Redblack/X production, 57:06crossover/alternative metal Brněnští matadoři českého alternativního metalu INSANIA si za svých třicet let existence vysloužili respekt, zástupy fanoušků a takřka kultovní statut. Jejich jedenáct dlouhohrajících desek a řada dalších nahrávek neodmyslitelně patří do zlatého fondu tuzemské tvrdé muziky.
INSANIA je kapela, která zkrátka těžko omrzí. I kdyby vypouštěla rok co rok téměř na vlas stejné desky postrádající jakoukoli instrumentální diverzitu, fanoušci by ji to milerádi odpustili. Texty frontmana a zpěváka Polyho jsou natolik propracované a vyšperkované, že vždy dokážou zakrýt případné nedostatky v hudební rovině.
Kouzlo textů kapely netkví v přesložitých rozmanitých slovních obratech, ale spíše ve vypointovaných rýmech, které s sebou nesou geniálně jednoduchý nápad. V některých pasážích se lze jen stěží ubránit mrazivému pocitu, kdy vás trefné a velmi sugestivní verše donutí vcítit se do příběhu a plně se do něj ponořit. Těžko říci, kde autor bere takové množství inspirace, v každém případě jeho lehce dekadentní zhudebněná poezie stále baví.
Dnešní společnost trápí mnohé neduhy. Ty jsou zde demonstrovány jak v rovině obecné, tak i v přenesené podobě na určité konkrétní smyšlené případy. Že takových Celestýn, jež proti sobě obrátili hlaveň revolveru neběhá po světě zrovna málo a že si sem tam nějaký Joe na druhém konci světa nepohlídá záda, asi netřeba relativizovat. Stejně jako nietzscheovská polemika s nebem to všechno zní jako již jednou vyřčené, proto nebýt poutavé a originální formy, setkaly by se tyto příběhy a ideje jen s pramalým zájmem.S každou další nahrávkou z dílny kapely je znát, že instrumentální složka se pomalu dostává do pozadí a převážně ve slokách ustupuje Polyho přidrzlému projevu. Kytary se oprostily od punkového rytmu, pročistily a stále častěji se přibližují devadesátkovému nu-metalu.
Tato koncepce evokuje tíhnutí skupiny k větší přístupnosti své tvorby. Zjednodušení jde v některých případech až na dřeň, což nutně muselo místy vést k jisté repetitivnosti, avšak vzhledem k výše uvedeným kvalitám desky se toto jeví spíše jako podružný problém. O něco pomalejší tempo a určitou míru zjednodušení kompenzuje vcelku pestrá elektronika. Trochu nešťastná a neuchopitelná crossoverová škatulka, do které bývá INSANIA poměrně často řazena, na druhou stranu poskytuje prostor pro experimenty, aniž byste daným počínáním zatvrzelého fanouška vytočili do běla. Zmíněná elektronika se pojí s tvorbou kapely již delší dobu, ale tentokrát dostala ještě volnější pole působnosti. Velmi často vyplňuje prostor, jenž byl poskytnut na kytary poměrně skoupými slokami.
INSANIA na novince téměř ničím nepřekvapuje, ale zároveň stále drží nastavenou laťku velmi vysoko. Dominance nehudební složky je tentokráte ještě patrnější, což vzhledem k dalším skutečnostem představuje spíše pozitivum. Polyho příběhy a úvahy podávané ve většinově přijatelné podobě velkou měrou přispěly k tomu, jakou stopu skupina na české scéně zanechává. Tyto texty ale neslouží k reflektování palčivých problémů společnosti. Naopak ji skrze sebe nechávají promlouvat a lidskými příběhy ukazovat, co ji ve skutečnosti trápí. Těžko však lze kapele toto tvrzení vkládat do úst, když sama se popisem nešvarů civilizace a mnohé problematiky přesahující rámec uvažování průměrného člověka spíše baví a dělá tím ze svých písní osobitá díla s hmatatelnou atmosférou. Hodnocení: 5/6