ETTERNA - Chaotic

Když slovenská black-death-industriální parta Khadaver dostála před třemi lety plně svému názvu, kytarista Feral Inferis a bubeník Tomáš Višňovský příliš dlouho neotáleli a založili spolek Etterna, ve kterém je od samotného počátku doplnil zpěvák a kytarista Ady Hnat a postupně do se řad kapely zapojili i kytarista Adam Maňko a Martin Fides. Dá se říct, že stylová proměna, která u prvních dvou jmenovaných proběhla, je poměrně radikální, debutové album „Chaotic“ totiž převážně míří na příznivce power progresivního metalu. Na tuto notu naladěným posluchačům je však třeba zdůraznit dva již zmíněné elementy – jednak samotný název alba a jednak i ten odrazový můstek, z kterého se zakladatelé kapely odráželi. Obojí totiž hraje (ne snad přímo zásadní, ale rozhodně ne nezanedbatelnou) roli.

Roli, která Etternu do zmíněné power-progové přihrádky tradičních rozměrů až tak úplně nepustí. Na jedné straně kapela dokáže vystřihnout velmi chytlavé melodie, na straně druhé občas docela důkladně ztrácí jakoukoliv sjízdnost. Což by mohlo svědčit o intenzivním progresivním koření, jenže v případě téhle slovenské pětice jde spíš o jakousi nervní neuspořádanost (ano, občas až chaotičnost). Tu umocňuje i docela akční a adrenalinový Hnatův zpěv, který (a to je další kontrast, ze kterého se nakonec vyloupne největší přítěž alba) sem tam vytáhne parádní melodický výkrut a občas je tím nejvýraznějším tahounem rozevlátosti Etterny. Na dávné kořeny kapely pak upomíná občasné a velmi účelné growlování, případně hrubě uštěkané a útočné pasáže. Výsledkem je docela pichlavé, agresivní a velmi energické album, u kterého si nemůžete být příliš jistí tím, s jakým nápadem Etterna přijde, či jakou tvář nastaví za nejbližším rohem. A tak vedle sebe v rámci pocitově docela nesourodého balíčku mohou stát velmi přitažlivý refrén (a zvláštně odzpívané sloky) v napínavé „Swan“, šťavnatý motiv v oprásklé „Secreto en Fragopolis“ (ne náhodou je tenhle kousek na závěr alba podruhé zařazen i ve zkrácené verzi), nadýchaný chrámový nápěv v dobře vystupňované „Before Our Lives“ s testosteronově vyhroceným refrénem, afektovaně natlakovaná „Demon“, i pomalá „Betrayed Love“ s rozladěně neukočírovanou vokální teatrálností, potvrzující fakt, že Ady Hnat je o světelné roky přesvědčivější ve vyhrocených uřvaných momentech než ve zklidněném zpěvu.

Etterna na svém debutu vytrvale krouží kolem svojí extrémnější minulosti a kdykoliv do tohoto kruhu bez rozpaků hupsne, je přesvědčivá a maximálně šťavnatá (drtivé finále „Desert Ruins“, v němž až do orientální mezihry není prostor na nějaký kompromis, jasně ukazuje, že Etterně prostě svědčí divokost a neuvalost). Žádné otáčení, váhání, či kudrlinkování, to je cesta, ze které sice na „Chaotic“ Etterna sem tam sejde, ale když se tohoto směru drží, snadno vás vystřelí z kecek.

Facebook ETTERNA
Původně zveřejněno na Metal Forever & Metal Man