CROUCH – Lovesongy od nás nikdo nečeká

Začátkem září jste hráli v Jaroměři na Infernal Festu ve vskutku vybrané společnosti. Jak se vám hrálo?
Tohle byla fakt parádní akce, kterou jsme si užili, jak to jen šlo. Parádní počasí, skvělé místo, organizace, lidi, kapely, prostě samá plus. Hrálo se nám taky fajn. Nebyli jsme sice úplně stylovou cílovkou, ale tyhle akce s přesahem žánrů milujem. Někteří z nás dřív působili v grindové scéně, tak jsme se potkali se spoustou kámošů z kapel, které jsme dlouho neviděli. Prostě radost hrát a užít si sobotní odpoledne a večer.

„In G.O.D. You Trust“ vznikalo poměrně dlouho. Nahrávat se začalo už v roce 2018 a letos jste i přetáčeli zpěvy. Proč tomu tak bylo?
Těch důvodů bylo víc, ale osobně se nějak nechci schovávat za souhry náhod. Takže v jednoduchosti je to kvůli mě, že „su kokot“ a neuhlídal si zpěvy, které jsem pak přetáčel a taky celkovou návaznost jednotlivých kroků při nahrávání. Vznikly tím velké časové prodlevy. Natočili jsme nejdřív jenom bicí ještě s předchozím bubeníkem Davidem, pak půl roku nic a šli jsme na kytary s basou, no a tak dál. Pak jsem taky začal hafo poslouchat Bratry Ebeny a speciálně jsem si oblíbil song „Já na tom dělám“. Tak jsem tomu nechal volný průběh. Nakonec to mělo snad i dobrý vliv třeba na výsledný mix, který se taky předělával a je o dost lepší než ten původní. Odstup někdy zafunguje a člověk možná líp specifikuje, co jak chce a mistr zvuku má větší možnost tu vizi naplnit.

Předchozí nahrávku „Warning Shot“ z roku 2014 jste točili ve vyškovském Davosu. Tam jste nahrávali i letošní album nebo jste zvolili jiné studio?
Původně jsme vše točili zase s Otynem v Davosu. Vyškov je naše domovské město a máme obrovské štěstí, že tu studio jako Davos je. Takže to byla i logická volba. S Otynem se dá domluvit na spoustě postupů nahrávání a podle mě hafo rozumí tomu, co je pro metal a hardcore potřeba. Jak pak ale začala ta anabáze s opravou zpěvů, tak jsme si řekli, že to uděláme s jinýma ušima za mixem a dohodli se se Standou Valáškem v Šopě. To byla pro mě obrovská zkušenost. Se Standou jsem v minulosti taky spolupracoval, ale teď to bylo čistě o mém zpěvu nebo spíš řevu. On je fakt nekompromisní a pokud se mu něco nezdá, tak to dál nepustí, což bylo super. Odnesl jsem si zase nějaké poznatky, které třeba zúročíme na další desce. No a konečný mix je pak zase od Otyna. Znovu jsme pokecali, jak by to asi mohlo znít, Otyn se na to podíval z jiného úhlu a potkalo se nám to. Sláva nazdar výletu!

Název alba „In G.O.D. You Trust“ má nějaký hlubší, filozofický podtext? Co je vlastně hlavním poselstvím desky?
Tak zrovna tuhle hlášku mám z komiksu Parchanti a znamená to In Gold Oil & Diamonds You Trust. Je možné, že to takhle vymyslel někdo jiný ještě dřív, ale já se k tomu dostal skrz tenhle super komiks. Myslím, že to dost vystihuje současný svět, kdy se často duševními hodnotami maskuje prachsprostej „byshnis“ a honba za majetkem. Nějak to ve mně zarezonovalo a přišlo mi to i jako dobrý název desky. No a pak už bylo potřeba jenom napsat takový song. Je nakonec poslední na desce a je jiný než zbytek. Deska samotná v tomhle ohledu nemá jedno jasné poselství. Texty naráží na spoustu věcí, co vidím kolem sebe a nějak na ně reaguji. Takže se tu míchá moje nitro, démoni, víra s postřehy a vnímáním nešvarů okolního světa. Co si budeme nalhávat, je to pořád agresivní muzika, takže lovesongy tam asi nikdo nečeká, ne? (smích)

V červenci jste zahráli na akci Fakin Sessions koncert, který je k vidění na Youtube. O jakou akci v tomto případě šlo?
Tohle byla parádní akcička, takový falešný živák, kdy jsme songy odehráli živě, ale vzhledem k lockdownu bez publika. Byli jsme rádi, že nás oslovili a přineslo nám to zase jinou zkušenost. Hraješ pro lidi a vlastně nehraješ. Jasně, takhle podobně se točí klipy, ale tam můžeš blbnout, protože už máš zvukovou stopu ze studia. Celkově nás to v Kyjově chytlo. Je tam parádní parta lidí, která se stará o takovou tu „jinou“ kulturu. Teď jsme tam hráli v létě v rámci celodenní akce s dvěma pódii. Jedno bylo čistě hip-hop a druhé s živými kapelami, které tam nahrály živáky. Skvělá atmoška, moc jsme si to užili.

