stejné.
Tělo i rosa nakonec
se v mlhu změní zřejmě.
Můj snový fantastický oř
mě zrudlým polem nese.
Text: F.G. Lorca
V textu byly použity ukázky ze dvou zásadních Václavkových sólových alb – „Jsem hlína, jsem strom, jsem stroj“ z roku 1992 a „Písně nepísně“ z roku 2003.
„Jsem hlína, jsem strom, jsem stroj“
Obsazení:
Vladimír Václavek - zpěv, kytara, baskytara, klávesy, perkuse
Josef Ostřanský - kytara
Miroslav Černý - housle
Takumi Fukushima - housle, zpěv
Barbara Kališová, Zuzana Jelínková – zpěv
1. ...a dny pak padlí andělé prsty ryjí hlínu (4:25)
2. Za svítání (4:55)
3. Přišel jsem (3:48)
4. Báře (2:58)
5. Ticho kroků (5:47)
6. A nebe je na tvých rtech (4:35)
7. Uklouzl jsem (4:10)
8. Svlečená v salóně (3:41)
9. Taj,taj (5:05)
10. Buď mně v patách (3:23)
11. Nebyl jsem nikde a byl jsem všude (6:07)
12. Dobrý den (2:22)
Bonusy (reedice 2005):
13. Obloha byla bledá (3:12)
14. Jako mrak (4:12)
15. Opuštění (3:45)
Celkový čas: 62:31
Vydáno: 1992 - MUA/FT Records ( vydáno prvních deset skladeb), 1995 – INDIES records – reedice, dotočeny a vydány i skladby č.11 a 12, 2005 – INDIES records – byly dotočeny a vydány i skladby č. 13,14,15
Hodnocení: 6/6
„Písně nepísně“
Obsazení:
Vladimír Václavek - kytara, perkuse, zpěv
Hosté:
Jaromír Honzák - baskytara
Peter Binder - el. kytara
Marcel Bárta - saxofon
Miloš Dvořáček - perkuse
Martina Himerová - viola
Bohouš Cicko – zpěv
1. Sen (4:05)
2. V některých duších... (6:07)
3. Drakův let (7:23)
4. Blázen (3:33)
5. Odlet vlaštovek (5:35)
6. Ptačí herci (9:57)
7. Písnička (5:38)
8. Shi na nai (10:56)
9. Sedím si (4:37)
Vydal: INDIES records - 2003
Celkový čas: 58:13
Hodnocení: 6/6