ALTERNATIVE CORE – Všichni jsou rádi, že konečně můžou někam vyrazit a na akcích je to znát

Není obvyklé mít v kapele mimo bubeníka a basáka tři kytaristy a dva zpěváky jako v sestavě ALTERNATIVE CORE. Takto jste ale od počátků kapely nefungovali. Co je hlavním důvodem této sestavy?
Kapela ALTERNATIVE CORE byla od počátku v sestavě s dvěma kytaristy a dvěma zpěváky. To se drželo celkem dlouho. Pak na místo basáka přišel Zdenda Šitner, který se právě s Pavlem dobře znal z další kapely, kterou mají, a řekli jsme si, proč to nezkusit i s Pavlem, který by nám zhutnil zvuk, přidal další hloubky a hrál takového „polo basáka.“ (smích).

Asi nejaktuálnější informací z tábora kapely je ta, že Pavel, jeden z kytaristů, sestavu skupiny před pár dny opustil. Bylo to náhlé rozhodnutí nebo jste to už předem čekali? Budete za něj hledat adekvátní náhradu?
Problém byl v Pavlově vytížení. Když to řeknu na rovinu, kvůli pracovnímu vytížení, rodině a dalším hudebním aktivitám to už prostě nestíhal. Takže žádné impulsivní rozhodnutí nepřišlo. Pavel to promýšlel dlouho, dlouho jsme o tom mluvili a nakonec se rozhodl takto. Na jednu stranu je to škoda, na druhou to jde lehce pochopit. Náhradu hledat nebudeme, popravdě ono najít za něj adekvátní náhradu snad ani nejde (smích). Takže se vracíme do původního formátu, který léta před tím fungoval.

Vaše první letošní hraní po delší koncertní pauze bylo v srpnu na desátém ročníku festivalu Rock Park v Týnci nad Sázavou. Jak se vám po takové době hrálo?
Bylo to skvělé. Samozřejmě v dnešní době lze vymýšlet nějaké on-line koncerty a podobně, samozřejmě si zahrajeme při zkouškách, ale ty koncerty s lidmi prostě nic nenahradí. My si ty akce strašně užíváme, jak už přímo hraní, tak to, že jako parta někam vyrazíme, užijeme si srandu, pobavíme se s lidmi. To hrozně člověku chybí. A jako bonus jsou teď všichni „hladoví,“ na koncerty chodí, paří. Všichni jsou rádi, že konečně můžou někam vyrazit a na akcích je to znát.

V dubnu jste se nacházeli ve studiu. Je už někde k dohledání výsledek vaší práce?
Nahrávali jsme dvě věci, a to „Životy“ a „Čas“. Trochu jsme laborovali se zvukem, chvilku nám trvalo, než jsme to doladili, takže zatím nikde nejsou. Předpokládám, že se to snad brzy napraví, ale zatím je možné si je poslechnout jen na našich koncertech.

Jak jste s odstupem času spokojeni s vaší pět let starou nahrávkou „Grupa Zrůd“? Udělali byste dnes něco jinak?
Ono to bylo spíš takové demo. Ale ne, nic bychom neměnili. Každá kapela se samozřejmě vyvíjí, nebo by alespoň měla. Ta nahrávka reflektovala styl a situaci kapely té doby. Myslím, že jsme se za ty roky posunuli docela dost, ale to neznamená, že by „Grupa Zrůd“ neměla pevné místo v naší historii tak, jak je.

Půjdete také do budoucna cestou postupného zveřejňování singlů než kompletního alba?
Nějaké singly asi ještě zveřejníme, ale na příští rok něco chystáme, tak když nám bude štěstí přát a vše půjde dobře, máme nějaké překvapení. Nechal bych to zatím takto (smích).

Na Spotify máte k dispozici čtyři songy. Budete tamní playlist rozšiřovat?
Určitě. Jak jsem říkal před chvílí, máme tam nějaký dluh, tak ho musíme vyrovnat.

Stále více tuzemských kapel se vrací zpět k češtině a pokud se nepletu, vy jste česky zpívali vždycky. Jsou pro vás texty rovnoprávným doplňkem k muzice?
Jsou. Kluci, co píšou texty, hlavně tedy Jippy, do nich dává pocity, které měl v určitých fázích svého života, co zrovna prožívá atd. Vím, možná to zní jako klišé, ale on do toho opravdu dává to důležité a podstatné. Každý text je výsledkem dlouhého laborování a není to jen něco, co by tam prostě „muselo“ být. Samozřejmě jsme několikrát probírali, jestli bychom neměli jít do angličtiny, ale vždy jsme se nakonec dobrali k tomu, že jsme česká kapela hrající pro české lidi, takže čeština, i když bývá mnohdy těžší na zpívání, zůstane.

Občas se objeví od různých kapel názor, že zpívají v angličtině, protože napsat kvalitní text v češtině je těžký úkol. Jaký na to máte názor?
Svým způsobem je to pravda a navíc bych ani neopomíjel lepší zpěvnost angličtiny. Byla by to otázka spíš na Jippyho, ale určitě se mnou bude souhlasit. Čeština je náš rodný jazyk, je to krásný jazyk, a i když je to těžší, je přirozené v ní komunikovat, vyjadřovat pocity, předat něco ze sebe dál. Proč bychom uhýbali? Navíc jen proto, že je to „jednodušší“?

Pódia v klubech jsou mnohdy nevelká, neměli jste někdy problém se sedmičlennou sestavou koncert kvůli nedostatku místa pořádně odehrát?
Já občas jo (smích). Tady hovořím čistě ze své zkušenosti. Pavel hrál vždy na straně pódia se mnou, a jelikož má bezmála dva metry a osmistrunnou kytaru, bylo to mnohdy i o zdraví (smích).