Kapela V.P.O.ho vznikla před čtrnácti lety. Na jaké okamžiky ze života kapely nejraději vzpomínáš? Hynek: Přestože kapela funguje už tolik let, nemáme za sebou tak významné události, které by stály za vzpomínání. S kluky jsme začali hrát jednoduše, protože jsme si chtěli hrát sami pro sebe bez jakýchkoliv ambicí. Snad kromě Petra (basa) nikdo z nás neměl předešlé zkušenosti s hraním na veřejnosti. Hráli jsme si jen tak pro zábavu a repertoár vznikal velice pomalu ze skladeb našich oblíbenců. Až časem se naskytla možnost občas někomu zahrát při příležitosti narozenin nebo nějaké párty. Časem, abychom si zahráli, jsme si sami začali pořádat letní fesťáček, z kterého se později stala tradiční letní akce, konaná každoročně dodnes a díky ní jsme si s přispěním spřízněných kapel mohli vyjet zahrát i mimo náš region. Zároveň postupně začal krystalizovat náš současný repertoár. A tak doufám, že místo ohlížení do minulosti bude mít náš vývoj stoupající tendenci a věci, na které budeme vzpomínat, nás teprve čekají.
Dušan: Dobře si pamatuji, když po dlouhé době jenom zkoušení a hledání jsme se dostali ke koncertování. Mohli jsme vystoupit ve Zbiroze na náměstí před místními fanoušky rockové hudby. Účast byla veliká a zanechalo to ve mně hluboký pozitivní dojem, který byl další odrazový můstek a motivace pro naše hraní. A samozřejmě nahrávání ve studiu u Doda. Tím se nám splnil jeden obrovský sen, který bych přál každé kapele.
Petr: Na první koncerty, hlavně Proluka Zbiroh byla skvělá.
Když se někdo zeptá, co vlastně hrají V.P.O.ho, jakou dostane odpověď?
Dušan: Naše hudba je založena na starším stylu oldschool metalu a samozřejmě jsme odkojeni kapelami jak z naší, tak i světové scény. Nehledáme a nepoužíváme žádné samply nebo případně „bordel“ z počítače. Snažíme se zahrát vše live. Velký vliv na naše hraní má Hynkova kytara, proto kostra skladeb je klasická, včetně kytarových sól.
Petr: Heavy metal jako hrál starý CITRON a VITACIT.
Hynek: Není to nic, co tady nebylo, ale je to muzika, kterou máme zadřenou pod kůži. Chceme, aby zněla tvrdě, a chceme, aby zněla jako V.P.O.ho. Řekl bych mu, ať se přijde podívat na koncert a udělá si obrázek sám.
Nebývá úplně zvykem si do názvu kapely propašovat jméno své veliké inspirace. Co pro vás a vaši tvorbu znamená album VITACITU „Vzhůru přes oceán“?
Petr: Jak je to patrné z názvu kapely, je to stěžejní odrazový můstek, muzika co nás zasáhla a stylově vymezila.
Dušan: Je to legendární album, které v době kdy vzniklo, bylo určitě nadčasové. VITACIT, který jsme poslouchali na mnoha koncertech, a zážitek byl vždy neuvěřitelný, najednou přinesl všechny skladby na albu do našich obýváků a různých mejdanů. Energie a zvuk alba byly zásadní pro sound naší kapely. Nad názvem kapely jsme dost dlouho přemýšleli, ale pak se ten nápad objevil a vše bylo jednoznačné a jasné. Vlastně to vystihuje to, co hrajeme a zároveň, že nás to hodně baví!
Hynek: Pro mě osobně je to osudová nejen deska, ale hlavně období koncertů VITACITU (1988-1990). Muzikou VITACITU tohoto období jsem byl totálně pohlcený a myslím si, že bez něj bych asi ani nikdy nehrál na kytaru. Samotné album „Vzhůru přes oceán“ už bylo „jen“ vyvrcholením všeho. Jestli někdo vnímá podobnost naší tvorby a hudby z Dodova pera, tak toto je ten důvod.
