Pojďme popořadě, co vůbec bylo prvotním impulsem k založení kapely ERELEY?Důvod, proč jsme s Yorkem rozjeli kapelu ERELEY není úplně úsměvný (a právě proto s nadsázkou říkáme, že hrajeme „heavy joy music“). V roce 2013 si York prožíval temné porozchodové období a já se na to nemohl koukat. Tak jsem ho tak dlouho tlačil, až jsem ho dotlačil, kam jsem chtěl. Yorkee si už dost odehrál v kapelách CORUND a později EBOLA JOY (to byla kapela, která mě přivedla na „temnou stranu“ hudby), zatímco já jsem byl tehdy kapelní činností nepolíben. A tak moc dobře věděl, do čeho jde a nikdy nezapomenu jeho památnou větu „Počítej s tím, že z tebe bude cákat krev, a možná budeš občas i skřípat zubama.“. No, měl samozřejmě pravdu. (smích) O čem vypráví nová deska „Diablerie“, která vyšla v lednu?
Nahrávka „Diablerie“ je koncepční album, takže skutečně vypráví příběh. Myšlenka je následující. Ve chvíli, kdy přicházíme na tento svět je naše duše čistá. Tabula rasa. V životě jsme pak postaveni před spoustu rozhodnutí, která přímo působí na lidi kolem nás. Někomu způsobíš bolest, dalšího člověka rozveselíš, někoho nasereš, ale vždy záleží na tvém rozhodnutí, zda jít tou světlou, nebo temnou cestou. Protagonista „Diablerie“ si vybral ta špatná rozhodnutí a jeho duše postupně v životě ztrácí lidské rysy, až mu zčernají oči a zůstane jen temnota, a tím se lidská duše transformuje v démona. Skládáte nové songy společně, nebo písně píše jeden hlavní skladatel?
Základ skladeb většinou nosí York. On je náš hlavní songwriter. Pokud není nápad Yorkův, pak je můj. Většinou pracujeme tak, že York dorazí do našeho studia, čapne kytaru a sedne si do křesla. Já mezitím nachystám aparát, mikrofony, zvukovku, projekt v DAW a jdeme nahrávat. Natočíme Yorkovu vizi a ten zhruba po hodince práce spokojeně odchází domů. V tu chvíli mi začíná několikahodinový maraton. Prvním krokem bývá dešifrovat, jak se která část počítá. Ve chvíli, kdy se v tom orientuju, naprogramuju základní kostru bicích tak, aby maximálně podpořila původní hudební melodii (to „oceňuje“ zejména náš bubeník Martin, který přeci jen vyrostl na jiném stylu bubnování, než já). Pak udělám basu, svoji kytaru a klávesy. Když mám tento základ hotový, udělám hrubý mix a začnu poslouchat. Časem se mi v hlavě zjeví nějaký příběh, který ve mně ta hudba vyvolává, ten pak popíšu slovy a natočím zpěvy. Následně posílám zbytku kapely první mp3 a začíná messengerová válka. (smích)
Pomohl vám podpis s renomovaným vydavatelstvím Massacre k mezinárodnímu věhlasu?
Nemyslím si, že by se dalo mluvit o věhlasu. „Diablerie“ zatím nasbírala necelých třicet recenzí a pravdou je, že většina je zahraničních. Bez labelu Massacre Records by se „Diablerie“ určitě nedostala mezi tak velký okruh posluchačů (recenze máme zatím z ČR, Slovenska, USA, Německa, Holandska, Itálie, Peru, Brazílie či z Dánska). Je určitě příjemné si přečíst, že se někomu album líbilo. Občas je to i poučné z hlediska muzikantského. Pravdou je, že se nám zatím neozvali promotéři Brutal Assault, Wackenu, Hellfestu, či Rock am Ring, takže z mého pohledu se zatím o věhlasu mluvit nedá. (smích) Pocházíte z Chebu, jaká je tamní rocková a metalová scéna?
Já a York jsme Moraváci, v Chebu děláme věrozvěsty moravské víry. (smích) Kluci jsou zase z okolí Chebu. Pro mě bude vždycky Cheb spojený hlavně s emo-hardcore hudbou (ESAZLESA – po nich máme zkušebnu, či KMEN, nebo LE BAIN DE MAID). Že by tu hrál někdo metalovou hudbu, o tom vlastně nevím. Koncerty většinou pořádají členové místních kapel (zdravím Rosťu a Vencu). Pravdou je, že za ta léta, co tu jsem, bych tipl průměrnou návštěvnost zhruba na dvanáct lidí, když nebudu počítat členy kapel. Takže velká bída. Ale hádám, že toto nebude něco, co se týká pouze Chebu. Je pro mě hodně smutný poslouchat zážitky starších spoluhráčů, kteří vypráví o dobách, kdy v devadesátkách ve středu pořádali blackmetalový koncert a byli velmi zklamáni při návštěvnosti tří stovek lidí. Zažít takovou akci, byla by to příjemná změna. Ovšem momentálně se těším na jakoukoliv akci, protože současná „korona“ zhovadilost už nám začíná lézt na mozek. Držte se, buďte zdrávi, dávejte na sebe pozor a snad se brzy potkáme někde na koncertě!
Diskografie:
2015 Katharsis
2020 Diablerie Sestava:
LR – zpěv, kytara
York – kytara
Hans – baskytara
Martin – bicí Zdeněk Pospíšil
Facebook ERELEY