VANESSA - Utrať sám sebe!

Už je to nějaký pátek, kdy se po vydařeném comebacku vrátila na scénu pražská EBM legenda VANESSA. Excentrický zpěvák, textař a zakladatel VANESSY Samir Hauser se s tím celkem nesere. Klipy plné krve, nahých mladých i starých holek, latex… Určitě si pamatujete na loňské šňupání z bible v pořadu ČT Tečka páteční noci. Není moc smrtelníků na tuzemské scéně, kteří by dokázali podobným způsobem bořit hranice tabu a přitom se evidentně dobře bavit, právě jako Samir. Spousta nadsázky, ironie a černý humor skrytý v textech plných zvrácených lidí, morálního úpadku a špíny ulic. Nový klip je venku a nejen o něm a připravovaném turné se Samir rozpovídal. Nastavte si frňáky, bude to jízda…

V létě jste s VANESSOU natáčeli nový videoklip. Zahlédl jsem na nedávno nějaké fotky s holkou celou v černém latexu. K jaké písni klip bude a co nás vlastně čeká?                                                
Klip jsme točili v červenci ve studiu Prorok. Režii měl jako obvykle na starosti náš dvorní režisér David N. Jahn. Kameru držel Zbyněk Kunc. Video je ke skladbě „Holky z gymplu“ a je v něm hodně latexu a krve. Základem toho co děláme, jsou příběhy. „Holky z gymplu“ je příběh několika blběn z Moravy, které odjely tančit do nočních klubů v Řecku a skončily v bordelu někde v Tiraně. Jedna se pokusila utéct, ale chytili ji. Dostala kladivem do hlavy a potom ji, ještě živou, zakopali. Před tím než zemřela, ještě stihla zešílet hrůzou, ale to už jsem v písni nerozebíral z piety k pozůstalým.

Během natáčení muselo být veselo. Máš nějakou vtipnou historku? S kým jste na tvorbě a natáčení spolupracovali?                                                                                                                              
Podařilo se mi během natáčení praštit omylem kameramana do koulí (za což se dodatečně omlouvám).  Další omyl se stal, když jsem dal našemu producentovi Johnu Fryerovi místo Ibalginu čistej kodein. Trochu nám potom zvláčněl a museli jsme ho křísit. Mimochodem, zajímavostí možná taky je, že John Fryer je v současnosti členem VANESSY. Je na nových promo fotkách, hraje v klipu a jede s námi i celé nadcházející turné. Pro ty, kteří nevědí, o koho jde – John Fryer je producent, který dělal kromě VANESSY také první dvě desky DEPECHE MODE, první desku NIN, LUSH, CRADLE OF FILTH a soustu dalších věcí. Má hodně široký záběr a pro nás je samozřejmě pocta, že v tom jede s námi.

Zanedlouho vám vyjde nové EP. Bude obsahovat váš cover od PLASTIKŮ, jednu vaši starší věc v novém podání a dvě vaše skladby zremixované od kapel THE TCHENDOS hrající elektroniku a rapový SCHWARZPRIOR.  Zní to celkem šíleně. Jak tohle celé vzniklo a kde se vzal impulz ke spolupráci se zmíněnými kapelami?                                                                                          

Cover PLASTIKŮ jsme udělali na tribute album, které vydává časopis Živel. Když už jsme měli novou věc, řekli jsme si, že uděláme ještě jednu. Tak jsme předělali naši starší věc „Mikronaut“, kterou jsme hráli v devadesátých letech a která nám často otevírala zadní vrátka u holek.  Nakonec jsme si řekli, že je škoda to nevydat a že to doplníme dvěma remixy od českých skupin, které respektujeme. SCHWARZPRIOR z Ostravy je jedna z mála současných skupin, která za něco stojí a rap to fakt není. Je to elektronika s hodně temným až industriálním soudem. Zpěvák sice deklamuje, ale do rapu to má díkybohu daleko. THE TCHENDOS je nedoceněná česká skupina a já pro ně měl vždycky slabost. SCHWARZPRIOR jsem potkal někde na záchodě nad hromadou pochcanýho kokainu, která ležela na prkýnku…řešili jsme, jak to usušíme. THE TCHENDOS jsem slyšel hrát na posledním večírku časopisu Živel a došlo mi, že druhý remix by měli dělat právě oni.

VANESSA vydala minulou desku "Ave Agony" i na vinylu. Elpíčko samozřejmě mám, ale proč sakra nemůžu nikde narazit na "Antidotum" na asfaltu?                                                                                  

Na asfalt "Antidotum" nenarazíš, protože jsme ho nedělali. Peníze, co jsme na něj měli připravený, jsme utopili v jednom nešťastným kšeftu. Prostě to nevyšlo. Stává se.

