Radují se z nového alba, jsou na ně patřičně pyšní a věří, že překročili vlastní stín i styl. Lovosičtí STEELFAITH v desátém roce své existence přicházejí s kolekcí „Propustka z nebe“. Nejenom o ní vyprávějí všichni členové formace.
Loni v prosinci jste vydali album „Propustka z nebe“. Co by mělo ve vaší diskografii znamenat?Holemá: Pro nás znamená hodně. Je to první deska, první kompaktní počin v dlouhohrající verzi. Přináší nový zvuk, odlišnější kompozice než v dřívější tvorbě nebo využití vícehlasů, které doplňují a podbarvují většinu písniček. Samozřejmě jsme se ale nevzdali výrazných kytarových sól, zběsilých melodických honiček obou kytaristů, úderných bicích a objemné basy. „Propustka z nebe“ je dárek, který jsme dali nejen fanouškům, ale i sobě. Jsou v ní především jasné a srozumitelné zpěvové linky doplněné výbornými Jirkovými texty, emoční ladění nás všech zhmotněné v melodiích, úderech, tónech, rytmu i výrazu. Změnila na novince kapela v rámci hudební evoluce svůj výraz?
Vašaš: Rychlá tempa, propracované kytary a chytlavé refrény byly už od počátku taková naše svatá trojice. V tomto ohledu se nic nezměnilo. Co se ale změnilo, jsou rozhodně aranže, které jsou vyspělejší, a celkový zvuk kapely. Také jsme začali více využívat sborové vícehlasy, což je rozhodně krok dopředu a velká výzva na koncertech. Jak jste tvořili nové album?
Štok: Aktivně jsme na přípravě materiálu pracovali asi rok. Deska má kratší stopáž, než tomu bývá zvykem, a obsahuje sedm skladeb, takže jsme měli šanci si více pohrát s aranžemi a vyždímat potenciál našich nápadů na co nejvyšší level. A nejde již o ryzí power metal. Pracovní názvy některých pasáží nebo skladeb byly Slayer, Edgáj, Panterka, Sepultura a podobně. Snažíme se do hudby zapojovat prvky dalších žánrů či ji okořenit postupy jiných metalových stylů. A hlavně si pohrát s harmonií a nedrtit každou skladbu v e-moll. Jak důležité jsou pro vás texty a který z nového alba považujete za důležitý?
Skalický: Naše texty jsou asi trochu jiné, než je v tomto stylu běžné. Rytíře, draky a podobné klišé v nich nenajdete. Jsou hlubší, složitější, většinou temnější a zabývají se často psychologickými otázkami, vztahy i mystikou. Pro mě je nejsilnější text „Dokud máš čas“. Je o zásadní vnitřní přeměně člověka, kterou v životě zažil nebo zažije asi každý. Nejemotivnější text má pak asi „Neutíkej". Je o střetu vysněného láskyplného života s realitou končícím vraždou a sebevraždou. Takže romanťárna. Tematicky je album částečně koncepční, a jak už název napovídá, je textově laděné trošku ateistickým směrem. Čím si zasloužíte pozornost fanoušků?
Štok: Myslíme si, že to děláme trošku jinak. Neříkám hůř, či líp, ale prostě jinak. Ač hrajeme power líznutý speedem, každý z nás poslouchá trochu něco jiného a dost se to na naší tvorbě odráží. Mé modly jsou BEATLES, JIRKA SCHELINGER a MASTER’S HAMMER, ale teď mi třeba zní z gramofonu PRIESSNITZ. Miri má ráda skáčko, Skalda je do hard & heavy a Vašiš se nebojí rapu nebo elektroniky. Nejortodoxnější kovověrec je basák Ondra. Ve skladbě se nebráníme jednoduchému, kolikrát až prvoplánovému refrénu. Už za první singl z nové desky jsme snesli horu kritiky za to, že hrajeme slušný popík. To nám ale ve výsledku dost pomáhá, protože se o naši tvorbu zajímají i lidi, pro které je výraz metal sprosté slovo. Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Hovad: V nejbližší době se budeme soustředit na propagaci debutu a co nejvíce koncertovat. Pak začneme pracovat na novém videoklipu. Chystáme také oslavu deseti let existence, při které se bude křtít naše nově natočené album. Mělo by to proběhnout začátkem roku a budeme rádi, když vy, naši fanoušci a čtenáři Sparku, dorazíte. Vznik: 2006
Místo: Lovosice
Styl: power metal
Zajímavost: Tvrdí, že to dělají trošku jinak… Diskografie
2009 Demo
2014 SteelFaith (EP)
2016 Propustka z nebe Sestava
Miri Holemá - zpěv
Honza Štok - kytara, zpěv
Ondra Vašaš - kytara, zpěv
Ondra Hovad - baskytara
Jirka Skalický - bicí
