Bloggerka Blackwish: Growling

Mám jednoho žáka, kterého jsem tohle "umění" naučila. Co je ze všeho nejdůležitější? Odvázat se. Vnímat sám sebe a vykašlat se na pocity studu. Co na tom, že to zní ze začátku trapně? První vyblitý tón nemůže být dokonalý. Je potřeba s tím počítat. Jakmile je člověk schopný, dle mých zkušeností, překonat sám sebe, absolutně se uvolnit, zatnout všechny svaly a vyřvat se, je schopný začít growlovat. Mě ze začátku pomáhalo dát si pár piv, po kterých se onen stud vytrácí (i když ne vždy je to k dobru věci, existuje určitá hranice:))

Growling vychází hluboko zevnitř. Vydechnout celý obsah plic a vyřvat ho ven, rychle a naráz. Zkroutit se a dát do toho sílu celého těla. Jako když je člověk naštvaný a vykřičí upřímné "ááááááá" s chraplavým podtónem. Pak to už chce jen vyndat intonaci a soustředit se celkově na zvuk svého řevu. Ze začátku se to dá zkoušet i na brumendu (zpěv se zavřenou pusou). Vydechnout ze svých temných zákoutí plnou silou a poslat to přes hrdlo.

Každé "blití" je jiné, každý má jinak uzpůsobené hlasivky a věci okolo. I tak má smysl se zaposlouchat do tónů jiných a napodobovat je. Velmi důležité je základní pravidlo - když to bolí, je to špatně. Samozřejmě - když ze začátku křičíte dvě hodiny, tak je to cítit. Hlasivky jsou sval. Nemůžete čekat, že po dvou hodinách v posilovně zvednete dvousetkilovou činku. Podobně je to s growlem. Chce to cvičit, trénovat a posilovat svaly. Čím víc času do toho dáte, tím silnější hlas a lepší zvuk vychází. 

Pokud zvládnete tento základ, tak už nic nebrání v rozvoji této dovednosti. Najít si svou polohu, která je příjemná a vyvíjet ji. Zkoušet hloubky s širokým hrdlem a výšky trhající uši. Přidat do řevu i hlas (rockový zpěv), intonovat, vymýšlet nové rytmy a polohy.

Hlavně doporučuji to pivo… Odvázat se především!