Slovenští ANTHOLOGY mají ve své diskografii již tři alba. Jsou momentálně na pomyslné cestě z domovské scény na zahraniční, vychvalují si české diváky a vysvětlují, proč se rozhodli zpívat své písně v angličtině. Na otázky odpověděl klávesista Martin Solárik.
V čem je podle vašeho názoru nové album „Angel’s Revenge“ lepší než předešlé The Prophecy?Ono je to vždycky subjektivní. Nové album působí s odstupem času mnohem zralejším dojmem. Velmi jsme zapracovali na refrénech a celkově na aranžích. Prostor dostaly především symfonické, orchestrální věci. Podle nás jsou naše nové skladby mnohem zpěvnější a chytlavější, než tomu bylo u předešlé desky. Máte na nové album i ohlasy ze zahraničí?
Ano, máme například recenze z Anglie, Rakouska, Nizozemí nebo z České republiky. Čekáme na další. Prakticky jsme se s novým albem ještě v žádné zemi nedostali pod úroveň hodnocení osmdesát procent, což nás velice těší. Tím spíš, když se v dnešní době kapela našeho typu bez ohlasů ze zahraničí nikam nepohne. Lidé se často diví, proč ještě nejsme pod nějakým labelem. Nabídky jsme dostali, například z Řecka nebo Německa, ale jak se říká, nejsme holka prodejná, a konkrétní věci se zatím snažíme zvládnout i sami. Kdo všecko s vámi na albu „Angel’s Revenge“ spolupracoval?
Na mixu a masteringu se už podruhé podílel bývalý kytarista skupiny Helloween Roland Grapow. Netřeba ho asi zvlášť představovat. Album jsme nahrávali u nás doma, na severu Slovenska v Námestově ve studiu Emge. Jsme přesvědčeni, že nám s ním pomáhali ti nejlepší. Michal Jankuliak z Eagleheart a Vladimír Povala jsou podle nás zárukou profesionálního přístupu, i když každý z nich pracuje jinak. Je vaším cílem prosadit se také v zahraničí?
Pro většinu slovenských kapel je zahraničí Česká republiky. Naopak bych řekl, že po dvou letech aktivního hraní za řekou Moravou se někdy cítíme víc doma u vás než u nás. Jste zkrátka super otevřené publikum. Samozřejmě pracujeme na dalších záležitostech, protože zůstat jen v Česku a na Slovensku nás omezuje. Nechci nic prozrazovat dopředu, ale na věcech se intenzivně pracuje. Dostat se ale například na německý trh je mnohem složitější, než si člověk myslí. Čím silnější trh, tím těžší je se tam dostat a fungovat. Na vašem prvním albu „Exitus“ (2011) byla většina písniček ve slovenštině. S druhým albem „Prophecy“ jste ale přešli na angličtinu. Proč?
Historie slovenské metalové scény je spojována s kapelami, které už ani jako metalové nevypadají - na rozdíl od Arakainu nebo Törru. Na Slovensku zkrátka není tak početné metalové publikum a slovenština též není pro naši tvorbu dostatečně pružná. No a jak se ukázalo, s angličtinou se prodáváme nejen na Slovensku a v Čechách, ale víc než dvě třetiny nosičů posílám mimo naše federální hranice. Jaké jsou vaše plány na nejbližší období?
Koncertovat, koncertovat a neustále se posouvat dopředu. Umělec by se neměl zastavit v jednom bodě. Těšíme se na naše věrné slovenské a české fanoušky a zároveň míníme hledat další obzory. Ať už české, anebo slovenské kapely to mají nesmírně složité. Musíme stát pevně nohama na zemi a být vytrvalí. Ale když to člověka baví, tak se to dá zvládnout. Vznik: 2008
Místo: Nižná (Slovensko)
Styl: power-symphonic
Zajímavost: Jejich nové album má skvělé ohlasy v zahraničí Diskografie
2011 Exitus
2014 Prophecy
2016 Angel’s Revenge Sestava
Ľubica Gavlasová - zpěv
Majo Gonda - kytara
Miro Grman - kytara
Martin Solárik - klávesy
Peter Pleva - bicí
