VISACÍ ZÁMEK se zasloužil o stát?

Legenda české umělecké scény, neuchopitelný VISACÍ ZÁMEK, i tento rok slaví kulaté narozeniny a nepřekvapivě vydává nové album - „Punkové království“.

O tom, že naši planetu řídí ufouni, zednáři nebo ilumináti, dnes pološeptem hovoří kde kdo. Ale že samotný VISACÍ ZÁMEK je nadpozemským hybatelem českých dějin a věrozvěstem národa, tuší velmi omezený okruh odborné veřejnosti. Velmi opatrný pokus poodkrýt skutečnou pravdu učinil ve svém revolučním dokumentu z roku 1993 režisér Petr Zelenka. Časosběrný film „Visací zámek 1982 – 2007“ mnohé naznačil, nebyl však širší ani odbornou veřejností pochopen a oceněn. A co více – některá z odhalení byla pro tehdejší establishment natolik diskreditující, že dokument byl označen jako „autorská fikce“ a brutálně smeten do archivu.

Jaká byla, je a bude pravda o vlivu VISACÍHO ZÁMKU na naši zemi, její historii, současnost i budoucnost?

Tak předně – vezměme si na pomoc encyklopedie a média.  Co uvádí o VISACÍM ZÁMKU například všemocná wikipedia? „….hity jako „Uniformy“ nebo „Dopravní značky“ položily ideový základ moderního českého anarchopacifismu, ostatní raná díla skupiny VISACÍ ZÁMEK jsou zase pevně rozkročena mezi vypjatým nihilismem a raným postmodernismem.“  Jen na vteřinku si představte čacké kytarové duo „pevně rozkročené mezi vypjatým nihilismem a raným postmodernismem!“ Těch tónů a riffů. Pravda, vědecká hodnota této definice je stejně sporná a nedoložitelná podobně jako masová šeptanda o „vopravdicky nejlepší punkové kapele v Praze“ týden dva před premiérovým koncertem VISACÍHO ZÁMKU v roce 1982. Ale mezi námi – není to všechno tak nějak neakademicky krásné?

Žádný z českých rockových či metalových souborů nebyl od první minuty své existence zjevně státotvorný, jasnozřivý a společensky empatický, jako VISACÍ ZÁMEK! Nevěříte? Už první singl kapely z roku 1989 obsahoval zašifrované poselství příštím generacím – vždyť to byla „Hymna šibeničních bratří!“ Kde je hymna, tam je stát. A kde je stát, tam je systém. Bratři sem, bratři tam. Ačkoliv tak trochu šibeniční – to jen aby tehdejší cenzura byla uvedena ve zmatek a chaos. Druhá píseň singlu – „Podvedení kameloti“ – je zcela jednoznačně zneklidňující vizí o pohnutém osudu národa po listopadu 1989. Jiný výklad je málo pravděpodobný. Až nemožný.

Ve své vizionářské činnosti VISACÍ ZÁMEK pokračoval i v ranném období tržní svobody na svém prvém eponymním albu. Ovšem pozor – i zde nastavil nekompromisní zrcátko budoucím politickým bratrstvům, rejdilům a šibalům. Opět netušíte souvislosti? Tak se na to podívejme pozorněněji. Song „Strategický ústup“ je nekompromisním proroctvím o české zahraniční politice jak v objetí Evropské unie, tak i mimo ni. Takřka blackmetalový opus „Uniformy“ předpověděl scvrknutí našich mohutných branných sil do podoby koloniálního expedičního sboru ještě před zhroucením Varšavské smlouvy a vstupem do NATO. Varující nostradamovský rozměr je zašifrován v písni „Noviny“ – dovolím si drobnou citaci:

Informační systémy už běhaj skvěle

Kdo chce může vidět ti až do postele

Čččččččččervená kontrolka svítí

Na mocenský zneužití

Moderní umění ocitá se v krizi

Tradiční hodnoty před očima mizí

Rostou případy provokace

Zostřuje se situace

Doufám že rozumíte i když nevěříte

Doufám že rozumíte i když nevěříte

Přátelé, tento klenot VISACÍ ZÁMEK nahrál a vydal už v roce 1990. Podotýkám, že Bílý dům byl zvláštními službami USA k internetu připojen až o dva roky později. A první domácí zmínky o novém informačním médiu mohl český daňový poplatník získat teprve v roce 1998 během kampaně „Březen – měsíc internetu“. Pojmy jako Zuckerberg, Facebook nebo hacker byly v době vydání písně „Noviny“ celosvětově pro širší veřejnost absolutní tabu. Ovšem naši geniální mystikové VISACÍ ZÁMEK, maskující se jako tzv. prostí pankáči, měli o budoucích krocích lidstva jak věcně, tak i umělecky jasno. A mezi námi – všimli jste si opět toho klíčového slovíčka „systémy“?

Vliv takřka nadpřirozených schopností hudebního kolektivu se odráží v jejich původní tvorbě. Pevné kořeny VISACÍHO ZÁMKU mají fundament ve vrozeném intelektu, umělecké píli a školních osnovách fakulty stavební ČVUT. Paranormální zdroje invence souboru, tak chytře skrývané za mraky tabákového dýmu a chuchvalci pivní pěny, čekají na hlubší badatelský záměr, financovaný z evropských fondů.