Vaše první EP vzniklo v Haciendě u Dodo Doležala. Jak jste prožívali nahrávání u někoho, kdo měl tak zásadní vliv na vaši tvorbu? Jak se mu líbila vaše muzika? Jste spolu stále v kontaktu, neuvažujete případně o nějaké další spolupráci?
Dušan: V Žirovnici, kde je Dodovo studio, jsme strávili krásné dny. S Milošem jsme se už znali déle, tak náš vztah jsme jenom prohloubili. Ovšem ve studiu si brnknout na jeho kytary byl super adrenalin. Když jsem v 90. roce přišel z vojny, tak jsem kontaktoval Doda, on mně vlastně upravil a seřídil moji první kytaru, hořovickou Diamantku. Nyní od něho mám také nějaké kytary a dokonce řemen z legendární červené kytary Jackson, na kterou nahrál album „Dráždivý dotek“. Každý tento artefakt ve mně vyvolává vzpomínky a příjemné pocity, které jsme kdysi zažívali.
Hynek: Samozřejmě k Dodovi jsme jeli takříkajíc se zatajeným dechem. Cítili jsme velkou zodpovědnost a tlak na sobě. Navíc to byla naše první zkušenost s návštěvou ve studiu. Ale pak jsme si řekli, že jde „vo hovno“ a Dodo nám to ulehčil naprosto pohodovým a přátelským přístupem, takže tři dny strávené v Haciendě byly naprosto super a pro nás obrovský zážitek. Nebylo to pouze nahrávání, ale skvělý setkání s naším teenagerským vzorem. Dodova reakce na naši hudbu byla příznivá, hlavně když si poslechl závěr songu „Za co se platí“ - to samozřejmě hned věděl „která bije“. (smích) A další spolupráce? Samozřejmě by bylo pěkný se zase do Haciendy někdy podívat.
Petr: Byla trochu tréma, ale Dodo byl fajn a uměl to s námi, takže jsme to nakonec dali. Myslím, že naše muzika byla z jeho soudku, nakonec jsme se hodně podobali Vitacitu heavy syrovým stylem. Myslím, že Dušan asi je v kontaktu s Dodem, za zbytek kapely bych řekl, že o sobě asi víme, ale nejsme v pravidelném kontaktu. Já osobně se s ním spojuji nepřímo přes FB, spíš jak čtenář jeho článků. Co se týče spolupráce, tak jsme jej pozvali na náš Rockfestík ve Zbiroze letos v srpnu, kde vystoupí jako headliner.
Na konci loňského roku vyšlo vaše debutové album „Boj“. Co na něm přinášíte, jak bys ho popsal někomu, kdo dosud tvorbu vaší kapely nezná?
Hynek: Albem „Boj“ nabízíme naším fanouškům osm skladeb, které mimo jiné mohou momentálně slyšet na našich koncertech. A jestli se jedná o oldschool metal, nebo jak to mám nazvat, ať si udělá každý obrázek sám. Nás zkrátka takto hrát baví a budeme rádi, když bude bavit i lidi, kterým se naše album dostane do rukou.
Dušan: Album „Boj“ je poctivý hard`n`heavy a zvuk, o který se postaral mistr zvuku Honza Kapák, i podle ohlasu ostatních, je skvělý. Celé album hrajeme na koncertech, tak všem doporučuji se přijít podívat poslechnout a CD si koupit. (smích)
Petr: Dost jsme jej pilovali, takže určitě kvalitní heavy metal bez zbytečných samplů, šlapající a plný energie.
