DARK GAMBALLE na očekávané desce přitvrdili. Alespoň to tvrdí frontmen DeSed a aktuální klip „Fata kapitána Morgana“ jeho slova jen potvrzuje. Nové album „Panoptikaria“ se nahrávalo na samotě ve slovenských Kopanicích. Co vedlo DARK GAMBALLE k přitvrzení? A co je to vlastně vůbec ta „Panoptikaria“? Nechme mluvit samotného DeSeda…
Než jste vypustili ven klip „Fata kapitána Morgana“, avizovali jste, že na nové desce přitvrdíte. Teď jste na Slovensku nahrávali druhou várku skladeb. Když už se práce na albu blíží do finále, myslíš si, že novinka bude opravdu o něco tvrdší, čemuž napovídalo i poslední video?
Jelikož CD je už hotové, tak můžu s jistotou říct, že tvrdší a energičtější prostě je. Každý z muzikantů ti řekne, že jeho poslední album je vůbec to nejlepší, nejtvrdší, nejhitovější, bla, bla, bla… Je to logické, protože se prostě snaží, aby takové opravdu bylo. My vám nebudeme lhát. Tohle album je prostě GAMBALLE. Naše CD má drive a koule jako samec Godzilly, který v jednom z textů pronásleduje bandu dobrodruhů plavících se v ponorce ve vodovodním potrubí.
Co vás vedlo k tomu přitvrdit? Připadá ti s odstupem času „Zatím dobrý“ na DARK GAMBALLE už moc „uhlazená“?
Jednou jsme si udělali brainstorming párty a bavili se na téma, co baví nás, co baví naše fanoušky a jestli něco z toho máme společné. Shodli jsme se na tom, že to jsou energické písně spíše rychlejšího, středního tempa, tvrdé a silné riffy. Taky jsme chtěli udělat nahrávku tak, jak to dělali u ranných alb PRONG, STATIC X, FAITH NO MORE nebo třeba starší KORN. Tak jsme si udělali radost a doufáme, že songy udělají radost našim fans.
Nové album se jmenuje „Panoptikaria“. Co má tento novotvar vyjadřovat?
Tak jako jsme už kdysi měli planetu Gamballe, tak dnes máme Panoptikarii. Dvě planety, které jsou jiné, ale přece mají minimálně jednu společnou věc a to fantazii. Můžou tam spolu žít bez problémů Vítězožrout, pidilidi, trilobiti, kostlivci, striptérky, kouzelníci, tanečnice a tak dělat společnost Žárovkářům, Naměsičníkům, Čistým nebo Netopýrům. Může tam být všechno, co chceš, všechno co tě inspiruje, vzrušuje a dělá ti radost.
Má album nějaký konkrétní koncept, kterým se ubírá?
Nemá úplně koncept v tom smyslu, že by mělo souvislý příběh, ale spíše popisuje výrazné, charismatické, nepolapitelné osobnosti, které žijí v příbězích naší Verneovky, kterou jsme si sami napsali.
Proč jste se na druhou půlku nahrávání nové desky přesunuli se studiem Šopa do slovenských Kopanic? Nebyla snad během první půlky nahrávání dostatečně dobrá atmosféra?
Pravdou je, že jsme v Kopanicích nahrávali i první půlku alba. Chtěli jsme udělat změnu prostředí, chtěli jsme se nechat nakopnout atmosférou lesní chaty ve slovenském pohraničí. Pouze část kytar jsme nahrávali v Šopě, protože se nám napoprvé nepodařilo zachytit zvuk tak, aby odpovídal parametrům „Panoptikarie“, tzn. velký, opravdu velký zvuk. Podruhé už to vyšlo na sto procent. Atmosféra byla uvolněná, klidná, fantastická, prostě jen hudba, nějaké dobré pití a jídlo, žádný ruch města či vesnice - jednoduše nádhera.
Přidají DARK GAMBALLE k nové desce ještě nějaký další videoklip? Případně, můžeš už teď vyzradit nějaké podrobnosti?
Rozhodně přidáme minimálně dva. Na jednom z nich už pracuje Milan Tie Škrob, který je takovou naší prodlouženou klipovou rukou a hlavně skvělým kamarádem. Ostatně čeho je schopen můžete vidět například v klipech „Fata Kapitána Morgana“ nebo „Žárovkář“.
Jako DARK:
1991 Zlá krev (demo)
1992 Sex’n’death
1994 Zyezn Gamballe & mental Word
1996 Under the bottom
1998 Dark Gamballe Jako DARK GAMBALLE:
2000 Robotory
2002 Merizo nanen
2004 Superstar
2006 Bonboniera
2007 Běh na dlouhou trať (DVD)
2008 Perpetuum Gamballe
2010 Pochyby
2013 Zatím dobrý