VISACÍ ZÁMEK maskoval hluboké znepokojení z osudů příštích našeho národa pod geniální maskou lidové taškařice v kostýmech klaunů, bardů a trubadúrů. Jak jinak si vysvětlit zálibu hudebníků v pruhovaných kaťatech a pestrých třepetavých kostýmech, doplněných rozšafným kokrhelem na lbi? Jinde dominantní rocková čerň pódiových úborů je rozšířena o pyšnou purpurovou a kobaltovou žlutˇ. Hle, totˇ jasný odkaz na oblíbenou módní barokní kombinaci panovnických rodů, umocněný občasným scénickým plápoláním nachového pláště s hermelínem. A co se kokrhelu týká – nezaměňujme prosím pouliční primitivní napodobeninu ulepeného číra se zcela jasným odkazem na bojovou bronzovou přilbici sparťanského bojovníka – hoplíty spolu s mužně odhaleným hrudním košem a břišními partiemi.

Proroctví Libušino či věštba Sibylina pro náš národ jsou srovnatelné se skutečným významem veršů vypalovačky „Vítězství“:

Všechno jde podle plánu všechno jde podle plánu

Podle plánu jde všechno až do určitýho bodu

Můžem jestě vycouvat můžem ještě vycouvat

Ještě můžem vycouvat ale jenom za pochodu

Máme to předem prohraný sláva je zaručená

A tichý vítězství ještě nic neznamená

Je lepší padnout s rachotem než vyhrát bez povyku

Ke slunci žene nás už jenom síla zvyku

A opět je na místě zdůraznit – vždyť se jednalo o prvotinu VISACÍHO ZÁMKU! Najdeme v naší kultuře tak výrazný debut srovnatelný s tvorbou punkového kvintetu? Kdo si dnes ještě připomene prvotinky Bedřicha Smetany, začátečnické šlehy z pera Leoše Janáčka nebo pidlikání nesmělého Bohuslava Martinů. Na straně druhé – ani genialita mistrů THE BEATLES v době jejich tancovačkového období během hraní v Hamburku nebyla současníky patřičně pochopena a oceněna.

Existencionální otázky spojené s budoucností lidstva a obavy z možného ataku z vesmíru nastoluje zcela nepopiratelně píseň „Mír a klid“. Podle veřejných informací z NASA je pouze v souhvězdí Andromeda na 100 000 000 hvězd. Opravdu jsme v kosmickém prostoru sami? Skutečně nás nikdo z oběžné dráhy nesleduje? Jak se můžeme vetřelcům z ticha vesmíru bránit? Koneckonců, podle nepotvrzených insiderských informací byl původní název písně „Vesmír a klid s vámi!“ Doložit toto tvrzení prameny se nám bohužel nepodařilo. Leč varovné poselství songu je i tak beze sporu jasné:

Dávám si pozor pozor nikoho nezdravím

Dávám si pozor pozor neposlouchám rádio

Dávám si pozor pozor radši nic nepíšu

Dávám si pozor pozor a nic nepodepisuju

Dávám si pozor pozor nemám už námitek

Dávám si pozor pozor na každej přípitek

Dávám si pozor pozor jsem každej den jinačí

Dávám si pozor pozor a pořád to nestačí

Mír a klid s vámi

Mír a klid s vámi

Je logické, že poslední verše VISACÍHO ZÁMKU „…mír a klid s námi“ jsou neprodleně zašifrovány do binárního kódu a od roku 1990 denně vysílány astronomickou observatoří Arecibo v Portoriku.

Bádání a výklad životního díla VISACÍHO ZÁMKU patří k dlouhodobě fascinujícím příběhům. O novém albu „Punkové království“ můžeme s obrovskou jistotou předpovědět jen to, že hudebně se styl souboru jistě nezmění. A pokud ano – budou to jen mikroskopické zásahy do struktury písní. Ale jak název alba implicitně napovídá – mohli bychom být svědky otevřené proklamace ke změně státního zřízení z parlamentní republiky na monarchii. Je to logické – prosperita a progres moderních evropských panovnických dynastií v Norsku, Dánsku nebo Švédsku je inspirující. A nosit titul Královská výsost – král Nizozemska je více sexy, než býti prezidentem České republiky z Vysočiny či odjinud.

Zasloužil se v naší vlasti o stát a lidstvo kdokoliv z umělecké a tvůrčí fronty více, než jak učinil VISACÍ ZÁMEK? Jako řádný daňový poplatník a volič o tom upřímně pochybuji. Ano, máme několik milovaných zasloužile národních umělců. A navíc Mejla Hlavsa bez obleku zahrál s Lou Reedem Velkému bílému otci v Bílém domě. PLASTIC PEOPLE zapreludovali ve Španělském sále Pražského hradu. Režisér Sedláček nám ukázal tamtéž při přebírání troubelky se státním  vyznamenáním svou jedinou mikinu. Proto očekávám, že Kancelář prezidenta republiky splní už letos řádně svou občanskou povinnost. Jediné, čeho se upřímně obávám, je komentář samotného VISACÍHO ZÁMKU k tomuto možnému aktu.

Punkové království na Hrad!

VISACÍ ZÁMEK byli a jsou:  Jan Haubert - zpěv, texty Michal Pixa - kytary, zpěv Vladimír Šťástka - basa, zpěv Ivan Rut - kytary, zpěv Jiří Pátek - bicí, zpěv

Diskografie:    

http://www.visaci.cz/cs/alba.php