Hynek: S tím, že bychom si natočili desku, jsme v minulosti ani nepočítali. Poměrně dlouhou dobu jsme si chodili hrát do zkušebny naše „převzatiny“, sem tam nějaký koncert. Až postupem času jsme začali dělat na vlastních skladbách, avšak ne zrovna v rychlém tempu. Uvažovat o desce jsme začali, až když jsme viděli, že i některé regionální kapely, s kterými jsme se potkávali, už mají své počiny. V té době jsme začali spolupracovat (co se týče koncertů a organizačních záležitostí) s naším kamarádem a velkým hudebním fandou Pavlem Bartoněm. Pavel nás přesvědčil, že k sebeprezentaci nestačí mít jen nějakou amatérskou nahrávku ze zkušebny, ale… Největší podíl na natočení CD „Boj“ má právě on.
Petr: Nejsme studioví hráči od přírody, takže jak se říká léta dřiny a odříkání, asi trochu lenost a taky to svedu na covidí dobu. (smích)
Dušan: Naše tvorba kdysi dávno začínala na skladbách VITACITU a ty samozřejmě na žádné album dávat nebudeme. Postupně jsme přešli na čistě autorskou tvorbu, tím pádem jsme mohli začít uvažovat o vydání alba. Další věc je, že vše několikrát bylo odloženo kvůli covidové chřipce. Naštěstí vše dobře dopadlo a album je na světě.
Součástí alba jsou i všechny tři písně z prvního EP. Jak skladatelsky aktivní jsou V.P.O.ho, je deska „Boj“ výběrem toho nejlepšího z většího množství skladeb za celou dobu existence kapely?
Dušan: Ano, je to výběr toho nejlepšího. Ovšem v současné době se již rýsují další skladby, které si také najdou cestu na budoucí CD.
Petr: Tak skladatelsky aktivní nejsme, něco ještě máme v záloze, ale hlavně jsme ty tři skladby chtěli nahrát v ještě lepší kvalitě.
Hynek: Pravdou je, že produktivita vlastních skladeb za ty roky není velká. To, že se na albu objevily opětovně po vydání dema 2016 znova stejné skladby, je asi trochu zvláštní, ale chtěli jsme si je natočit ještě jednou v kvalitě pro CD a zároveň jsou to skladby, které stále tvoří páteř našeho koncertního setu. A nové skladby? Myslím, že můžu prozradit, že na léto připravujeme nový setík V.P.O.ho songů.
Nová deska vznikla v Hellsoundu u Honzy Kapáka. Jak jsi spokojený se zvukem? Šli jste do studia s jasnou představou, jak má deska znít, nebo je výsledkem odrazem určitého experimentování, hledání a zkoušení?
Pavel: Hellsound jsem navrhl klukům já, s tím že by Honza Kapák mohl mít jiný hudební a „nezaujatý“ pohled na heavymetalovou scénu než Dodo, protože se orientuje převážně na tvrdou undergroundovou scénu, kde se objevují řízné kytary, hutné spodky a nějaký ten marast…, a tak nějak jsem očekával i tento tvrdě metalový sound a třeba nějaký posun… Kluci do studia šli s určitou představou, jak by to mělo znít, a byli otevření Honzovým nápadům. A nakonec, myslím ke vší spokojenosti, z toho vylezl poctivě odehraný a rázný heavy metal se současným ksichtem, ale bez nějakých dalších moderních kudrlin. A abych ještě doplnil, oslovit Honzu nebyl prvotní nápad. Vybírali jsme ještě mezi dalšími studii a Hacienda samozřejmě připadala nejvíc v úvahu, ale jak jsem navrhl Honzu, tak bez velkého váhání kluci byli za jedno pro Hellsound.
Petr: Zvuk od Honzy je bezchybný, takový, jaký má být u heavy metalu, představu jsme myslím měli jasnou a tu Honza jenom potvrdil svým uměním za mixem.
