Než se dostaneme k aktuálním záležitostem, pojďme to vzít od úplného počátku NOISEBLEED. Kapela vznikla v roce 2010, ale debut "Asymbiosis" nahráváte až o osm let později, což je dost dlouhá doba…
EVA: Z původní sestavy z roku 2010 zůstal v NOISEBLEED vlastně už jen Žaki, takže to je rozhodně otázka pro něj, případně na Blonďáka, kterej přišel o dva roky pozdějc.
BLONĎÁK: Náš náčelník, basák a hlavní kompostér Žaki se nejdřív do Noisebleed infiltroval, aby povyházel všechny tehdejší členy a nabral další, a když měl pocit, že už umíme dostatečně akurátně zahrát všechny breakdowny, začalo se makat na albu. A tenhle proces holt nějakou dobu trval.
ŽAKI: Byla to kombinace několika faktorů: nebrali jsme kapelu moc vážně, neměli jsme peníze na nahrávání a sami jsme to neuměli, téměř každej rok nám někdo z kapely odešel nebo byl odejit… Trochu vážně jsme to začali brát až po příchodu Evy v roce 2015. To nás nakoplo k tomu, že začneme něco dělat a zkusíme se někam posunout. Singly nám nestačily a chtěli jsme udělat regulérní album, takže jsme začali skládat a zároveň přetextovávat a přepisovat starší repertoár, aby to znělo trochu uceleně. Časem to pak vykrystalizovalo v koncepční album a rozhodli jsme se, že si ho uděláme kompletně sami od nahrání přes mix až po vydání. Tenhle proces nám zabral cca rok, protože jsme pořádně nevěděli, co děláme, ale odnesli jsme si z něj hromadu zkušeností, což nám dost ulehčuje práci na aktuálním splitku a na našem druhém albu, který plánujeme vydat do konce roku.
Rok před vydáním debutu po vítězství v soutěži Eliminace jst hráli na festivalu Basinfirefest. Bylo to vaše první vystoupení na festivalu podobné velikosti? Jak na ten koncert dnes vzpomínáte?
EVA: Byla to rozhodně super zkušenost a hlavně zážitek. Větší fesťáky jsem znala jen jako návštěvník a najednou jsme byli v roli toho, kdo vytáhne lidi ze stanu a ti si přijdou dát k poslechu první kapely kafe nebo pivko. Největší rozdíl u fesťáku je v tom, že se pod stage přijdou podívat lidi, kteří vás nikdy neslyšeli, přijeli na úplně jiný kapely a možná i žánry a jdou zrovna náhodou kolem - o to víc vás potěší, když počkají, až po koncertě všechno sbalíte, odchytnou vás a chtějí CD nebo společnou fotku.
V klubech je to trochu jiný, tam přijdou lidi, co ví, na co jdou nebo o vás mají aspoň povědomí, protože když jdete do klubu na koncert tří kapel, většinou se podíváte, kdo bude večer vlastně hrát. Takže u Basinu jsme moc nevěděli, co od toho čekat, ale bylo to strašně fajn, rozhodně jsme si užili větší stage a hodně kvalitní nazvučení. Byla čest zahrát si na tomhle fesťáku, navíc na ročníku, kde se objevily kapely jako JINJER, WALTARI, PRO-PAIN a další.
ŽAKI: Na Basin nás dostali fanoušci pomocí online hlasování, což jsme totálně nečekali a byl to náš první větší fesťák. Hráli jsme kolem poledne na vedlejší stagi, takže účast byla poněkud řidší, ale pár lidí jsme ze stanů vytáhli. Celkově jsme si to užili a byla to pro nás skvělá zkušenost, a navíc jsme se pak mohli pokochat koncertem GUTALAXU na hlavním pódiu a zachrochtat si k jejich největším hitům. Co víc si přát?
BLONĎÁK: Bylo to super, na fesťácích zatim vymetáme polední časy, ale i za to jsme vděční. Je to příležitost potrénovat naše náročné choreografie (dát nohu na odposlech) na větších pódiích. Dorazilo pár skalních fans a pár ranních ptáčat přivítalo slunečný den s pivákem v ruce a poslechem naší hudby, takže spokojenost.
Hrajete často se zahraničními spolky jako BEFORE US ALL, POKERFACE a řadou dalších. Je nějaká zahraniční kapela, která vás na těchto akcích příjemně překvapila a naopak některá, která vás svým přístupem docela zklamala?
ŽAKI: Zrovna kluci z BEFORE US ALL byli fajn a stylem hudby k nám perfektně sedli. Mně osobně nejvíc utkvěli v paměti ATTACK VERTICAL - dneska AMONG VULTURES - z Francie, který na Jižáku předvedli skvělou, upřímnou show a překypovali pozitivní energií (a breakdownama). Dodneška si rád poslechnu jejich desky. Zklamání si v tomhle ohledu nevybavuju, drtivá většina kapel, se kterými jsme sdíleli (back)stage, se chová naprosto normálně a bez rockstar manýrů. Teda až na NOCTURNAL PESTILENCE, samozřejmě!
