WOHNOUT – Hudbu děláme tak, abychom s ní byli spokojeni především my

Vydáno: 21.11.2014 00:00 - Michal Křížek

WOHNOUT mají na české hudební scéně svou jistou pozici. Ani jejich nová deska „Laskonky a kremrole“ na tom nic nemění. Kluci si to stále dělají po svém a na přání jiných (kudy by se měli ubírat) rozhodně nehledí. Z rozhovoru se zpěvákem a kytaristou Matějem Homolou je patrné, že kapela hraje a dělá vše tak, jak je to pro ní nejpřirozenější. A aktuální novinka, jež byla hlavním tématem naší debaty, to podle mě jen potvrzuje. Matěj sice odpovídal velmi stručně, vše podstatné ale zmínil.

Je podle vás něčím aktuální deska „Laskonky a kremrole“ jiná než předešlé počiny? Nebo to jsou prostě klasičtí WOHNOUT?
To je spíš otázka na posluchače. Neudělali jsme žádný žánrový kotrmelec, takže podle rukopisu jsme to pořád my. Otázka zní, je-li to dobře nebo špatně.

Sami říkáte, že jste svůj styl zjednodušili. Bylo to spíše kvůli samotným posluchačům, nebo je to čistě vaše rozhodnutí?
To řekl někde brácha, já ten stejný pocit moc nemám. Nicméně pravda je taková, že jsme kvůli posluchačům neudělali nikdy nic. Hudbu děláme tak, abychom s ní byli spokojení především my. Pokud bude i někdo další, tak jsme samozřejmě rádi.

Nemůžu se nezmínit o obalu k nové desce. Četl jsem, že jste kolem něho vedli velké diskuze. Kdo vlastně přišel s tímto nápadem?
Celé je to práce grafika. My to buď schvalujeme, nebo vracíme. V případě tohoto obalu jsme se v kapele dost názorově rozcházeli, polovině se líbil, té druhé ne. V rámci demokratické diskuze vyhráli příznivci obalu. Odpůrci byli chvíli trošku naštvaní, ale už je to přešlo. Včetně mě.

Pojďme konkrétně ke skladbám. Fanoušci si velmi pochvalují píseň „Vltavo“, kde si nelze nevšimnout odkazu na Bedřicha Smetanu. Text ale není nějak oslavný, nýbrž pojednává o povodních. Má vyjadřovat přímo vaši vlastní zkušenost?
Nebydlíme u vody, takže to není přímo naše zkušenost. S ohledem na vytopené nebudu říkat naštěstí. Smetana do své skladby nezakomponoval povodně, takže jsme to zkusili trochu napravit.

V písni „Díky moc!“ jste se uchýlili k tanečnímu rytmu. Mě ale skladba zaujala hlavně díky své pozitivní náladě. Chápu to dobře, že vaše hudba má primárně bavit a působit pozitivně?
Nějak přirozeně z nás nelezou negativní, naštvané věci. Vesměs veškerá naše tvorba by se dala označit za pozitivní, prolezlou humorem. Nejsme asi ty povahy, že bychom křičeli do světa nějaké splíny, nebo nadávali.

Ve vaší tvorbě jsme si již na motivy indické hudby zvykli. Nyní dokonce jedna z nových skladeb dostala název „Indie“. Jsou nějací konkrétní indičtí interpreti, od kterých berete inspiraci?
Ne. Je to asi paradoxní, ale přes veškerou naši lásku k Indii nás tamní hudba neoslovuje. Ani tradiční, ani moderní. Jedinou výjimku tvoří skupina AYOO, kterou ale skoro nikdo nezná. Jsou to mladí a progresivní kluci, které jsme náhodou poznali osobně.

Dále jste se znovu rozhodli sáhnout po hostech. A určitě se to vyplatilo. Dokázali totiž album osvěžit a stali se jeho důležitou součástí. Máte v plánu do budoucna oslovit ještě někoho konkrétního? Nebo je ten výběr čistě spontánní?
Hosté jsou osvěžením nejen na albu, ale i ve studiu. Hodně hostovaček je neplánovaných, prostě se na nás přijedou podívat kamarádi z jiných skupin a spolupráce se domluví spontánně na místě. Někdy ovšem máme jasnou představu, pak přemlouváme konkrétního interpreta.

Z hostů dle mě nejvíce září Xavier Baumaxa. Proč jste oslovili právě jeho a proč zrovna do skladby „Kretén“?
Nabízí se říci, že proto, že je úplný kretén, ale tak to není. Xavi je dobrý kamarád a prvotřídní hudební improvizátor. Šel do toho bez ohledu na to, že to někdo nepochopí a píseň, ve které o sobě zpívá, že je kretén, vezme vážně.

3730