Vystupovali jste na koncertech po boku zavedených kapel PRO-PAIN, MADBALL, BILLYBIO a dalších. Jsou předskakující skupiny, které tvrdí, že si na podobných koncertech dají dvacet minut s mizerným zvukem před publikem, které stejně čeká jen na hlavní kapelu a z hraní mají spíše rozporuplné pocity. Jaké jsou s tímto vaše zkušenosti?
Asi si to dovedu představit, ale naše zkušenost je úplně jiná. Někdy jsme možná dostali trochu míň času, ale jestli máš 30 nebo 40 minut, co normálně hrajeme, už je jedno. Koncertní stres to stejně nakopne, že se jede rychleji bez pauz, takže pohoda. Nějaké zvukové ojeby si taky nepamatuju. Jasný, hraješ na zmenšeném pódiu, protože hlavní kapela má věci postavené a tobě zbývá ten zbytek, ale za mě pořád dobrý. Je to pecka možnost se ukázat lidem, kteří by se o nás normálně ani nedozvěděli. Co si budeme nalhávat, na lokální kapely se teď moc nechodí a když už, tak jsou to skalní fanoušci a kámoši. Pak je tu věc toho, že se čím dál tím víc věcí děje online a do těhle vod teprve začínáme zabředávat. Známá zahraniční kapela zkrátka koncertně táhne víc. Ohledně naší zkušenosti ale musím hlavně říct, že sami lidi z těch kapel jsou hodně velcí pohodáři. Billy Graziadei za námi ještě před show přišel sám, jestli je všechno cajk. Po koncíku sám šel mezi lidi a prodával svůj merch. No, je to jeho práce a život. Tak jsem mu tam překládal pro pár borců a s jakým klidem jim odpovídal, to mě úplně dostalo. Dnes už bývalý kytarista Mitts z MADBALL nám po koncertě k velké nelibosti pořadatele nosil další pivka z ledničky, která byla určena výhradně pro ně. Asi to bude znít jako klišé, ale opravdové hvězdy si na nic nehrají. Jasně, nemají vždycky náladu se nějak mega kámošit a chlastat, ale každý, kdo strávil víc jak týden na tour ví, že chceš mít taky svůj klid. Je muzika živí, a tak se chovají prostě profesionálně, ne jako my muzikanti „hobíci“ (smích).

Určitě jsou ještě kapely, se kterými byste si chtěli do budoucna na společném pódiu zahrát. Které by to byly?
Tak jestli bych to měl brát podle kapel, co nás baví, tak by to napříč žánry bylo asi dost jmen, ale vypíchnu SICK OF IT ALL a AGNOSTIC FRONT nebo H2O. Ono je to ve výsledku celkem vtipné si říct „zahrát na společném pódiu“, protože to se ti na větším fesťáku může stát celkem v pohodě. Akorát, že ty hraješ ve tři odpoledne a za dalších x kapel přijdou tvoji oblíbenci a pak řekneš, že jsi s nimi hrál na jednom pódiu. Pro mě je vždycky nejvíc, když si hlavní hvězdy najdou čas a jdou si poslechnout, co hrajem. No a pak nás třeba zdrbou, že nejsme na Spotify a Instagramu, což jsme naštěstí už dohnali.

Na letošní Fajtfest to v kuloárech hýří samými superlativy. Jak jste s vaší účastí na tomto festivalu spokojeni vy?
Je to skvělý fesťák a jsme rádi, že jsme si tu zahráli. Má takové svoje kouzlo tím místem samotným. Ten kopec je fakt hustej. Všichni jsme tam byli poprvé, což je asi ostuda. Z pohledu kapely je to super podchycené a zorganizované, ale zároveň hafo přátelské. Hraní jsme si užili. Tím, že jsme byli v pátek první kapela nám odpadl stres rychle vše nachystat, prostě pohoda. Čertužel jsme si nemohli dost vychutnat celý fesťák a museli večer odjet kvůli ostatním povinnostem domů a přišli jsme tak o řadu skvělých kapel.

Jste na scéně jedenáct let. To už je přece jen doba k určité bilanci. Co vše se vám za tu dobu podařilo a čeho byste ještě v rámci kapely chtěli docílit?
Teda to to letí. Já myslím, že v našem případě je dost úspěch, že po všech těch rošádách v kapele, hlavně na bubenickém postu, hrajem dál. Máme dvě desky, které se povedly, ukazují vývoj kapely a připravujeme materiál na třetí. Máme určitou fanouškovskou základnu, za kterou jsme moc rádi. Konečně jsme na online hudebních streamovacích platformách. Fyzické nosiče jsou teď v menšině a přece jenom teď podle mě nejvíc lidi poslouchají muziku z mobilu nebo v noťasu, kde už kolikrát ani není cd/dvd mechanika.

Co tedy můžeme od CROUCH očekávat v příštích měsících?
Před námi je ještě spousta práce, ať už co se týče nového materiálu nebo ostatních věcí kolem kapely, jako je klip, promo, merch a tak. Měli jsme spoustu plánů s Jurajem z SMA, ale vesmír je v tomhle nevyzpytatelný a on už má čertužel doufejme lepší párty někde jinde. Tak je to teď zase na nás, abychom o sobě dali vědět.