EVA: Mně potěšilo, že třeba kluci z německé kapely INNER SANCTUM, kterým jsme předskakovali v rámci jejich tour po Evropě, přijeli asi po roce do Prahy jen tak na výlet, ozvali se a vytáhli nás ven. Bylo strašně super s nima pokecat jen tak, jako se starejma kámošema, a normálně se bavit v hospodě u pivka o hudbě, o životě, vesmíru a vůbec. (smích)
Brzy by se mělo objevit splitko s kapelou NOCTURNAL PESTILENCE. Mohli bychom ho pár slovy představit?
ŽAKI: Splitko se jmenuje “Chirality” a vyjde během května, momentálně dolaďujeme poslední mixy a detaily ohledně vydání. Celkem se můžete těšit na šest songů, z nichž dva vyjdou v dubnu jako singly včetně videoklipů. Každá kapela má na splitku dvě nový pecky a jeden cover: my coverujeme “The Blood” od NOCTURNAL PESTILENCE, oni si vzali do parády náš poslední singl “Phantom Mind”. Rozkaz zněl jasně: neudělat nudnej cover, co zní stejně jako originál, ale přepsat ten song tak, jako by ho stvořila druhá kapela. Dopadlo to na výbornou, hehe. Žádný z těch šesti songů pravděpodobně nevyjde na žádným jiným EP/LP, takže to bude docela raritní záležitost!
BLONĎÁK: Je to pro nás velká zkušenost, každá kapela má jinej přístup ke zvuku i ke kompozici. Zvuk si opět děláme sami a dlouho dobu jsme ho ladili, aby byl na jednu stranu konzistentní a zároveň aby si obě kapely udržely svojí osobitost, což byla výzva! Každopádně myslim, že nás to oboustranně obohatilo a rozšířili jsme si navzájem obzory. U pár songů si navíc vzájemně hostujeme, takže je to opravdu “team effort”. Chystáme se vydat i limitovanou edici vinylů, kde každá kapela bude mít svojí stranu LP - tim pádem se nebudeme muset hádat, kdo z nás bude na straně 1!
Navázali jste s NOCTURNAL PESTILENCE přátelské vztahy. Čím je vám blízká jejich tvorba?
BLONĎÁK: NOCTURNAL PESTILENCE tvoří hudbu hodně spontánně, bez velkýho přemýšlení a hluboký analýzy (to děláme spíš my, každý náš riff autisticky rozebereme na prvočinitele). V jejich performance je proto ukrytá velká autenticita a každej koncert je silná dávka emocí, zejména díky zpěvačce Alence. Jsou to prostě srdcaři! Padli jsme si do oka už při prvním setkání, přeskočila jiskra a naše pouto je silnější, než noha u prdele!
ŽAKI: Líbí se mi hlavně ta volnost, se kterou přistupují ke tvorbě. Moc neřeší, jestli se něco hodí nebo nehodí do metalového songu; prostě tam nahrajou, co jim zní dobře, a lidi si to buď přeberou, nebo ne. Díky tomu jejich muzika nespadá do žádný žánrový škatulky s výjimkou prvního alba, který je ortodoxní TRVE black metal. Tenhle přístup je mi blízký, protože to je něco, v čem se chci jako skladatel zlepšit - víc se odvázat a nepřistupovat k tomu vždycky tak profesorsky. Ale hlavní věc, co nás pojí, je jednoduše kamarádství. S NOCTURNAL PESTILENCE jsme jeli mini-tour “Female Fronted Frenzy”, lidsky jsme si totálně sedli (možná v tom mohla hrát roli kapka alkoholu), a od té doby se vídáme pravidelně. Naše kapely i povahy jsou ve spoustě ohledů odlišné, ale zároveň nás pojí pevný pouto a přijde mi, že se skvěle doplňujeme. Z toho taky vzešel nápad udělat splitko a pojmenovat ho “Chirality”.
Téma desky "Asymbiosis" není příliš radostné. Lze v textech najít určitou naději? Nějaké poučení jak se destrukce lidstva vyvarovat?
ŽAKI: Pravda, celá ta deska je tematicky těžká depka, a to jsme ještě netušili, co přijde v letech 2020 a 2021. (smích) Je zjevné, že pokud lidstvo bude pokračovat nastolenou cestou, za pár desetiletí to bude zásadní problém, což mě jako tátu malýho kluka docela děsí.
