Člověk u tohoto dvojdisku chvilku žasne a pak zase chvilku kroutí hlavou. Žasne nad tím, jak skvělá a nadčasová muzika vznikala v tehdejším Československu mimo ten celý normalizační cirkus, a kroutí hlavou právě nad tím, jací asi museli (a musí) být lidé, kterým podobné, v podstatě neškodné aktivity vadí, až je v podstatě buď zakážou anebo odsunou na periferii. Nebudu se tvářit, že jsem tuto část kariéry VITACIT zažil takříkajíc v první řadě, protože by mě usvědčilo datum narození v občance, ale zpětně viděno, VITACIT v období 1986–1991, které shrnuje tato (jak se zdá dle názvu) první část vzpomínkového bádání, neměl po skladatelské a hráčské stránce oproti zahraniční konkurenci mnoho nedostatků. Samozřejmě vybavení a kvalita tehdejších snímků (pohříchu se pár skladeb dostalo pouze na singly) pokulhávala, ale i kvůli tomu (a rovněž i kvůli autorským právům) nahrál Miloš Dodo Doležal v uplynulých dvou letech vše znovu. Přičemž zachoval krásný osmdesátkový feeling, žádné podladění či jiné fígle, čirý heavy- či někdy rovnou speedmetalový zvuk a přístup. Takhle to ve stejné době váleli Němci, ke kterým spousta zdejších fans nakukovala skrze burzy a další nedovolené kanály. Naštěstí Dodo je činorodý a vytrvalý, a tak tímto nádherným způsobem oživil historii, aby si všichni, kdo zde uvedené věci pamatují z pokoutně stočených demáčů či tehdejších koncertů, mohli po třiceti a více letech vychutnat plnou sílu těchto skladeb. A koneckonců i my později narození, které metalová vlna spláchla až na přelomu osmdesátých a devadesátých let, máme konečně možnost si dosbírat další střípky do kaleidoskopu tvorby VITACIT a Miloše Doda Doležala, která právě s každým podobným zveřejněným dílkem inklinuje k naprosté výjimečnosti.
Jan Kozák
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.