ŠKAREDÁ HOLKA - Kult hlásí comeback

Vydáno: 04.03.2022 10:47 - Czech Blade

Svébytné rockové těleso ŠKAREDÁ HOLKA vstřebává klokot života a poetiku své brněnské domoviny do řemeslně fortelného hard rocku s výlety za hranice žánru. Na počátku nově svobodných 90. let si intenzivním koncertováním uskupení vydobylo v brněnském kulturním kosmu kultovní status. Prověřené vály však nikdy nebyly nahrány a po několika intenzivně prožitých dekádách konečně nastal jejich nosičový čas. Neobvyklá příležitost vydání debutového alba více jak třicet let po založení kapely proto volá po rozhovoru. Slova se ujímá dvorní textař ŠKAREDÉ HOLKY, Jirka Strážnický.
Jirko, jak bys těleso ŠKAREDÁ HOLKA představil posluchači, který je existencí kapely zcela nepolíben?
Kapelu popisujeme jako šlapající kytarový hard rock okořeněný drsným saxofonem, korunovaný výrazově bohatým zpěvem. Rytmus, instrumentální jistota, zemitost a chytlavé melodie vycházející ze světových kořenů slouží jako hudební základ specifické lyriky české básnické tradice. Žádný chaos – ŠKAREDÁ HOLKA sedí na prdeli.

Do jaké míry ŠKAREDÁ HOLKA vychází ze svých raných hudebních apetitů? Je gros hudby stále ukotveno v 80. letech, inspiračně možná i o dekádu dříve?
Všichni jsme s bigbítem začínali na přelomu sedmdesátek a osmdesátek. Základem je tedy každopádně hard rock 70. let, klasický trojúhelník DEEP PURPLE – BLACK SABBATH – LED ZEPPELIN. Ovšem absence vývoje rovná se stagnace. Doufám, že jsme nezamrzli v jednom guláši a je to slyšet. Každý člen přináší do kapelního mlýna svou trošku.

Zatím zřejmě ještě nepadl dotaz, jak vlastně vznikl svérázný název ŠKAREDÁ HOLKA?
Název napadl textaře Jirku Strážnického při jízdě autobusem městské dopravy. Linka, zastávky a inspirace zmizely v propadlišti dějin s jeho vystřízlivěním. V polovině 80. let se název musel změnit, texty vzbudily nelibost socialistických svazáků.

Na začátku 90. let ŠKAREDÁ HOLKA naskočila na vlnu kreativní exploze, která trvala až do poloviny dekády. Jak s klukama vzpomínáte na tuto uvolněnou dobu?
Vzpomínáme samozřejmě v dobrém. Mohli jsme normálně fungovat a koncertovat. Člověka tenkrát omezovaly v podstatě jen časové možnosti, organizační schopnosti a občas nějaký ožralý, spící či hluchý zvukař.

Zhruba kolem roku 1995 začala aktivita kapely uvadat. Byly za tím nové výzvy v jiných, rozjetých rockových kapelách?
Na scénu nastoupil grunge, se kterým jsme moc umělecky nerezonovali. Dále u většiny členů přišly rodičovské a pracovní povinnosti, jelikož nás hudba neživí. Někdo se odložil k ledu i na několik let. Část členů hudební kolotoč ale nikdy neopustila a vznikly velmi úspěšné kapely jako ČANKIŠOU a posléze UKULELE ORCHESTRA JAKO BRNO, kde se sešli po dlouhé době čtyři z pěti členů ŠKAREDÉ HOLKY.

Na kolik hrálo uskupení UKULELE ORCHESTRA JAKO BRNO roli v opětovném nastartování ŠKAREDÉ HOLKY?
Díky UKULELE jsme se zase začali pravidelně vídat. Pak jsme nakopli projekt „UOJB hraje Škaredou holku“, jiskra přeskočila a proběhl zážeh. Výsledkem planoucího plamene je album „Bohyně“, tedy poprvé nahrané staré vály v novém zvukovém hávu. Naše nadšení je umocněno skutečností, že vyjde i na stylovém modrém vinylu. Jakožto příznivci velkých hudební kotoučů jsme u vytržení.

ŠKAREDÁ HOLKA_band 3

ŠKAREDÁ HOLKA funguje v šestičlenném složení. Jaká je přesně tvá role? Nehrající kapitán?
Jsem poslední zakládající člen a mám na svědomí veškeré texty. Tím pádem jsem autorem originální poetiky našeho uskupení.

Jak velkou část vašeho hudebního i lyrického výrazu ovlivňuje integrita se svojským brněnským prostředím?
Všichni jsme určitě hrdí brněnští patrioti, ale v žádném případě zapšklíci mluvící zásadně hantecem. Ovšem hard-and-heavy komunita na původ nehledí. Jde v ní především o hudbu, a nikoliv o regionální příslušnost. Trsači, třepači a hroziči – chci tě, ať jsi z Prahy nebo z řitě!

Fanouškům aktuálně představujete průřez tvorbou minulosti. Máte připravené i nějaké nové písně, které budete postupně představovat veřejnosti?
Máme, protože když muzika baví, nápady z hlavy jen bublají. A hlavy nám pořád fungují. Nejsme zase tak staří. Naše šediny jsou způsobeny konzervačními metodami, nadměrnou sexuální aktivitou a v jednom případě nevysvětlitelnou genetickou poruchou.

V hudbě ŠKAREDÉ HOLKY lze najít stopy blues, hard rocku či jižanského rocku a dalších vlivů. Jsou určitá hudební teritoria, kam byste se nikdy nevydali, protože vám nejsou vlastní?
Myslím, že jsme relativně otevření novým výzvám. Ty mohou přijít z různých hudebních teritorií, ovšem výsledek bude stejně hard-and-heavy. „Už troubějí“ stejně jako „Paranoid“!

Souhlasíš s tím, že největším básníkem je život sám?
Na světě není většího. Vždyť každý někdy zažil či ještě zažije něco, co nikdy nevymyslí. Ergo je možné i uskutečnění těch nejperverznějších fantazií. Ergo život je současně i největší úchyl!

Jak často se v dnešní době scházíte? Máte motivaci zkoušet, když je hraní omezeno?
Jsme dlouholetí kamarádi a naše pouto prověřily čas i hektolitry zrzavého moku. Prožili jsme spolu na zkouškách, pódiích i mimo ně spoustu nezapomenutelných historek. V současné době pravidelně zkoušíme, protože nás to baví. A protože smysl má pokračovat, nenechat se zadupat do země. Ani od bolševika, ani od jiné nebezpečné virózy.

Facebook ŠKAREDÁ HOLKA

Sestava:
Karel Heřman – zpěv, harmonika
Tomáš Ševčík – kytara
Aleš Svoboda – baskytara
René Senko – tenorsaxofon
Jiří Kostelecký – bicí
Jiří Strážnický – texty
Diskografie:
2022 - Bohyně

Zdeněk Pospíšil/Tomáš Vítek


DOPORUČENÉ ČLÁNKY


© 2024 SMILE MUSIC s.r.o. | Prolidi.cz

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu SMILE MUSIC s.r.o. zakázáno.
Přepnout na klasické zobrazení