Příběh “Asymbiosis” je sice sbírka post-apo klišé o přežití jednotlivce v nehostinném světě, ale zároveň je to v podtextu i varování, že je potřeba něco změnit, jinak přijde "velký špatný".
Na Spotify je ke slyšení jak album "Asymbiosis" tak i celá jeho instrumentální verze. Proč tomu tak je?
ŽAKI: Už nás štvalo, jak tam furt někdo křičí, tak jsme zkusili vypnout zpěvy a docela to pomohlo. Ne, rozhodli jsme se tak víceméně ze dvou důvodů: instrumentální verze je příjemnější třeba při práci, protože člověka nerozptylujou texty, a taky může uspokojit i posluchače, co nesnesou agresivní vokály. Zároveň si jako správní egoisti myslíme, že naše hudba je dost zajímavá na to, aby zaujala i bez zpěvu, a chtěli jsme, aby v instrumentální verzi byly slyšet i nuance, co v normální verzi zaniknou pod zpěvy. Další album zřejmě vydáme taky v obou verzích.
MARTIN: ...a taky jsme chtěli potěšit náročný příznivce karaoke zábavy, že jo.
Váš požadavek na nového bubeníka je stále aktuální? Vyzkoušeli jste nebo již našli vhodného kandidáta na tento post?
ŽAKI: Pořád hledáme, takže kdybyste o někom věděli…! Pár lidí se nám ozvalo, ale ve výsledku z toho nic nebylo. Pár kandidátů máme v jednání, tak uvidíme, jak to dopadne. Vzhledem k tomu, že se poslední rok téměř nekoncertovalo (a ještě nějakou dobu nebude), nás ta volná bubenická stolička až tolik nepálila. Ale pořád se poohlížíme a rozhazujeme sítě, protože další turné nechceme jet s automatem - i když jsme na tu možnost připravení.
Na podzim máte krom nové desky naplánováno i menší turné. Doufejme, že do této doby budou aspoň menší koncerty znovu obnoveny. Pokud ne, připadá v úvahu nějaký online stream?
EVA: Určitě se ptáš na “Female Fronted Frenzy”. S křestem “Asymbiosis” v roce 2018 jsme nazvali celou akci jako “NoiseNight” a od tý doby organizujeme vlastní koncerty pod tímhle názvem a vždycky připojíme nějakej podtitul. V roce 2019 byl podtitul právě “Female Fronted Frenzy”: byla to minitour s dalšíma třema kapelama s holkama za mikrákem, a protože měla akce úspěch a podobných kapel je v ČR hodně, rozhodli jsme se FFF zopakovat v roce 2020, jenže… Nakonec se to celé posunulo na letošek a teď - jako celá hudební scéna - čekáme, co bude.
ŽAKI: O možnosti online streamu jsme se ještě nebavili, ale pokud zákaz hraní bude trvat až do podzimu a turné nám zase odpadne, tak na to možná přijde řeč. Momentálně máme plné ruce práce s finišovánim splitka s NOCTURNAL PESTILENCE, zároveň skládáme materiál na další desku, a do toho tiše doufáme, že Andrej a spol. do podzimu něco rozvolní, ať nemusíme řešit stream a můžeme si užít pořádně zapocený kluby.
Současná Covidová doba není jednoduchá a trvá již dlouho. Máte v NOISEBLEED nějaký recept, jak se udržet co nejvíce v pohodě?
EVA: Loni, když jsme byli zavření měsíc doma a mysleli jsme si, že je to už hrozně dlouho, jsme z nudy natočili na mobily videoklip k “Phantom Mind”, kde jsme ukázali, jak každý z nás tráví karanténu. To nás rozhodně na pár dní zabavilo. Kdo mohl tehdy tušit, že někteří z nás budou zavřený doma celej rok... V týhle divný době nás hodně motivujou a drží projekty, které jsme rozjeli a na kterých momentálně pracujeme - točení klipu, který vyšel 8.4., nahrávání splitka, další deska… Naštěstí se nenudíme!
ŽAKI: Jsme spolu víceméně pořád v kontaktu online kvůli kapelním i nekapelním věcem, a občas se vídáme i osobně, protože bez toho by fakt člověku hráblo. Nic nenakopne kapelní morálku tak, jako board game night s flaškou dobrý medoviny. (smích) Aktuální situaci si vůbec neužíváme, ale našli jsme si způsob, jak fungovat dál. Každopádně už se nemůžeme dočkat, až se jednou vrátíme na pódia a uvidíme se s fanouškama - to je totiž něco, co se nedá ničím nahradit a co nám chybí nejvíc!
Facebook NOISEBLEED
Vznik: 2010
Místo: Praha
Styl: metalcore - djent
Diskografie:
2018 - Asymbiosis
Sestava:
Eva - vokály
Blonďák - kytara
Martin - kytara
Žaki - basa