REGON: Zakázaný nejvíc chutná

REGON vznikli už v roce 1984. Jak vzpomínáte na první roky své existence?

Honza Kotas: Báječný léta, když nám bylo kolem dvaceti. Žádný šablony, žádný zkušenosti, elán jako u mladýho bejka. Dělali jsme, co nás napadlo – mluvím o muzice, ale ostatně i jinak – prostě studentskej život, i když já už byl taťka dvouletýho syna. Potkali jsme se s Jirkou Štěpánkem na ruinách kapely GONG, kterou trefila základní vojenská služba na komoru, někdy v lednu nebo únoru 1984. A protože jeho kapela NAVIGACE taky skončila, rozhlíželi jsme se, co dál. Po několikaměsíčních motanicích různých sestav jsme nakonec založili REGON v sestavě: Jiří Štěpánek – kytara zpěv (dnes PENZISTOR), Honza Kotas – baskytara zpěv (DEJAVU), Robi Křupka – kytara (dnes KERN) a Michal Šabacký – bicí. Docela dost jsme si zakládali na vlastní tvorbě a na originalitě. Je fakt, že v době, kdy v TV big beat neexistoval (teda v Československu) a hudební scéna vůbec byla jen o Gottovi, Vondráčkové a Zagorové, to nebylo tak nesnadný. Každopádně naše muzika se u posluchačů chytla. Na říznej big beat jezdili fanoušci i docela daleko. Měli jsme i svoje skaláky, kteří s námi byli všude, což je z dnešního pohledu fantastický. Bolševikovi se taková popularita v big beatu vůbec nelíbila. Jednou jsme se dostali na černou listinu, když komunistický předseda městského národního výboru ve Zbýšově u Brna (nějaký pan Adamičko) vyhlásil zákaz pořádání akcí se skupinami CITRON, KERN a REGON. Samozřejmě, že na zařazení do party jsme byli patřičně pyšní. On už vůbec samotnej název kapely REGON v době, kdy presidentem USA byl Ronald Reagan, byl problém. Období, kdy bylo obtížný si sehnat pořádný nástroje, aparaturu a o vydání desky nebo vystoupení v médiích jsme si mohli nechat zdát, bylo ale krásně voňavý žízní po takovéto muzice. Holt, co je zakázaný, nejvíc chutná.

 

Kapela se hodně rozjela se začátkem devadesátých let. Kde jste se tehdy umělecky nacházeli?

Pavel Štěpánek: Na přelomu devadesátých let minulého století jsme se v podstatě vypravili z garáže a moravských zábavových pódií dobýt bigbeatový svět. Trošku naivně, ale s nadšením a odhodláním. Skládali jsme muziku, jak o život – nápadů byla spousta a texty, notně zalívané pivem a silnějšími truňky po zkouškách u Musilů, v Chaloupce nebo v Jitřence (což byly názvy Ivanovických a Tuřanských hospůdek), nám rostly přímo pod rukama.  Na kytarový post nastoupil zlínský kouzelník s peruánskými kořeny Edwin Salas (bohužel, nedávno ukončil po těžké nemoci pouť v našem slzavém údolí), který začal kapelu formovat do podstatně metalovější podoby. Pobyl v REGONU krátce, ale jeho impuls pro nás byl dost zásadní. I proto, že za sebe po odchodu do ARGEMY sehnal dost solidní náhradu – Honzu Jiříčka a Honzu Uhlíka. Nahrálo se demo u Zdeňka Kluky. Ovšem tempo nešlo vydržet dlouho, a tak jsme nakonec po několika měsících opět zůstali (po návratu Jirky Štěpánka z TITANIKU) zase jen ve třech – Honza Kotas a bratři Štěpánkovi. A opět se sháněl kytarista. Po třech mladých šílencích jsme chtěli někoho „usedlejšího“.  Tehdy došlo k výměně na kytarovém postu u KERNU – Tondu Vodičku nahradil Mirek Horňák. A tak jsme se s Toníkem domluvili. Bývalý kapelník KERNU přinesl do REGONU po uplynulém chaosu s mladíky téměř profesionální řád. Tvorba se vrátila od metalu zase více k melodickému rocku a následovalo několikaleté období, naplněné skládáním, nahráváním (Hon na štěstí, Drahej špás) a hraním na festivalech, koncertech a samozřejmě zábavách.

Novodobou éru kapely nejlépe charakterizuje nejnovější deska „Dirty History“. Jak vznikala?

Pavel Kubát: Na novou desku „Dirty History“ jsme se připravovali skoro dva roky, než došlo k samotnému natočení. Všechno začalo mojí obnovenou spoluprácí s Jiřím Štěpánkem. Požádal jsem ho, zdali by se mnou ve studiu natočil jako dar k narozeninám mojí přítelkyni (dnes už manželce) cover verzi písničky „Rty jsou schránka čekání“ od brněnské legendární kapely PROGRES 2, kterou měl REGON kdysi ve svém repertoáru. Jiří souhlasil, a protože se dílo vydařilo k naší velké spokojenosti, a hlavně jsme zjistili, že nás to spolu moc baví, logicky se nabízela otázka co dál? Vybalil jsem tedy na Jirku koncept, který jsem po pravdě už nosil delší dobu v hlavě. Udělat nové CD REGONU po 22 letech z období „Dirty History“. Tzn. materiál z let 88-91. Jirka souhlasil. Oslovili jsme i ostatní členy (Pavla Štěpánka, Honzu Kotase), včetně Honzíka Jiříčka, který ve zmíněném období v kapele působil. Kluci byli mojí myšlenkou celkem nadšení. Začali jsme tedy s přípravami na natáčení v podobě kompletních demáčů. Samotné nahrávání desky pak probíhalo ve třech studiích, z nichž nejzásadnější bylo Bzenecké studio Shaark, kde jsme pak i celou nahrávku míchali a masterovali pod taktovkou Pavla Hlavici a Marka „Ashoka“ Šmerdy, který se podílel i na produkci. CD spatřilo světlo světa ve formě obsáhlého digipacku 24. 8. 2018 a týž den bylo i pokřtěno Milošem „Dodo“ Doležalem v Náramči u Třebíče v legendárním areálu Doubí.

 

Diskografie:

1991 Red Sonja

1994 Hon na štěstí

1997 Drahej špáš

2018 Dirty History

 

Sestava:

Honza Kotas – baskytara, zpěv

Pavel Štěpánek – bude doplněno

Jiří Štěpánek – kytara, zpěv

Pavel Kubát – bicí