Je pravdou, že jste se dali dohromady jako studenti osmiletého gymnázia v Mladé Boleslavi?Ano, když jsme naši kapelu v září 2014 zakládali, tak jsme všichni čtyři chodili na stejný gympl, ale každý z nás do jiné třídy. Bylo to moc fajn, protože jsme se mohli každý den vidět a probírat spolu věci ohledně kapely, ale po třech letech jsme k sobě přizvali klávesáka Robina Véle, který byl z Prahy, a potom v následujících letech jsme museli hledat náhradu za dva členy, takže dneska chodíme na gympl od nás z kapely jenom já a kytarista David Hybler. Proč se později sestava WOTAZNÍKU tolik obměnila?
Změna sestavy byla u nás v kapele vždycky spíš z nouze ctnost. Zatím jsme museli hledat náhradu pouze dvakrát, a to za původního basáka Ondru Kubelku a bubeníka Vojtu „Hoblo“ Vyskočila. Ovšem nikdy jsme nikoho z kapely nevyhodili. V obou případech za námi kluci přišli sami, že už je hraní nenaplňuje a že by byli rádi, kdybychom si našli místo nich někoho jiného. Díky shodě šťastných náhod se nám pokaždé podařilo najít nového kamaráda do party, a tak jsme u nás v posledních letech přivítali basáka Petra Svobodu a bubeníka Jirku Wintera. Já jsem za oba nové spoluhráče moc rád, protože také díky nim je WOTAZNÍK momentálně ve své nejlepší formě. Jaké písničky fanoušci najdou na vašem aktuálním albu „Penta“?
Na albu „Penta“ najdou to nejlepší, co jsme dali za poslední tři roky dohromady. Poskládali jsme desku nabitou energickými punkovými vypalovačkami, kterým nechybí zpěvné refrény, ani melodické mezihry. Ovšem na albu nechybí ani pár klidnějších a vážnějších skladeb, díky kterým můžeme posluchačům předat i nějakou tu myšlenku. Zvukově jsme se určitě nechali inspirovat hlavně Amerikou a kalifornskou produkcí, protože minulý školní rok jsem na tomto albu pracoval i při mém studiu v Hollywoodu a konzultoval jsem naše skladby s tamějšími hudebními producenty. Oproti naší první desce „IČ14“ je nové album rozhodně po všech stránkách dokonalejší a hlavně dospělejší, i když pár pubertálních vtípků by se i na této nové desce pořád najít dalo. Stále se stylově vymezujete jako punkrocková kapela?
Na začátku jsme chtěli hrát hard rock, ale moc jsme hrát neuměli, a tak to nesklízelo velký úspěch. Jenomže potom jsme zjistili, že když řekneme, že hrajeme punk, tak to, že moc neumíme hrát vlastně nikomu nevadí, a tak jsme u toho zůstali. Po pár letech jsme se začali inspirovat tvorbou amerických kapel, jako GREEN DAY, BILLY TALENT, nebo českými RYBIČKAMI 48 a zjistili jsme, že nálepka punk rock na nás docela sedí, i když z daného žánru občas rádi vybočujeme, a to jak do metalu, tak třeba i do popu. Máme v kapele rádi velmi různorodou hudbu a taky na našich nahrávkách se dá najít spousta věcí od akustické kytary s čistým popovým zpěvem až po sedmistrunnou kytaru, dvojkopáky a metalové growlování. Skládáte písničky společně, nebo si posíláte nápady?
Všechny texty a drtivou většinu hudby skládám já, ale pár svých nápadů mají na desce i kytarista David, nebo náš bývalý basák Ondra. Většinou se mi v hlavě zrodí kompletní hotový nápad na písničku, který je vlastně jako taková mřížka na sudoku a jakmile se mi povede doplnit všechna čísla správně tam, kde mají být, tak je píseň hotová. Když mi někdo z kapely přinese jejich nápad, který se mi zalíbí, tak pak začínám pracovat podobným způsobem s ním. Rytmika, kytary i melodie zpěvu jdou většinou ruku v ruce, až se mi jednoho dne podaří nahrát si do počítače demo dané skladby, a to pak konzultuju se zbytkem kapely. Jakmile se shodneme na hudbě, tak už mi ta píseň většinou sama napoví, o čem by měla být a já pak na základě toho dodělám text. Pak následuje fáze poslouchání, předělávání, rozebírání a diskutování a když už jsme s tím všichni spokojení, tak se jede do studia nahrávat. Vznik: 2014
Místo: Mladá Boleslav
Styl: punk rock
Zajímavost: V okamžiku založení kapely bylo některým členům teprve 12 let! Diskografie:
2017 - IČ14
2020 - Penta Sestava:
Ludvík Hušek – kytara, zpěv
David Hybler – kytara, vokály
Petr Svoboda – baskytara, vokály
Robin Véle – klávesy, zpěv
Jiří Winter – bicí, vokály
Facebook WOTAZNÍK