Letos ti vyšla kniha BIBLEEE. Každý si jistě vzpomene na „šňupání z bible“ v přímém přenosu loni v pořadu Tečka páteční noci. Když o tom tak přemýšlím, jeví se mi to spíše jako dobře připravená reklama, než šokovat za každou cenu. Pokud se nepletu, podílíš se pracovně také na reklamních kampaních.                                                                                    

Bylo to takhle: Den před natáčením jsem si řekl, že když jsem v televizi jednou za deset let, měl bych to udělat chytře. Koupil jsem si tedy gram dobrýho koksu a bibli v Levných knihách. Koks stál dva litry, bible stovku. Přijeli jsme někdy kolem pátý a řekli nám, že se to spouští až v jedenáct večer. Takže jsme vyšňupali, co jsme měli a začali shánět další. Z Prahy nakonec dorazil dealer a přines nám něco strašnýho. Kolem 21:00 jsme byli už tak mimo, že jsme to museli začít tlumit alkoholem. Vypili jsme tedy láhev bourbonu. No a v jedenáct už jsme lapali po dechu jako kapři. Zbytek znáš. V každém případě to předčilo moje očekávání a dokazuje to, že abys odvedl dobrou práci, musíš dělat věci pořádně. Druhý den se toho chytil bulvár. Když to zkrátím – PR kampaň, která by stála v reklamní agentuře kolem miliónu, jsem měl zhruba za dva a půl tisíce.

Vaše výstřednost se dotkla tuším pouze klipu, který nebyl v TV odvysílán, zbytek vašich komentářů a výstřelků byl přijat spíše s uměleckým nadhledem. Měli jste přesto nějaký problém díky vaší hudbě? 

Jasně, pořád máme problémy. Na spoustu festivalů máme zákaz, kvůli přizdisráčství pořadatelů. Netušej ani vzdáleně, co je rock'n'roll. Ale na to jsme si už zvykli. Žijeme prostě v takový zemi.  Jestli myslíš problémy se zákonem, tak občas někoho z nás odvlečou, ale potom nás zase musej pustit. Většinou na nás nic nemaj. My jsme slušní lidi.

Hláška „Běž do pííííči“ směrovaná moderátorovi hudebního pořadu se stala téměř legendární.  Našla si i poté svoje uplatnění?

Trička s biblí, lajnou a touhle výzvou, které jsme bezprostředně po akci nechali vyrobit, jsou už vyprodaný. Jinak to na mě občas někdo zařve na ulici. To je všechno.

Vrátím se ještě ke knize BIBLEE. Jak se jí zatím daří?                                                                           

Netuším, vydal ji párek podvodníků s Brna. Jeden takovej snaživej blekota a jeho chropyně. Od určité doby mě to nezajímá a jsem rád, když si lidi stahujou knížku z netu.

Loni vyšla druhá deska VANESSY po vašem comebacku před pěti lety. Deska "Antidotum" je temnější a opět produkčně vypiplaná. Zatím jste spolupracovali s Johnem Fryerem nebo Alexanderem Hacke. Jaké plány a sny máte do budoucna?                                                                           

Jak už jsem psal, John Fryer je členem VANESSY, takže do budoucna počítáme jenom s ním. Nikoho lepšího bychom nenašli. Naproti tomu s Hackem bych už nesmažil ani bramboráky.

Nedávno jste odehráli svůj letošní osmý koncert. Kde se vám letos hrálo nejlépe?                      

Všude to bylo skvělý. Bratislava, Ostrava, Plzeň, Brno…tam se nás sice pokusil pořadatel okrást, ale publikum bylo výborný. Koncerty nás začaly zase bavit a užíváme si to.

Léto je nenávratně pryč. Jak si prožil léto soukromě a nehudebně?                                               

Hodně jsem cestoval. Norsko, Řecko, Benátky. Jinak jsem dělal to, co se v létě obvykle dělá - léčil vlka, potil koule a opaloval se.

Již nyní plánujete přípravy na zimní turné, které by se mělo rozjet prvního února. V plánu jsou menší sportovní haly a nákladná show. Můžeš o tom prozradit více?                             

Ve spolupráci s agenturou Nogup připravujeme zimní turné, které proběhne ve větších halách. Bude to 6 koncertů v 6 městech. Praha, Bratislava, Ostrava, Brno, Plzeň a Pardubice. Mimochodem tím oslavíme 25 let od založení VANESSY.

Texty VANNESY jsou plné drog, špíny z ulice, podivínů a hnusu téhle doby. Kde se bere inspirace? 

