HELEMESE slaví deset let na scéně. V květnu si k tomu jubileu nadělili české turné s finskou kapelou KÄÄRMEKEITTO, na podzim budou v oslavách pokračovat. Na otázky odpověděli akordeonista a zpěvák Jirka Hilčer a zpěvačka Barbara Neničková.
Jak dopadlo květnové turné s KÄÄRMEKEITTO?Hilčer: Nad očekávání dobře. Na koncerty přišlo překvapivě dost lidí a za tu hojnou účast jim děkujeme. Těší nás, že ještě existují nemainstreamoví posluchači, kteří se nebojí jít do něčeho neznámého.
Neničková: Tour bylo náročné přežít, ale ohlasy lidí byly vynikající. Sami KÄÄRMEKEITTO byli překvapení, jak dobře lidi reagovali. Po dobré zkušenosti tak společně plánujeme v září menší sérii koncertů ve Finsku. Letos oslavujete deset let existence. Už víte přesně, jak budou oslavy probíhat?
Hilčer: K desetiletému výročí plánujeme vydat živák, který by se měl objevit koncem září. V říjnu a listopadu pak bude následovat křest s tour. Pro tuto příležitost jsme oslovili naše spřátelené kapely, jako jsou VASILŮV RUBÁŠ, CIRCUS PROBLEM, 12:PIET či ZÁVIŠ, se kterými jsme v minulosti zahráli na nejednom večírku.
Neničková: Ti, co přijdou na křest, se mohou těšit na dvojkoncerty, které budou překypovat energií, samozřejmě z alternativního ranku. Co se za deset let ve vaší hudbě změnilo, v čem se posunula?
Hilčer: Je autentičtější, ironičtější, asi i víc pro lidi, jde si celkově víc vlastní cestou, a tudíž je to i pro nás zábavnější.
Neničková: Ano, po letech se vytrácí písničkářský optimismus. Na druhou stranu přibývá energie na pódiu, svižnější tempa, víc špíny a víc života i v temných tématech. Svůj sound označujete jako šanson-punk. Proč?
Hilčer: Tak jsme byli označeni a připadalo nám to, a nejenom nám, docela výstižné. Šanson může být ulicí…Zpíváme hodně pro lidi žijící na ulici. Pro lidi, co jsou přímo na ulici, i pro lidi, co tak nějak balancují mezi normálním životem a i tím abnormálním. A proč punk? Nesdílíme průměrnost hlavního hudebního proudu dneška. Nudí nás neustále opakující se dramaturgie velkých festivalů. Zajímá nás originalita a autentičnost soundu bez ohledu na profity. Vzhledem ke zvuku, který kapela má, jsou asi vaše koncerty poměrně divoké. Kdy to bylo v tomto ohledu extrémní?
Neničková: Jednou na nás vyběhl nějaký chlap s vidlema a vytrhal nám aparáty z elektriky. To bylo celkem extrémní. Krásně se ovšem trefil do textu: Řekni mi, co je normalita.
Hilčer: Já extrémním shledávám skoro každý koncert. Všechno vždycky vypadá tak klidně, a nakonec to bývá pěkná divočina, z čehož jsme vážně hodně nadšení. Jaké jsou vaše plány na následující rok?
Neničková: Ve vlně desetiletého výročí budeme připravovat klipy k novinkám, které jsme na živák natočili, jako bonus. Postupně se taky snažíme sbírat nový materiál do budoucna.
Hilčer: S tím vším přirozeně obkroužíme naši kotlinku po klubech a open airech. Takže o nudu a volna o víkendech bude jako vždy postaráno. Vznik: 2007
Místo: Kyjov
Styl: šanson-punk
Zajímavost: Každý koncert je prý pěkná divočina Diskografie
2010 Houky
2012 Šnyclperkelt
2015 Bublinky Sestava
Jirka Hilčer - akordeon, zpěv, kazu
Barbara Neničková - zpěv
Matyáš Zamazal – basová kytara
Jindřich Patík - saxofon
Pavel Začal – bicí
