BLACK TIGER - Síla rocku pro dospělé

Olomoucko bruntálští BLACK TIGER jsou na naší rockové scéně zjevením. Kapela kolem zpěváka Jana Trbuška a kytaristy Jiřího Doležela totiž přísahá na AOR, melodický rock pro dospělé. A přísahá věru vážně, což dokazuje kvalita nového třískladbového EP „Songs from Abyss“. 

 

Název EP „Songs From Abyss“ vtipně odkazuje na fakt, že jste skladby nahrávali ve studiu Propast. A to analogově. Proč zní takhle hudba BLACK TIGER uvěřitelněji?

S nápadem nahrávat analogově přišel náš producent Petr Kovanda, který má bohaté zkušenosti i ze zahraničních studií a který přesně ví, co tahle muzika potřebuje. AOR resp. melodický hard rock dominoval hudební scéně hlavně v osmdesátých letech, kdy se jinak než „do pásku“ nenahrávalo a právě proto řada věcí z té doby zní stále svěže. Na kapelu klade takové nahrávání zvýšené nároky, ale výsledkem je přirozený, organický a dynamický zvuk. Hodně moderních nahrávek totiž dnes zní sterilně a stejně, zaměnitelně. Chtěli jsme prostě po zvukové stránce přijít s něčím jiným, a to se nám, věřím, povedlo.

 

Ve skladbě „Peace In Your Heart“ zpívá Dan Reed z americké kapely DAN REED NETWORK. Přátelství s BLACK TIGER ale trvá déle. Jak jste se vlastně s Danem seznámili?

Já jsem už mnoho let velkým fanouškem kapely DAN REED NETWORK, ale ani ve snu by mne nenapadlo, že se s Danem někdy potkám. Na začátku devadesátých let totiž DRN rozpustil a hudbě se věnoval jen sporadicky. Poprvé jsme se setkali asi před šesti lety na jeho akustickém koncertu v „Hard Rock Café krátce poté, co se usadil v Praze (za vším hledej ženu…). Od té doby jsme přátelé, a protože se Danovi naše hudba líbí, požádali jsme ho o spolupráci, se kterou souhlasil. Dan je opravdový profesionál a geniální muzikant, navíc je ikonou melodického rocku a v zahraničí má doslova kultovní status. Velmi si jeho přátelství i možnosti s ním pracovat vážíme!

 

Jak Dan vnímá snahu BLACK TIGER z České republiky hrát ryzí AOR? Nebyl tím překvapen?

Jak jsem měl Dana možnost poznat, je to hudebně velmi otevřená osobnost, která moc nevnímá žánrové hranice. Dan oceňuje to, že v naší muzice mají hlavní slovo silné melodie. Pravdou je, že při jednom rozhovoru jsme se dotkli toho, že kapel hrajících klasický rock jako BLACK TIGER u nás moc není, což ho překvapilo.

 

Když se řekne AOR (Adult Oriented Rock), tedy rock pro dospělé, spoustu lidí to dnes odradí. Jak je na tom BLACK TIGER s fanoušky? A je rozdíl mezi fanouškem z Česka a odjinud? A když jsme u toho, jak vnímají váš styl pořadatelé koncertů a manažeři klubů?

Všichni fanoušci kapely BLACK TIGER jsou skvělí a jsme za jejich podporu rádi! Pokud už jsi fanouškem kapely, je jedno, jestli jsi z Česka nebo ze zahraničí. Pravdou ale je, že fanouškovská základna venku je širší a tamní posluchači se v tomto žánru víc orientují. To je prostý fakt. U nás je AOR resp. melodický rock opravdový underground. Jinak si nemyslím, že samotný termín AOR posluchače odradí, spíš moc neví, co si pod ním mají představit. Po poslechu jsou většinou nadšeni, zvláště pak naši vrstevníci co vyrůstali na hudbě osmdesátých let. Co mne ale překvapuje (a mrzí) je, s jakým despektem vůči AOR se setkáváme mezi českými rockovými muzikanty. Mají pocit, že hrát takovou melodickou muziku už je pod jejich úroveň (používají silnější výrazy), a přitom třeba JOURNEY jsou původně jazzmeni a nejlepší deska od muzikanty tolik opěvovaných DREAM THEATER „Images and Words“ je nádherně protkána AOR. S tím postojem jsem se u zahraničních muzikantů nikdy nesetkal. A co se pořadatelů koncertů týká, jsme pro mnoho z nich stále trochu exotičtí, ale lepší se to!  

 

BLACK TIGER mají za sebou a zjevně i před sebou hojné koncerty v zahraničí. Pomohlo třeba i přátelství právě s Danem Reedem?