U VANESSY nikdy nešlo primárně o násilí, zvrhlosti a podobný věci. Jen se snažíme zobrazit svět. Děláme, co můžeme, ale tak příšerný jako je tenhle svět, nikdy nebudeme. Na zvrhlosti samozvaného Boha prostě nemáme. Někdo může sice namítnout, že svět je také o hezkých věcech… Pravda, mohli bychom se například navléci do korálků a květin a zpívat o lásce, ale na to kouříme málo marihuany a máme moc otevřené oči…nebo jsme málo pokrytci. Láska je jen jedna z drog, díky kterým ty hrůzy můžeme přežívat. Ani otroci nesnesou všechno. Žijeme v démonické sféře ovládané jakýmsi pološíleným bohem a o tom je naše tvorba.                                  

Máš v sobě částečně arabskou krev. Sám jsi velký kritik náboženství, natož křesťanství. Byl jsi ovlivněn muslimskou kulturou?   
                                                                                                      
Do svých sedmi let jsem žil v Bagdádu, kde mi Arabové dávali čočku za to, že jsem bílej. Když jsem přijel do Prahy, tak se mi český děti snažili dávat čočky za to, že jsem naopak černej. Bohužel jsem už byl otlučenej od Arabů, tak jsem začal dávat čočku já jim. Jinak mě to moc neovlivnilo. Irák byl v té době hodně sekulární stát, takže jsem tím islámem moc nenačichl.

Četl jsem v nějakém článku, že jste tenkrát z rivality snad přeřezali kabely kapely, v které hrál Moimir Papalescu. Jak to vlastně bylo?                                                                                                       

Já už nevím, kdo komu ty kabely tehdy přeřezal. Papež tvrdí, že Rodný jemu, já myslel, že to byl naopak Papež. V každém případě tady na začátku 90 let byly jen dvě tvrdý elektro kapely, a to byla VANESSA a GUN DREAMS. Trochu jsme mezi sebou vedli konkurenční boj, to je pravda.

Jak vlastně došlo k odtržení spolupráce s Danielem Rodným, který se podílel na všech vašich deskách kromě poslední? Četl jsem, že přestal jednoduše komunikovat, ale bral jsem to s nadsázkou.        
                                                                                                                                           
To je hodně podobnej příběh jako Syd Barrett. Nešťastnej genius, kterej se zcvoknul z drog. Když říkám zcvoknul, tak tím nemyslím jen nějaký tiky, mlácení hlavou o zeď a podobný legrácky, ale skutečný, temný šílenství, co ti rozežírá duši. K tomu má ještě čtyři děti. Vlastně nic jinýho teď nedělá, než že se sjede a hraje si s dětmi. Je ho škoda, byl to velkej talent.

Přijde mi, že máš dost podobný smysl pro ironii, černý humor a umění jako Tomáš Kohout (Necrocock-MASTER´S HAMMER). Čím to je?     
                                                                                  
S Necrocockem jsem dlouhý léta kamarádi, máme podobnej smysl pro humor. On je tedy větší komik. Některý jeho příběhy jsou hrozně legrační - až bych blil. Je to dobrej komediant.

Jako Bruno Ferrari točíš desky. Poslední s názvem "Vaudeville" ti vyšla pře dvěma roky. Co nyní podniká Bruno Ferrari, jak se mu daří a kdy se můžeme dočkat nové desky?          
                                                                 
Bruna Ferrariho jsem teď nechal spát. Určitě budu dál pracovat na VANESSE a v současnosti taky připravujeme hudební projekt s ŘEZNÍKEM a Frantou Štormem z MASTER´S HAMMER. Jistě uznáš, že to je atraktivní spojení. Podle prvních skladeb musím říct, že je opravdu na co se těšit.

Nedávno jsem nalezl tvůj starší vzkaz: "Neberte drogy a jezte čerstvou placentu ". Co bys vzkázal lidem dnes?       
                                                                                                                  
Nadrženejm chlápkům a lesbám bych rád vzkázal: „Jestli chcete sbalit hezkou, zajímavou a hodně ujetou holku, přijďte na VANESSU. Nikde jinde tak zvrhlý kočky nepotkáte.“

Sestava:
Samir Hauser - zpěv, Miroslav Papež - klávesy, zpěv, Jaroslav Stuchlý - bicí, Tuzex Christ - kytara, Jakub Horák - klávesy

Diskografie:
1991  Disco Bastards
1992  Flashback
1994  Monogamy
1997  Gun
2009  Ave Agony
2013  Antidotum

Odkazy:
http://bandzone.cz/vanessa
http://www.facebook.com/vanessa.ebm?fref=ts