Z toho nejlepšího a nejzajímavějšího v tehdejším československém rocku a popu se do tohoto pořadu podařilo propašovat skoro všechno. Tedy všechno z toho, co se tehdy smělo nahrávat a hrát. Namátkou - BACILY a Neckář – Život, M EFEKT – Ej padá padá, C&K VOCAL – Doky, vlaky, hlad a doky, PRÚDY – Hráč, ETC – Stříhali dohola… Zanícený komentář dodával redaktor měsíčníku MELODIE František Horáček. Jeho kárované sako s obrovskými klopami je maskotem minulosti. Taková to byla divná doba. Ale sako sakem. Tento hudební měsíčník se prodával pod pultem za tehdejších 5 korun, aby koloval od jednoho čtenáře k druhému. A šířil ideologickou bigbítovou diverzi.
Naše osvícená Česká televize nám během prázdnin nabízí sestřihy z původních Písniček pod rentgenem. Což je naprosto úžasné. Jako vše úžasné to má pochopitelně háček.
Začátek pořadu v tehdejší vědecky řízené společnosti byl spíše pozdně večerní. Až noční. Nepotřebujeme, aby nám ta mládež zvlčela, že. Ale současná dramaturgie a programové vedení ČT2 si na milovníky archivů a hudebních klenotů nachystala ještě větší nálož. Začátek Inventury Písniček pod rentgenem je přesně ve tři hodiny ráno. Přiznám se, že když si nastavuji budík, tak si připadám jak odbojný rebel. Nebo krotký idiot.
Ty černobílé a zrnící hudební čísla za to utrpení se vstáváním a následným usínáním stojí.
A po desítkách roků se znovu vybavují tóny. Texty. Situace. Lidé. Tváře. Vůně.
Přiznám se – kvůli kytaře Oty Petřiny bych vstal i o páté. Ráno. Avšak stárnu a rád bych touto cestou požádal vedení veřejnoprávní televize, zda by na podnět nás pracujících a daňových poplatníků nepřesunulo začátek hudební show na dřívější čas. Třeba na druhou ráno. Nebo těsně po půlnoci? Hudbě zdar a Písničkám pod rentgenem zvlášť. Obzvláště, když se s dalšími veterány a fanoušky tehdejšího rocku u těch rentgenů v poliklinikách začínáme skutečně potkávat.