Dušan: Jak jsme poznali, tak Honza je opravdu mistr ve svém oboru. Myslím si, že jsme vlastně konečnou podobu zvuku ani nemuseli nějak zvlášť dlouho hledat. Honza má spoustu zkušeností a za sebou nahrávání kapel různého žánru. Proto věděl kam šáhnout, aby výsledný zvuk kapely V.P.O.ho byl opravdu v poho. Povedlo se mu to dokonale a je to opravdu sound, na který jsme pyšní!
Hynek: Jo jo, zvuk se Honzovi povedl parádně a musím říct, že naprosto přesně odpovídá tomu, co jsem si představoval. My jsme u Honzy byli na návštěvě už nějakou dobu před natáčením a Honzovi jsme pouštěli nějaké naše nahrávky. Je vidět, že je skvělý muzikant a zvukový mistr s dokonalou představou, protože okamžitě pochopil, o jakou muziku jde a co bude pro nás nejlepší. Samozřejmě nějaké zvukovky proběhly, ale že bychom nějak experimentovali, to ne. Ještě jednou Honzo - díky.
Jaké jsou na album ohlasy? Vzal sis z nahrávání desky něco, co bys chtěl využít na případné další desce, případně objevila se nějaká cesta, u které víš, že tudy už to nepůjde a nechceš ji opakovat?
Hynek: Nejdřív jsem si ani nepředstavoval, že si naší desky někdo všimne, ale nějaké ohlasy se k nám už dostaly a k našemu potěšení celkem i příznivé. Samozřejmě i nějaké výtky se objevily, ale my muziku hrajeme tak, jak ji cítíme, a já budu rád, když V.P.O.ho bude znít jako V.P.O.ho a fanoušci, kteří si k nám cestu najdou, budou naší muzikou obohaceni.
Dušan: Co jsme zatím postřehli, tak nejenom od známých, ale i lidí které si album koupili, jsou ohlasy opravdu kladné. Proběhlo spoustu recenzí na různých metalových webových stránkách a všechny byly pro nás kladné. Samozřejmě, že každý má jiné ucho a trošku jiný vkus, tak i nějaké mouchy by se možná našly. Nic však zásadního, že bychom to příště dělali jinak.
Petr: Ohlasy jsou vesměs pozitivní, povedlo se to. Určitě jsem se hodně naučil, co se týče přesnosti hraní a i stylu tvoření basové linky, Honza je prostě profík. Nějaký zásadní chyby jsem ale neobjevil, spíš vylepšení.
Patříte ke kapelám, které zůstaly věrné mateřštině. Je pro vás příjemnější textování v češtině, odráží se tenhle fakt na přízni vašich fanoušků? Uvažujete o tom někdy zkusit angličtinu?
Dušan: Texty v rodném jazyce jsou samozřejmě důležitou součástí našeho života, potažmo skladeb, které hrajeme. Vzhledem k tomu, že neoplýváme silnou angličtinou, tak nemá cenu se cpát někam, co pro nás není přirozené. Tím jsem vlastně odpověděl na otázku… S angličtinou v textech nepočítáme.
Petr: Tak zpívat anglicky nás nikdy nenapadlo, no uvidíme.
Hynek: Nevím, jestli se naše čeština odráží na přízni fanoušků, takové ohlasy jsem nezaznamenal, ale nás nikdy nenapadlo, že bychom zpívali v angličtině, alespoň v současné době ne. Je to dáno tím, jak naše kapela vznikla a postupně se vyvíjela. Nejsme kapela, která by se dala dohromady tak, že by řekla „pojďte, uděláme repertoár, budeme zpívat v angličtině a uděláme díru do světa“.
Titulní skladbu jste nyní představili na youtube ve videoformě z poskládaných fotek. Jaký máš vztah k videoklipům a co lze od V.P.O.ho očekávat po téhle stránce, chystáte nějaký další videoklip?