Samozřejmě že spolupráce s Danem nám přinesla zvýšenou pozornost mezi zahraničními fanoušky žánru a pomohla nám na mapě melodického rocku se zviditelnit. Druhým faktorem je to, že jsme z Česka, ze země, která je pro posluchače AOR naprosto neznámá. A samozřejmě i kvalita písní. Kombinace toho všeho sebou přináší zvýšený zájem jak o naše nahrávky, tak i plánované hraní v zahraničí.

 

Popis  

Hráli jste i se spoustou velkých zahraničních kapel, na kterou nejraději vzpomínáte?

Každé setkání se známými zahraničními interprety, kteří jsou navíc našimi hudebními vzory, je pro nás jako muzikanty nesmírně obohacující a inspirativní. A je tak těžké vyzdvihnout konkrétní vystoupení. Přesto já osobně řadím nejvýše hraní s Danem Reedem, PRETTY MAIDS, HOUSE OF LORDS a HUMAN ZOO.

 

Na svém kontě máte tři EP. Dočkají se fanoušci velkého alba? Nepřemýšlíte o tom dát všechna EP na jeden nosič?

Velké album je logicky dalším krokem kapely a plánujeme jeho nahrávání. Teď jsme ve fázi selekce a přípravy nového materiálu, konzultací s naším producentem a samozřejmě shánění financí (za vydatné podpory našeho nového, skvělého managementu). To vše bude nějakou dobu trvat, ale doufám, že v druhé polovině příštího roku bychom se mohli vypravit do studia. Některé věci z minulých EP se možná objeví na albu jako bonus.

 

Recenze na předchozí EP „Road To Rock“, kde také Dan Reed hostoval, se objevily i v zahraničním tisku. Mělo to pro BLACK TIGER nějaký efekt? A jaké vlastně ty recenze byly?

Jak už jsem zmiňoval, spolupráce s Danem nám pomohla se zviditelnit, protože Danova reputace předurčovala, že si ti správní lidé nahrávky poslechnou. Samo o sobě by to ale nestačilo a jsem moc rád, že jsme překvapili i kvalitou skladeb. První recenze vyšla v časopise Powerplay z pera uznávaného redaktora a znalce žánru Roba Evanse a byla až nečekaně pozitivní, takže nás zařadil jako objev i do časopisu Classic Rock, čísla věnovaného AOR. Pro zájemce – v nejbližší době plánujeme zveřejnění těchto recenzí i na stránkách kapely.

 

BLACK TIGER vznikli v roce 2010 původně jako projekt zpěváka Jana Trbuška a kytaristy Jiřího Doležela. Co bylo tím impulzem, že se z projektu stala kapela?

S Jirkou jsme naše první EP dávali dohromady doslova „na koleně“ (pouze zpěvy se nahrávaly ve studiu) a moc jsme nevěděli, co z toho vznikne. Když se ukázalo, že nahrávka nezní vůbec špatně, vznikla myšlenka a chuť představit naši hudbu lidem přímo na pódiu. To byl ten hlavní impulz. Pak nastalo složité hledání správných lidí do party, muzikantů, kteří sdílí stejné vize. A povedlo se.

 

Jaká vlastně podle vás je pozice stylu AOR ve světě? Má tenhle styl stále co říci?

V devadesátých letech byly různé odnože melodického rocku/hard rocku téměř „zdevastovány“ vlnou grunge. Většina kapel zanikla, dělat melodickou muziku se prostě nenosilo. Naštěstí v posledních deseti až patnácti letech zažívá tento styl svoji renesanci, což se projevuje vznikem mnoha nových kapel i „znovuzrozením“ kapel zavedených. A samozřejmě nárůstem počtu fanoušků. Už to sice není ta globální dominance jako v osmdesátých letech, má spíše regionální charakter (Skandinávie, UK, jižní Evropa aj.), ale styl žije a vyvíjí se. Já osobně vnímám AOR nejen jako svébytný žánr, ale kulturní fenomén, který zejména v osmdesátých letech okořenil celou řadu dalších stylů (metal, pop,…) a zapsal se do podvědomí mnoha lidí, kteří se tak k němu znovu vracejí. Jako by si posluchači uvědomili, co potřebují a co jim právě AOR nabízí - silné melodie a pozitivní energii. A jak říká náš bubeník Petr: „…tohle vše dodává sílu do života“.   

 

 

Sestava:

Jan Trbušek – zpěv

Jiří Doležal – kytara

Víťa Jelínek – kytara

Luboš Ferbas – baskytara

Petr Picard Koník – bicí

 

Diskografie:

2010 - All Over Night EP

2013 - Road To Rock EP

2015 - Songs From Abyss

 

Web:

www.blacktigerband.com

bandzone.cz/blacktiger