Petr: S videoklipy zatím nemáme zkušenosti, ale určitě nějaký vytvoříme. (smích)
Hynek: Videoklip je skvělá příležitost pro prezentaci čehokoliv a muziky obzvlášť. Kapela, která nemá v dnešní době klip, jako by nebyla. „Boj“ 2021, který je možno vidět na YouTube, řekl bych „aspoň něco“, ale sami víme, že po této stránce by to chtělo na něčem zapracovat. Ovšem zatím se tak neděje.
Dušan: Videoklipy mám opravdu rád, musí to být souhra hudby a videa, případně obrázků. Dobře udělaný videoklip dokáže i v jednoduché hudbě vyvolat spoustu emocí. A to je myslím cíl, jak by měl dobrý videoklip vypadat. Určitě o tom uvažujeme a dokonce již máme nějaké kontakty. Určitě to nechceme ušít horkou jehlou, musí to být udělané tak, abychom z toho měli dobrý pocit.
Byť tomu doba zatím ještě příliš nepřeje, zahájili jste letošní rok z hlediska koncertů hodně aktivně. Jaká je momentálně odezva ze strany posluchačů na to, že už je možné zase zajít na živou muziku? Jsou vyhladovělí nebo je ještě cítit určitá opatrnost z jejich strany? Jaké největší akce pro letošní rok máte v plánu?
Dušan: Vzhledem k tomu, že sami jsme návštěvníci mnoha festivalů a koncertů nejenom jako vystupující, tak víme, že to opravdu chybělo. Není jednoduché se s tím vypořádat, ale vidět šťastné lidi v klubech (tím nemyslím jenom ty, co sedí u piva a neví, co tam vlastně hraje) je pro muzikanta ohromný zážitek. Nemyslím si, že by rockového fanouška odradily jakékoliv restrikce. Rock and Roll se musí prostě prožívat naplno. (smích)
Hynek: Fanoušci, kteří se na koncertech objeví, určitě opatrní nejsou a my jsme jim vděční. Horší je to s těmi, co zůstanou doma. (smích) Teď vážně - situace s koncerty se začíná zlepšovat, což je super. Návštěvnost na akcích, kde jsme hráli, ale byla proměnlivá a čas teprve ukáže, jestli se to bude zlepšovat. Ona vůbec otázka návštěvnosti koncertů a klubů je různorodá, a nikdy se nedá dopředu odhadnout, pro kolik lidí se bude hrát. Dneska to nefunguje tak, že se lidi chodí do klubu bavit za každou cenu. Záleží, kdo zrovna hraje, je kapela známá-neznámá, jaký hraje styl… Ale nestěžujeme si a bereme to tak jak to je. Někdy přijde lidí víc, někdy míň. Jsme rádi za každého, kdo se přijde na náš koncert podívat a ještě lépe, když jsou vidět kladné reakce na naši muziku - pak to nemá chybu a náležitě si to užíváme.
Petr: Tak samozřejmě každý rocker je rád, že už se může na koncerty, i když návštěvnost je covidí dobou asi trochu poznamenaná, možná se někteří ještě pořád bojí. (smích) Pro letošní rok chystáme určitě tradiční Rockfestík ve Zbiroze, který lze označit za větší akci a jinak to záleží na našem manažerovi, co domluví. (smích)
A čím bys na vaše vystoupení přilákal ty, kteří vás ještě neznají, v čem vidíš vaši největší přednost?
Petr: Rozhodně našlapaný klasický heavy metal bez příkras, tak jak se kdysi hrával.
Dušan: Naše vystoupení je založené na opravdu syrovém a nepřetechnizovaném soundu. Snažíme se do fanoušků napálit spoustu energie a najít společnou vlnu. Instrumentálně si myslím, že je naše hudba zajímavá a neměla by snad nikoho nudit. Co se týče textů, tak mnoho refrénů je výrazných, určitě se každému rychle vryjí do paměti. Nejlépe přijďte, poslechněte, uvidíte. My budeme moc rádi a budeme dál s vámi V.P.O.ho!
Facebook V.P.O.ho
Původně zveřejněno na METAL FOREVER & METAL MAN